Ďáblova dílna

Největší pokus o padělání bankovek v dějinách...který..... Strhující vzpomínky vězně č. 64401 na Berlín roku 1936. Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin. Ocenění : Oscar '07 - cizojazyčný film MFF Berlín - nominace na Zlatého medvěda Německé filmové ceny - vedlejší herec (D. Striesow) .....Scénář : Stefan Ruzowitzky. Kamera : Benedict Neuenfels. Hudba : Marius Ruhland (30.04.2011)

Ďáblova dílna je netradičně odvyprávěný příběh z koncetračních táborů, který nepoukazuje (jako mnoho jiných obdobných filmů) na hromadné vraždění Židů v plynových komorách, a právě díky tomu je tento film něčím výjimečný. Nabízí se nám pohled na padělatelskou dílnu situovanou v samotném centru ďábelských osidel nacistického Německa a my máme možnost sledovat rozvíjející se psychologii různorodých postav. Co je vlastně špatné a co je dobré? A proč vlastně neudělat něco špatného pro své vlastní dobro? Zkrátka film, který mě díky své syrovosti, skvělým hercům a hudbě donutil zamyslet se (už po několikáté) nad naprostou nesmyslností 2. světové války. (04.06.2011)

Pozrel som si pozoruhodný rakúsky i nemecký vojnový film, po takmer dekáde, a stále som vedel, že je výnimočný !!! Aj samotný DIABOL sa narodil vtedy ešte v Rakúsko - Uhorsku. Ďalšia hudobná KAPACITA - Wolfgang Amadeus Mozart taktiež uzrel svetlo sveta v smere na juho - západ, k našim bohatým susedom. Na jednej strane tu mám akéhosi deštruktívneho A-N-T-I-K-R-I-S-T-A, a na strane druhej zasa akéhosi, v úvodzovkách : božského jedinca, ktorého hudba privádzala mnohých poslucháčov do rajskej extázy. „Prvého pána na holenie” , ktorý má toho na Rováši pomerne dosť, spomínam čisto z racionálneho dôvodu, pretože téma - VYHLADZOVANIA židovskej rasy, sa ho bezprostredne týka. Milióny Židov brutálne a surovo, bez akýchkoľvek výčitiek, skántrili, v klasických koncentračných táboroch, kde „najslávnejší” je na 100 %, legendárny, poľsky Auschwitz. Niektorí židia mali toho povestného šťastíčka o trochu viacej, a skončili v nemeckom Sachsenhausene, v ktorom sa podieľali na AKCII : B-E-R-N-H-A-R-D, kde stovka väzňov sa v špecializovanej a prísne tajnej D-I-E-L-N-I zúčastňovala na najväčšej falšovateľskej akcii všetkých čias. Totiž, ak chceli žiť a prežiť, museli vytvárať dokonalé falzifikáty britskej bankovky : LIBRA, ktorú by takto lišiacky zneužili a zaplavili by ňou britskú ekonomiku. A veru, že tých bankoviek vyrobili za ten čas požehnane... Bol pritom aj pôvodom SLOVÁK !!! - Adolf Burger, vtedajší väzeň, ktorý o tom napísal knihu, podľa ktorej rakúsky režisér Stefan Ruzowitzky nakrútil svoj bezpochyby najlepší film, ktorý právom získal Oscar - ako kategória : zahraničný. Obsadenie Karla “Štokyho” Markovicsa vnímam, ako naprosto geniálny ťah na bránku, so zakončením nádherného GÓLU !!! Zahral si postavu Salomona 'Sallyho' Sorowitscha, ktorá je charakterizovaná, ako fiktívna. Reálne jestvujúca postava je Adolf Burger, autor predlohy, ktorého stelesnil nemecký herec August Diehl. Jedná sa o excelentný a mimoriadne bravúrny vojnový film, ktorý si neberie servítku pred ústa, zahral si v ňom jeden charakterný herec, ktorého preslávil nemenovaný seriál s vlčiakom Rexom, a zistil som, že okrem adaptovaného v Hollywoode, a ka Christopha Waltza, či renomovaného veterána Michaela Hanekeho, pochádzajú z tejto kultúrnej krajiny, aj ďalší, dobrí predstavitelia kinematografie, a to je len pre celkový prospech veci... (31.10.2017)

Ďáblova dílna volí styl Hartovy války, tedy "malé" války dvou mužů vedené ve velké válce světové, na komorní ploše a v krajní a nevšední situaci. . Ale předválečný padělatel je náhle gaunerem až směšně neškodným ve srovnání s masovými vrahy, kteří vězně s tiskařskou zkušeností drží naživu, jen dokud jejich um potřebují. Příběh je rámován hrdinovou sebezničující závratí horečnatých sázek v poválečné herně Monte Carla, efektním, byť okatým gestem marnosti. K nejsilnějším zbraním Ďáblovy dílny patří střídmá režie, typově i výrazově přesný Karl Markovics v hlavní roli, ale hlavně fakt, že za ní stojí skutečný příběh. (19.05.2020)

Natočit silný film z období holocaustu je poněkud obtížný úkol, natočeno už bylo mnohé a daná tématika je dosti delikátní. Stefanu Ruzowitzkymu se to ovšem podařilo bezezbytku. Nesklouzl k laciným efektům, zbytečně se nesnažil v divákovi zvednout vlnu emocí...a měl velké štěstí - adaptoval opravdu silný scénář... Ten dějový oblouk jde skutečně proti obvyklým postupům daného žánru (Schindlerův seznam atd.) a navíc si vzácně vybírá ta etická témata, která mají hlubší a nadčasovější platnost - pochyby o vlastní vině, o tom, zda mé přežití není vykoupeno jiným životem... Dokonce se odváží ptát na okolnosti toho, jestli se dal holocaust přežít z nějakého konkrétního důvodu - a tak, jako v Pianistovi se zdá, že velký umělecký talent je tím nejlepším příslibem (nechce se mi psát zárukou) přežít mezní okamžiky civilizačního chaosu... Silný film. Podobné filmy: Pianista, Schindlerův seznam, Sophiina volba, Poslední vlak (13.12.2008)