Plamen a Citron

Vidět Micka Hucknalla střílet nácky není nijak překvapivé - co čekat od někoho, kdo zpívá v Simply Red? Přestože mě trochu odrazoval zdánlivě silly název (o dánském odboji nemám ánung), vášeň pro severský film nade mnou u pokladny zvítězila a jsem rád. Když pominu Pancharty, které mají s nácky společné jen kostýmy, od Černé knihy jsem asi neviděl lepší druhoválečnej film. Celé mi to trochu připomnělo Strachovu vynikající Operaci Silver A. Dokonce jsem jak podezření, jestli nápad trochu polidštit český odboj nepochází odtud. Až po shlédnutí jsem zjistil, že český dvoudílný projekt je o rok starší... "Válka mi nevadí. Alespoň bylo co dělat. Dnes už je všechno takové šedé..." zazní z úst jedné z klíčových postav a to je to, co mne na filmu zaujalo nejvíc. Němčouři jsou chytří jako opice, národní socialismus se jim zdá naivní, špičky dánského odboje s nimi kšeftují, rozkazy přicházejí u Anglie a už ve čtyřiařtyřicátém se diskutuje o tom, jak a s čí účastí budou po válce probíhat školní přednášky. Zobrazení zmatku válečného stavu, kdy jsou člověku nakonec bližší Ti, proti kterým se bojuje, se myslím povedlo fantasticky. Strašidelné je pozorovat, jak může teroristický přístup dávat smysl. Válečný film jako noir. Sladké. Jak konstatovali mnozí, vychvalovat tradičně vynikajícího Mikkelsena nemá smysl, ale minimalistický Thure Lindhardt ho * ehm * přestřílel. A co Karel? Dobrý. Ve kterém dalším filmu hrají dva Bondovští záporáci? (22.10.2011)

Vyprávění o odboji zase trochu jinak než byla před pár lety Černá kniha od Verhoevena. Tentokrát vážně, bez nadsázky, drama. A dobré. Dva kamarádi-odbojáři typu Butch Cassidy a Sundance Kid bojují proti fašismu, zamotávají se ale do politiky před koncem války, ta už hledí kupředu zpátky ni krok, na pěšáky v odboji nekouká, nepohodlné likviduje. A na konci války už je jedno jestli padouch nebo hrdina, hlavně že jsme živí a můžeme vesele kšeftovat dál. A tak gestapo ruku v ruce s budoucí restaurovanou vládou v klidu připravuje nové přerozdělení moci, nemá zájem na komplikacích způsobených neuváženými odbojovými akcemi. Velmi povedený film dokonale ilustrující atmosféru konce války, něco podobného probíhalo ve všech zemích, zajímavý výlet do Dánska. 75% (27.10.2011)

Na filmy o protinacistickém odboji se dívám rád, přestože je téměř vždy dopředu jasné, jak dopadnou. Povětšinou (logicky) pojednávají o lidech, kterým nebylo všechno jedno a neváhali obětovat vlastní životy pro "vyšší princip". Zároveň mám s tématem i značný problém, protože bojovníci za svobodu často nebrali ohledy na takzvané vedlejší ztráty, které bývaly mnohdy značné a k nimž, bohužel, často docházelo z důvodu nedodržování pravidel konspirace. Tento snímek poukázal na jiný (poměrně častý) problém- nejednotné příkazy ze zahraničních centrál, které mezi sebou nejednou soupeřily (ke škodě společných cílů). Za největší slabinu filmu považuji to, že mi tvůrci neumožnili, abych si k oběma hlavním postavám vytvořil bližší vztah, a když mi jako nejcharismatičtější figura přijde šéf gestapa, asi je něco špatně. / Poučení pro odbojáře: Nikdy nikomu nevěř. (21.04.2022)

Miluju Českou televizi za to, že nám zprostředkovává tvorbu evropských (především severských či španělských) kinematografií. A v případech, jako je tento, bych ji často nejradši vyliskala. Proč musí zrovna tento film vysílat s českým dabingem? Já, potěšena tím, že Plamen a Citron bude v TV, zjistím, že nebude v originále. Ta krásná Dánština. Možná bych to ještě překousla, kdyby zde nehrál Thure Lindhardt, jež má krásně znějící sametový hlas, kterým mě okouzlil již v Bratrstvu. Snímek je skvěle zpracován, má výborný scénář i herecké obsazení. Místy je děj možná až příliš zamotaný, co se týče spojitostí a významu postav, což však na celek nemá vliv. Pro mě další kvalitní příspěvek do Dánské kinematografie. (24.05.2012)

No pochopitelně jsem se na ten film chtěla podívat hlavně kvůli Madsovi a protože mám navíc pro dánské filmy slabost. Přestože pro válečné filmy nemám extra zvláštní nadšení, tak jejich kladem je určitě fakt, že se stále dozvídám něco nového. V jednom severském filmu jsem se dozvěděla o pomoci Dánska propašovat přes sedm tisíc Židů do Švédska právě s pomocí odbojářů, kterých bylo v roce 1943 kolem 43 000. V tomhle snímku jsem se mohla alespoň částečně seznámit s tím, jak to zhruba fungovalo v roce 1944. Mads je dánská herecká špička, ale nemůžu si pomoct, Thure jako Plamen byl vynikající ne-li dokonce o něco lepší. Záhadou mně docela je, že se nijak zvlášť neukrývali a přesto se jim dařilo dost dlouho unikat. Přiznávám, že tam byly momenty, kde jsem trochu tápala, stopáž byla taky trochu delší, ale přesto dík za filmové zdokumentování skutečných událostí o které by se jinak asi málokdo zajímal. (26.11.2012)