P.S. Miluji Tě

Těžké si stěžovat na film, který už svým názvem jakoby varoval „nejsi-li vysoce citlivá, zhruba třicetiletá žena, které sleduje Poštu pro tebe z jiných důvodů, než je sebetrýzeň či sociologický výzkum, miň mě“. K dobrovolnému zhlédnutí jsem se rozhodnul po zkušenostech s jinými, převážně jihokorejskými plačtivými melodramaty, jimiž vyvolané slzy měly příjemně očistný efekt. Peesko je bohužel přitažené za vlasy buď příliš, nebo nepříliš. Příliš precizní načasování záhrobních dopisů… pominu. Jestli Gerry před smrtí prodal nějaký orgán, aby na celou záležitost měl peníze… pominu. Že jsou všichni (dva) Irové podáni jako věčně nezadaní zoufalci, vyčkávající poslušně příjezdu princezny z Ameriky… pominu. Ale nemohu pominout nefér přístup k ženám, o nichž a pro něž by to celé mělo být. Závislost hrdinek na jejich mužských protějšcích je výsměchem slovu emancipace. Holly (Hilary Swank víc sluší vážnější role) se otrocky řídí příkazy možná milého, leč zesnulého, její dvě kamarádky bez výhrad akceptovaly, co se od nich čeká – najít si partnera a zplodit dítě – pročež hledají partnera/plodí děti. Největší tragédie Holly tedy spočívá v jejím osamocení a s tím související nemožností zachovat rod. Ad absurdum je fixace hrdinek na muže dohnána na loďce, kdy jsou po ztrátě vesel schopny jenom sedět a křičet, dokud neumrznou, nebo se pod vlivem „ponorky“ vzájemně nezardousí (zvolené řešení je samozřejmě humánnější a filmovější). Od většího cynismu mne dlouho odrazovala atypicky dlouhá otevírací scéna filmu, kdy o ústředním páru vtipně a bez zábran zvíme většinu podstatného. Celou ji završuje vystřelené oko a nakopnutý palec, s krásnou nenuceností narušující v jiných filmech nenarušitelnou atmosféru, jež předchází dokonalému milostnému aktu. S vyhlídkou více takových momentů jsem se dobral konce a zjištění, že nakonec vážně jde jenom o sladce malinovou červenou knihovnu. P.S., Nezlob se, ale víc než tebe miluji Můj život beze mne. 65% Zajímavé komentáře: k212, mm13, ScarPoul, PetaBlack, Skleni (07.10.2010)

Víte, proč miluji cukrovou vatu? Protože je nechutně sladká a já miluji sladké. Přesně takhle jsou moje romantické chutě ukojeny PS: Miluji Tě. Ukrutně přeslazená romantika, které se těžko odolává. Příběh je vcelku originální, kdy překvapivě brzo, po první hádce a usmíření, které uvidíme, umírá manžel hlavní postavy. Ta se skrze ztrátu snaží dostat, ale pořádně ji pomůže až dopis od jejího mrtvého manžela... První dopis z deseti, které mají změnit její život, do kterého se má navrátit úsměv a láska. Gerard Butler je velmi mužný a každý rychle pochopí, čím si svou manželku zasloužil. Samotná Hilary Swank je konečně pro mě tou krásnou ženou, kterou dokáže být. V některých filmech jsem až bytostně nenáviděl její snahu "nebýt krásnou ženou", ale konečně prokoukla se svým úsměvem a netradičními rysy. Vlastně na co si stěžovat? Ten film je dojemný a sladký, romance každým coulem, která není pro pesimisty a lidi, kteří nevěří v lásku až za hrob.... Možná trochu větší délka, možná chvílemi až příliš romantické, tak jako tak ne čistých 5*, ale velmi dobré a romantické 4*. Gratuluji, po dlouhé době jsem opět cítil z romantického filmu lásku, potěšení a emoce. (23.07.2008)

Nápadité, vkusné, vtipné, svieže, výborne obsadené i zahrané, ľahké ale inteligentné. Hilary Swank netreba komentovať, Gerard Butler príjemne prekvapuje (Meg Ryan musí blednúť závisťou). Scenár hodný oscarovej nominácie a mne je trápne, že neviem, prečo nedávam plných 5*. (20.12.2007)

Nejsem si jistej jestli to je to co z toho tady všichni dělaj. Určitě to je výbornej film, ale že by to byla nějaká milá romantika? Ne, to mi neřišlo, podle mě je to daleko víc drama a smutný než že by to člověka nějak potěšilo a zvedlo náladu, ale pravde je, že i romantický části se tady najdou a ty jsou fakt milý. JInak samozřejmě Hilary Swank opět skvělá a k ní dobrej Gerard Butler, i když sem v něm pořád viděl Leonidase a to jeho "This is Sparta". (30.03.2008)

Tohle byl moc milý film. Hillary Swank byla jako Holly krásně křehká, něžná a zranitelná a tolik vnitřně zraněná ze ztráty milovaného muže. Její postupný návrat do života, za pomoci skvělých přátel, mámy, se kterou si nikdy moc nerozuměla a obrovské lásky Gerryho je vlastně podstatou celého filmu. Jen ten konec si mohli odpustit, nebylo ho třeba. (13.07.2008)