Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

// Epilog, ačkoliv slabší prvního dílu, má stále co do sebe. Žak Me*s*rin se vžívá do role revolucionáře a v jistém směru jistou revoluci přináší, nicméně stále je to jenom jeden muž, proti všem. Znepřátelit si "všechny", se zkrátka nevyplácí. Všechno jednou končí a i když nakonci máte chuť říct - ne! Nic nezmůžete se faktem, že ano. K dokonalosti a silnějšímu závěru mi chyběla nějaká "živelnější" vedlejší postava. V první části se herecky i obsahově postavy velice lišily a každá měla co do sebe, to se ve druhé části příliš neděje a všechnu zbylou pozornost už na sebe strhává pouze (přesto vynikajicí) Cassel. Možná tak to mělo být, možná bych to raději jinak, nic s tím už nenadělám, je to jak to je. Kolem a kolem, jako celek - perfektní! (12.01.2013)

Prakticky platí všetko, čo som napísal v komentári prvého dielu. Pokračovanie si drží nastolené tempo, technické spracovanie, zaujímavosť deja ja na vysokej úrovni, frekventované striedanie lokalít a ich následná ucelenosť, aby film tvoril dojem kompaktnosti, mi vyrážali dych. Originálna scéna striedala druhú ako na eskalátoroch a napätie dotváralo brutálnu atmosféru tohto snímku. Prechod z dojemnej scény, kedy by ste Mesrineovi odpustili aj terorizmus svetového formátu sa následne zvrtne v scénu nechutnú a brutálnu, v ktorej by ste ho najradšej videli visieť so sľučkou na krku. Jedinou menšou zbraňou, ktorú vytasilo pokračovanie, boli herci. Menej výrazné vedľajšie postavy (okrem Ludivine Sagnier), ktorých herci nemali šancu poriadne preniesť svoj talent. Najdlhšia je záverečná scéna, takmer bez slov a hudby - dramaticky na takej úrovni, že som si skoro odhryzol všetko nechty. Takže posledné konštatovanie - Jean-François Richet sa týmto dvojfilmom blysol v tom najjagavejšom svetle, v budúcnosti nepodceňovať! 90%. (25.03.2009)

Co jsem napsal o první části, platí i pro Epilog. Ten však nabízí od všeho mnohem víc. Mesrine dokončil svou proměnu v ukázkového gangstera a druhý díl tak přitvrzuje nejen v elegantním/inteligentním humoru (konverzace s detektivem, soudní síň), ale i akci (celá první polovina se točí kolem neuvěřitelných Mesrinových manévrů – ať už útěky z vězení, vyloupení kasina nebo honičky s policií). Přibylo i hodně vynikajících scén (setkání s francouzskými vesničany - nelze si nevzpomenout na Bonnie a Clydea, interview, rozhovor s dcerou a samozřejmě ta závěrečná…). Tvůrcům se ale moc nedaří naroubovat na příběh moment, kdy Mesrine přestane "ždímat systém" a objektem jeho zájmu se stává něco poněkud jiného. V tu chvíli příběh také opouští Mathieu Amalric a je to znát… Viděl jsem oba díly bezprostředně za sebou, proto Veřejného nepřítele považuji za plnohodnotný epos, bez jedné či druhé části takový pocit nezaručuji. Jako celek tedy skutečně jeden z nejzajímavějších filmů roku. P.S. Když zazní Non, je ne regrette rien, je jasné, že pro Cassela bude Mesrine tím, čím byla Edith Piaf pro Marion Cotillard. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)

Pokračování Jacquese Mesrina, největšího francouzského gangstra všech dob, který unikal spravedlnosti téměř dvacet let, se mi strašně líbil, podle mne o malinko větší zážitek než u jedničky, ale i tak mohu tento film zařadit mezi nejlepší a mé oblíbené. Vincent Cassel se výborně vžil do své role, scénář výborný akce střídá akci, myslím že dobrý snímek vás donutí od filmu neodtrhnout oči a to se tady určitě povedlo. Určitě tohle pokračování velice doporučuji, nejlepší je pustit si oba díly hned za sebou. Nejdražší francouzská produkce. Film podle skutečných událostí a navíc výborně natočený. ( Hodnocení: 10/10 ) (21.11.2009)

Pravdou je, že jednička mě bavila o něco víc, což ale nic nemění na tom, že jde opět o výborný film. Vincent Cassel zde opět exceluje a z jeho postavy, které mimo jiné již pěkně narostlo bříško, se stává pěkný magor. Každopádně i v tomto druhém díle je dost scén, které opravdu nemají chybu a tento film opravdu stojí za to vidět. Jako celek oba dva filmy za 80 %. (14.07.2009)