The Poughkeepsie Tapes

Tento rádoby dokument, který se bere až příliš vážně, mě opravdu nechytil. Vlastně jediné, co mě na něm docela bavilo, je ten fakt, že se tvůrci snažili o co největší autenticitu. Jinak hlavní vrah není nikterak výrazný ani originální a tak je to vlastně s celým filmem. FF mám rád, ale očividně musím hledat jinde. Slabé 2* (08.10.2012)

Film vedle kterého i Mlčení jehňátek (na které jsem si opakovaně vzpoměl) vypadá jak poměrně rozverná konverzačka.- Scénář tedy nebyl bůhvijaký (BACHA SPOILER- třeba ten obrovský lapsus-proč o jediné ženské, která hajzlavraha viděla a nebyla jeho přímou obětí /svým spůsobem byla,potom co jí proved s dcerou/ se vůbec nemluví v případě soudu s nevinným?,nebo to že ho měli natočenýho na kameru /benzínka/ u soudu taky nikoho nezajímalo??), ale ten pocit autenticity se autorům určitě podařilo vyvolat. Velmi nepříjemný pocit . (15.07.2010)

Místy hodně depresivní a syrová sonda do počínání masového vraha, který si vše, včetně chytání, mučení a vraždění svých obětí natáčí na videokameru. A co dokáže udělat se svou obětí, kterou má 8 let zavřenou ve sklepě. Hodně mrazivý zážitek. Film je vyprávěn dokumentaristickým stylem, kde mluví policisté, patologové, vyšetřovatelé, policejní doktoři na fakultě, nebo příbuzní a známí vrahových obětí. Policisté našly 17 pásek, další se již nepodařilo najít...některé příběhy jsou založeny na skutečných podkladech a je hodně znepokojující, že takoví šílenci mohou vůbec existovat, aniž by byli dopadeni. Hnus. (17.06.2012)

Nadpřirozeno nebrat, realismus frčí. Touha zhnusit diváka, vyděsit ho a snad i varovat před choromyslností magorů kolem nás se některým tvůrcům vymyká z rukou. Zatímco jedni raději utíkají do odlehčenějších vod a natáčejí slashery s notnou dávkou nadhledu, druzí se nás ve svých filmech snaží přesvědčit, že tohle nebezpečí tam venku opravdu číhá. Pásky z Poughkeepsie padají na hubu se svou pseudodokumentární formou. Ta je chvályhodná a docela věrohodná v momentech, kdy se snaží analyzovat zabijáka a jeho práci, nicméně v kontextu se svým obsahem (hnus a zase jen hnus) selhává právě díky vědomí, že jde o dokument pouze fiktivní. Jako film sám o sobě jsou totiž Pásky dosti bezzubé, nepřekvapující a pramálo poutavé, selhávají i ve své žánrové disciplíně "horor", protože jako s takovými s nimi nikdo pořádně nepracoval. Vyjímkou je husí kůži vyvolávající pavoučí zjev v závěru filmu, nicméně ten celý film nezachrání. Napětí nula nula nic, zabiják zůstává špatně identifikovatelnou loutkou zla nejen pro policii, ale i pro diváka a náznaky vlastní mytologie přijdou až v závěru (osudy Otrokyně). Jedna z postav ve filmu mluví o nutnosti mít schopnost oddělovat práci od skutečného života a nemyslet na zabité děvčátko v momentě, kdy si vlastní dcerka hraje na dvorku. Platí to spíše pro tento film. Člověk by snadno při jeho sledování mohl dospět k názoru, že po světě běhají jen psychopatičtí pošuci, kteří vám chtějí vykuchat děcka a sežrat psa. Nicméně až si bude holka hrát před barákem, občas na ní mrkněte. Bude to smysluplnější zábava, než koukat na tohle dílo. (21.03.2011)

Zvláštní, já tedy, na rozdíl od mnohých, nevěděl předem o tomto filmu nic, ale ani na chvíli jsem nezapochyboval, že se jedná o pseudokument. Domníval jsem se však, že je inspirován skutečným příběhem. Herecké výkony ve fázích vyprávění jsou působivé, nicméně ony kvaziautentické záběry uvěřitelné nejsou. Film na mě nijak děsivě nepůsobil, napětí jsem postrádal. Spíše mě oslovil scénář se sympatickým závěrem. 80% PS: Mohli byste si odpustit trapnosti typu "Nedoporučuji psych. labilním jedincům.", když je zjevné, jak jste z filmu podělaní. Někoho by to mohlo urazit. Taky se nenavážím do vaší inteligence, ačkoliv bych s klidným svědomím mohl. ;-) (19.01.2010)