Láska za časů cholery

Po tom, co jsem si tady přečetl komentáře a recenze hodnotící dvěma hvězdami a níže, čekal jsem opravdu filmovou verzi Esmeraldy. Kupodivu to ZAS AŽ TAK ŠPATNÉ nebylo. Ano, je to celé hrozně naivní a scénář nedomyšlený, ale na film se aspon díky slušné kameře pěkným barvám dobře kouká. Fermina nebyla žádná krasavice, ale Bardema mám rád. 2 a půl hvězdy. (12.07.2009)

Osudová láska je jen jedna, i když je nenaplněná. Díru ve vašem srdci nezaplácne ani šestsetdvacetdva jiných, protože ti ostatní jsou jen slabou náplastí. Na osudovou lásku se nedá zapomenout. Javier Bardem má charisma na rozdávání a nikdy svou lásku nepřestal milovat. Měl stovky žen, ale stále nepřestal myslet na tu jedinou, která mu zlomila srdce. Život nezná hranic a je takovým, jaký si ho člověk udělá. Přirovnávat film k telenovelám nebudu, protože tady se pořád něco dělo, sice velmi pozvolna, ale dělo. U telenovel stačí nevidět pár dílů a nic vám neuteče. Tady by vám utekl celý příběh. Písně, které doplňovaly film, nazpívala Shakira. (13.07.2009)

Zfilmovat Marquéze je jistě pěkný oříšek. Já si ale adaptaci celkem pochvaluju, mělo to přesně Marquézovskou atmosféru, až na jeden velký detail - jazyk. Nechápu, kterého chytrolína to napadlo natočit v angličtině. To filmu hodně ubírá, angličtina se k Marquézovi prostě nehodí a navíc většina herců byla ze španělsky mluvících zemí a jejich angličtina zněla poněkud komicky. (19.01.2008)

Zhlédnuto bezprostředně do dočtení Márquezovy stejnojmenné literární předlohy. V souvislosti s nedávným úmrtím velkého Márqueze jsem se rozhodl si od něho něco na jeho počest přečíst, a moje ruka padla právě na Lásku za časů cholery. Na této knize asi nejvíc oceňuji vystižení více podob lásky a působivý popis stárnutí hlavní postavy a jeho postupující tělesné sešlosti (obé je ve filmu jen letmo naznačeno - zatímco Javier Bardem dostal alespoň působivá šedivá fousiska, stařecké brejličky a plešatou paruku, Giovanna Mezzogiorno vypadá až na bílé vlasy a pár vrásek kolem očí pořád stejně jako ve svých 20 letech). Jinak je to ale v podstatě lepší červená knihovna, která má k nejvyšším literárním metám docela daleko - za sebe nemám problém napsat, že Márqueze v oblibě zrovna dvakrát nemám, několik jeho knih jsem odložil rozečtených, a svůj umělecký vrchol v románu Sto roků samoty z r. 1967 podle mě už nikdy nepřekonal. Láska za časů cholery je o 18 let mladší, a je to jistě dost osobní text, do něhož dal autor mnoho ze svých životních zkušeností. Přesto jsem se stále při čtení nemohl ubránit pocitu, že mi tam něco prostě nehraje a že to není úplně můj literární cup of tea. V podstatě totéž bych mohl říct i o tomto filmu, který na jednu stranu považuji sice za velmi dobrou adaptaci předlohy (osobně bych neměl problém dát tomuto filmu i 4 hvězdy, kdyby byl natočený ve španělštině a nebyl zprasený tou Shakirou), ale jako samostatný film příliš neobstojí. Od toho se odvíjí i kritika - tomuto snímku lze v podstatě vyčítat téměř to samé, co jeho předloze, ať už je to přehnaná melodramatičnost, nadsázka, vypjatá emocionálnost, kýčovité exotické lokace, apod. Únavná je i dlouhá stopáž, nevýrazná hudba a jakýsi laciný nízkorozpočtový televizní look, jakým celý film působí - místy je film v podstatě k nerozeznání od nějaké přiblblé latinskoamerické telenovely. Na druhou stranu se mi úplně nechce smést tenhle film jen tak lehko ze stolu, protože má podle mě i celou řadu kvalit - hereckými výkony počínaje (vynikající herecká kreace Javiera Bardema) a třeba krásnou kamerou konče. Z předlohy bylo pochopitelně vypuštěno nemálo látky, ale jinak to ani být nemůže, a osobně jsem byl právě dosti zvědavý na srovnání filmu s jeho románovou předlohou, z něhož nakonec film nevyšel vůbec tak špatně. Celkově si myslím, že hlavní problém tohoto filmu tkví v následujícím paradoxu: neměli by ho vidět lidé, kteří předlohu nečetli, protože bez obeznámenosti s ní nelze docenit specifickou poetiku tohoto filmu, a neměli by ho vidět ale ani ti, kdo román četli, protože budou nutně zklamáni - případy, kdy se filmová adaptace alespoň vyrovnala své předloze (nedejbože aby ji překonala), jsou velmi vzácné, a zde je tomu nejinak. Za sebe tak nemám problém napsat, že mi tento film přijde nejenom nepříliš zdařilý, ale v podstatě i zbytečný - k předloze nepřidává vůbec nic, pouze ji logicky redukuje, aby se převedla do filmové řeči. Za mě slabší tři hvězdy. (08.05.2014)

Pane bože, to čo bolo?! Tak duchovne prázdny a navyše aj stupídny film sa len tak nevidí. Debilita skoro na úrovni Sharkanáda. No veď povážte. Som ťažko zaľúbený, a tak pretiahnem vvšetko čo sa pohne. A ešte si o tom robím záznamy. Samozrejme, svojej vyvolenej ani muk, aby sa nič nedozvedela. A keď na to príde, tak žiaden problém oklamať.... Celá dejová linka je nudná a zbytočná, že som mal chuť otrieskať si hlavu o stenu, len aby už bol koniec. A Javier Bardem vyzeral ako úlisný hňup. Škoda reči, sa čudujem, že niekto vydal takýto debilný hnus. 10/ 100 (21.02.2022)