Scénář:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrají:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (více)Obsahy(1)
Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)
(více)Videa (6)
Recenze (444)
NAKONEC BUDEME MÍT SVOBODU A ROVNOPRÁVNOU SPOLEČNOST...... /// Tak za prvý: tady nejde o animaci! Fandové ,,dob ledovejch“ ať jdou rovnou k ledu (nebo k šípku? nebo někam úplně jinam...) Tohle je totiž POLITICKEJ ANIMÁK. Třeba jako ten Izraelskej. POUZE NACIONALISMUS NEBO NÁBOŽENSTVÍ LID SJEDNOCUJÍ. (kurva, líp bych to nevymyslel!) Irán (a jeho politickej vývoj) pohledem malé (dospívající... dospělé...) Marjane Satrapi, která díky svým názorů měla od mala našlápnuto na popraviště (aspoň to říká...). Každá (lehce) nevážná věc je okamžitě přebitá vážnou, třeba strachem z represe či udavačství. Vyjádření OSOBNÍCH pocitů z nesvobody, zmatenosti.... se sklony k anarchismu v zajetí islámu vážně i nevážně. Několik zajímavejch i vtipnejch nápadů, ale nějak mě nenapadá důvod k opětovnýmu vidění. Zřejmě nejsem žádnej velkej revolucionář, ani iránskej politickej aktivista. Jednoduše řečeno: zajímavej pohled na věci skutečné a nevyhnutelné.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt nevím, proč jsem ve škole dostal plastovej klíč. 2.) Zjistím, jak se paří (pařilo) v Iránu. 3.) Myslím, že je to známka punku. 4.) Thx za titule ,,Nigel“ a ,,Ferry". /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Hodně košatá filmová adaptace mistrovského komiksu, která postrádá komplexnost a poetiku jíž do literární předlohy vtiskla Marjane Satrapi.... Kéž se v budoucích letech svých adaptací dočkají takové majstrštyky jako Essex County či Maus - poněvadž Lemire a Spiegelman si to zaslouží. ()
Neuvěřitelně silný a bolavý film. Při jeho sledování jsem ovšem měl podobný problém, jako při sledování Valčíku s Bašírem. Stylizované postavičky jsou sice půvabné, ale přece jen nedokážou předat tolik, kolik umí předat skuteční herci. Jejich mimika je velmi omezená, jejich svět plochý a černobílý. Animace má samozřejmě i své nepopiratelné výhody a tvůrci jich využili téměř na sto procent. Příběh je vyprávěn neuvěřitelně sugestivně a animace plně využívá toho, že se nemusí tolik zabývat reálnou podobou zobrazených věcí a může je pojímat spíše jako symboly bezprostředně sdělující obsah. Plně tak vynikne fakt subjektivní složky celého líčení. Přesně to ovšem může být někdy i na škodu, neboť mnoho ze zobrazených hrůz ve skutečnosti vůbec není přibarvených a přitažených za vlasy, ale naopak, velmi přesně zobrazujících neveselou íránskou každodennost... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, charlosina, Radek99, Matty, Galadriel, určitě i spousta dalších... ()
jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar ()
Jeden z nejlepších animovaných snímků, co jsem kdy viděl, nádherná černobílá 2D záležitost, která vychází z komiksové předlohy, což je na některých políčkách filmu hodně patrné. Narozdíl od americké konkurence však Persepolis neloví ve vodách pokleslé fantazijní akčnosti, ale zůstal zakotven u břehů artového filmu. Těžko říci, čím je tenhle film především - pro někoho alternativní možností seznámit se s rychlokurzem íránských novodobých dějin, pro jiného silným emancipačním hlasem z míst, která lídři západu označují jako ,,osu zla", pro dalšího nadčasovým podobenstvím o typizovaných osudech ,,malých" lidí - obětech režimů, násilí, válek..., nebo možná vynikne tento pohled - čirá existenciální reflexe člověka ztraceného v nesrozumitelném a nepřátelském světě, film o ,,cizince ve vlastní zemi", zoufalé volání zesilované mezními situacemi těch podivných životních peripetií... Persepolis má neobyčejnou sílu a mnohokrát jsem litoval, že nebyl natočen jako hrané drama. I takhle však umí pojmenovat bolavá místa a poukázat na absurditu totalitního režimu (který se v tolika drobnostech podobá tomu našemu, až z té podobnosti mrazí...). Velmi zajímavý je ženský pohled Marjane Satrapi, autorky i stylizované hlavní hrdinky, v tolika věcech obohacující mé zkreslené představy a vyvracející možné předsudky. Emancipace je skutečně jedním z nejdůležitějších fenoménů novověku. Persepolis vyniká v mnohém, svou osobitou a čistou animací mi mnohdy připomněl animované filmy našeho nestora Karla Zemana, ale i japonské mangy, ten dvojrozměrný nostalgický retro obraz Íránu, Vídně osmdesátých let, všechny ty ikony západní kultury a odrazy její mediální podoby, Bee Gees, Iron Maiden, Punk, Michael Jackson, Derrick, Bruce Lee, adidasky a hranolky s kečupem... Všechno tak roztomilé a záměrně naivistické a pod tím rastrem pachuť mučení, zabíjení, strachu, úzkostí... Člověk sleduje pohádku (sic pro dospělé) a chvěje se hrůzou... Nádherný a čistý film... Hodně podobný (i když estetikou animace ne tak absolutní) je rovněž animovaný pozdější bratříček Teheránská tabu. PS: Velmi trefný je komentář uživatele Iggyho... ()
Galerie (25)
Photo © Sony Pictures Classics
![Persepolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/088/88950_c6d6e0.jpg)
Zajímavosti (12)
- Film, mimo spousty dalších ocenění, vyhrál i Cenu poroty na festivalu v Cannes roku 2007. Autorka Marjane Satrapi ocenění věnovala všem Íráncům. (DaViD´82)
- Píseň „Eye the Tiger“ se poprvé objevila ve filmu Rocky III (1982) a opakovaně se objevuje na pozadí scén, kdy hlavní hrdina trénuje. (Facillitant)
- Historické vsuvky jsou zpracovány ve stylu orientálního stínového divadla. (DaViD´82)
Reklama