Persepolis

Jak tento film charakterizovat? Je to příběh o tom, že svoboda něco stojí a ten, kdo opustí vlast se už nikdy nemůže cíti celý. Natočen podle veleúspěšného komiksu režisérky, který zas zachycoval zážitky z jejího dětství a dospívání. Ukazuje nám Irán, jak ho většinou neznáme, protože ho většinou známe jen z televizních zpráv. - A dodala bych: 1)Vůbec to není jen rozpohybovaný komiks - políčko popolíčku, jak jsem dopředu slyšela. Mnohé scény ubyly, to se dalo čekat, celé se to do filmu nemohlo vejít, ale mnohé zas na oplátku přibyly. Dozvěděla jsem se tak o věci zas o něco víc. Forma není zásadně odlišná od komiku, ale z možnostmi filmu se tu , zdá se mi, pracuje velice pěkně. 2) Svoboda tu není, jak tu kdosi napsal spjatá z Leninem nebo komunismem. To že dva členové Marjaniny rodiny byli komunisté je prostě součástí historie. Sama Marjane nikdy nikde nanaznačovala, že by, po krátkém období v děství, uvažovala o světě z pozic marxismu -leninismu. Marxistkou byla přesně po té co se cítila být prorokem :) a to cosi vypovídá. PS: Pro mně je plus i to, že ve filmu více vynikla má oblíbená postava z komiksu, totiž Marjanina babička. Zkrátka, já tomuto filmu nemám, co vytknout. Udělal mi opravdu radost. (15.12.2007)

Z Persepolis jsem měl podobný pocit jako z četby Lovce draků - dojemný, smutný, ale místy i mile vtipný příběh vyrůstající dívky v islámské zemi, která se zmítá v prachu revolucí a válek. Film velice pěknou formou jednoduché (ale velice výstižné) animace popisuje dění v Íránu konce dvacátého století. (24.01.2008)

Animák, který rozhodně není pro děti, mne zcela okouzlil. Nevěřila bych, že je možné animovaným filmem vyjádřit tak silně atmosféru. Marjane Satrapi je vypravěčkou příběhu svého dětství a dospívání, přitom dokáže být výrazně nad věcí a události popisuje až téměř s chladnou odtažitostí. Možná právě proto je film tak velmi emocionální, záživný a dokáže si přitáhnout divákovu pozornost. (23.07.2011)

Mohl bych dát filmu plný počet s tím jak mě hrozně uchvátil svým tématem a vizuálním zpracováním ale to bych byl sám proti sobě. Vizuální stránka je sice neobvyklá ale o nějaké atrktivitě nemůže být řeč. A příběh? Popravdě také žádná sláva a víceméně se jedná o další story na téma "jak to tenkrát bylo těžký" tentokrát z pohledu íranské dívky. Podobně jako takový "Valčík s Bašírem" (také se jedná o animovanou výpověď ale z jiného místa a jiným způsobem výpravěný) silně přeceňovaný a veskrze průměrný film. A klidně mě zbičujte. (21.06.2010)

První kniha je převyprávěna strašně rychle a spousta věcí je vynechána. Pak naštěstí výprava zpomaluje. Ve filmu je pár scén, které zajímavě doplňují komiks nebo díky kterým jsem lépe pochopil souvislosti. Závěr je vynikající. Hodina a půl je ale na převyprávění strašně málo. Dokázal bych si představit i dvouhodinovou stopáž. Kdybych před shlédnutím nečetl komiks, tak bych filmovému zpracování možná přidal i tu poslední pátou hvězdičku. Komiks je mnohem detailnější a je více prokládán odlehčujícím a v druhé knize často drsným humorem. Film vyznívá mnohem smutněji a spoustu věcí si člověk musí z náznaků domyslet, protože se do hodinu a půl trvajícího filmu nevešly. Po doběhnutí titulků bylo v sále zvláštní ticho a asi se nenašel nikdo, kdo by neuronil slzu. Spousta holek brečela jak želvy. Takhle se mě citově nedotklo moc filmů. Nechápu, jak tu filmu někteří vytýkají podporu komunizmu. Jde o naprosté nepochopení kulturních, politických a historických souvislostí. Komunizmus v Íránu byl něco jako protikomunistický odboj u nás, znak rebélie, boj proti systému, naděje na lepší zítřky. (22.03.2008)