Payback: Straight Up

Většina režisérských verzí se od originálu moc neliší, ale ODPLATA je tedy rozhodně jiná. Připomnělo mi to Beznaděj a Strážce zákona, knižní experiment Stephena Kinga, který chtěl dokázat, že stačí změnit pár věcí a příběh je rázem jiný. PAYBACK: STRAIGHT UP a původní ODPLATA se moc porovnávat nedají. Obě jsou výborné, ale jedna má něco co ta druhá ne a ta druhá má něco co nemá ta první (změní se kamerový filtr, zmizí komentář hlavní postavy, konec je úplně jiný atd. atd.). Hlavně postava Portera dostává jiný rozměr a podle mého skromného názoru patří k nejlepším rolím Mela Gibsona. Možná že je i nejlepší. Jsem rád, že se Helgelandova "původní verze" přece jen dostala ven. Byla by to totiž velká škoda, kdyby na ni ve skladišti jen padal prach. (04.07.2007)

Už pôvodnú verziu zbožňujem. Táto je rovnako zaujímavá, možno trochu viac priamočiarejšia. Pokiaľ som vedel, nezhody pri originály boli kvôli brutalite, ale v DC to moc nevidno - pár brutalít je pridaných, ale iné (vrátanie finálneho mučenia) sú vystrihnté. Gibson má tri postavy, ktoré budú včené. Porter je jenou z nich... (27.08.2011)

Výborná krimi. Minimalistická, jednoduchá a přímočará. Je to navíc celé hozené do takové retro atmosféry, jak z 50. let. Ale nejlepší je, že hlavní hrdina kromě dodržování pár zásad není "jakože hodný lupič". Je to brutální kriminálník a s ničím se moc nemaže. Né že by zabíjel nezučastněné, ale u zučastněných mu k tomu stačí někdy dost málo. Násilí je tady tolik, třeba v přestřelce s Číňany, že by to mohlo skoro být brané až jako parodie, ale díky Melovi se to pořád udrží v ranku ultra drsné krimi. Celkově se mi líbil už původní Payback, ale tenhle ještě o kus víc. (17.08.2018)

Předchůdce, ze kterého údajně páni producenti vyrobili tuctovou sračku, už jsem pochopitelně dlouho neviděl a pranic si z něj nepamatuji. Dle hodnocení se mi více než nelíbil, ale na nějaké srovnávání je skutečně hodně pozdě. Tento počin ovšem ušel. Mel byl ve své roličce úžasňoučký a velmi se mi líbilo, že se s nikým a ničím moc nepáral. Jeho zbraň mu natolik přirostla k ruce, že s ní spával, líbal se s ní a kdoví, zda se s ní i ve volných chvílích při dlouhých letních večerech nehladkal. S narůstající stopáží pochopitelně atmosféra houstne a napětí graduje. Postupem času se film tedy transformoval na velmi koukatelný noir. Superlativy si však dovolím pošetřit pro něco jiného. (17.05.2016)

Na Odplate som bol v kine v roku 1999 ako 18-ročný a báječne som si ju užil. Nevedel som, že v skutočnosti som nevidel ani tak víziu Briana Helgelanda, ale skôr Mela Gibsona (resp. údajne Johna Myhrea???). Gibsonovi (ani štúdiu) sa Brianova verzia nepáčila a tak ho vyšachovali z hry do takej miery, že sa musel okamžite ísť spamätať do Čiech, kde v spoločnosti kamoša Heatha Ledgera a bez štúdiových tlakov a manierov nakrútil uvoľnený Príbeh o rytierovi. 17 rokov (!) po premiére oficiálnej verzie som si pozrel Helgelandovu a musím prekvapivo skonštatovať, že Gibsonova (alebo koho) ma bavila oveľa viac.  To som nečakal. Nedá sa povedať, že Helgeland nakrútil nehumornú verziu. Obe používajú približne rovnako ostrý, čierny a drsný humor. Potiaľto OK. Zmien oproti kinoverzii je však neúrekom (finále je úplne iné, dejom nás nesprevádza Porterov hlas, Bronson nie je Kris Kristofferson, ale žena a prítomná iba ako nudný hlas v telefóne). No ako vravím, verzia z roku 1999 je bomba. Toto je skôr len kuriozita. (16.12.2016)