Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film podle skutečných událostí na motivy prezidentských milostí, které udělil Václav Havel v letech 1992-2003. Václav Vingl je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou pod jednou střechou. Přestože je Václav vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický nezvladatelný kluk, my v něm (spolu s maminkou) vidíme citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší a s hlavou plnou milých lumpáren. Lidé z vesnice v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku matky a otce. Tyto dva světy na sebe neustále naráží, a tak Václav lítá z jednoho průšvihu do druhého. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav je uvězněn. Matčina ochrana je pryč. Stává se terčem útoků spoluvězňů i traumatických vzpomínek na otce. Pomalu umírá. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí Václavovi celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr František? (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (758)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Češi jsou od doby "Slunce, sena, čehokoliv" zvyklí se převážně smát při tom, když někdo někam spadne, nebo když se někdo někde legračně fackuje. Nic proti tomu - ale měl bych vědět, na co jdu a co točím. Protože při projekci Václava v kině, kde jsem byl, se někteří lidé smáli i u vysoce intimních a sofistikovaných scén (vana), kterážto byla + - na počátku vážné části filmu. A tvůrci? Je mi jasné, že se snažili téma odlehčit, i na začátku snímku občas tragika probleskla, ale sami filmaři si pod sebou podtrhli stoličku v podobě scén na koncertě či s močůvkou. Některé diváky totiž zmátli. Taky z toho důležitého důvodu, že se film odehrává na vesnici. A Ivan Trojan IMHO předvedl svůj standardní výkon. Nicméně závěr byl silný. 70%. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála filmů na sáhodlouhý rozbor. Nejdůležitější na Václavovi je fakt, že lidi jdou na Trojana, místo na Václava, smějí se na nevtipných místek (např. Václav s mnoha monokly) a že to není komedie, jim dochází až v posledních 10ti minutách. Ale za to si tvůrci můžou sami, protože podobně jako ve Vesničce střediskové měli do hlavní role obsadit někoho neznámého. Druhou věcí je trochu falešná propagace filmu. Moc si cením toho, že Václav je tragikomedií bez hlášek, bez lidového humoru. Humor tu v první polovině sice exituje, ale je spíš mile úsměvný, než bezzubou řachandou, a často přechází do vážných scén. Posledním problémem filmu je jeho bezčasí. Chvíli máte dojem, že sledujete JZD, kde místní rozhlas vyřvává těžkou dechnu, vzápětí vás udeří do očí zánovní traktor, zřejmě ne Zetor. Ač by se zdálo, že výhrad mám spoustu, film se mi ve výsledku líbil. Často se v něm mluví filmovou řečí, je v něm spousta pěkných scén (ta poslední, rozhovor s matkou ve vězení, zaplacené a nevypité pivo v popředí záběru kulhající mámy, "ta scéna" ve vaně atd.). A závěr mě vážně dojmul. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

S režisérem Vejdělkem si moc nerozumím a jeho poslední tituly mě míjí velkým obloukem. Třemi hvězdičkami u Václava asi dosáhl svého maxima, které s největší pravděpodobností nikdy nepřekoná. Podobná kontroverzní látka byla ve světové kinematografii a dokonce i u nás zpracována mnohokrát a ve většině případů výrazně přesvědčivěji a s větší emocionální silou. Na druhou stranu se Vejdělek může opřít o velká jména hned dvou hereckých generací. Emília Vašáryová je v roli matky výborná a Ivan Trojan dokazuje, že je velkou hvězdou současné české kinematografie. Tady se neshodnu se svým oblíbeným uživatelem nascendim - Trojan je v roli psychicky nevyrovnaného vesnického trouby dokonale přirozený a uvěřitelný. Sem tam to drhne ve scénáři, ale v rámci české kinematografie první dekády nového tisíciletí je to, obávám se, solidní nadprůměr. Celkový dojem: 60 %. ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Pokud mělo jít výhradně o hereckou exhibici Ivana Trojana, tak byl plán splněn do puntíku. V poloze vesnického mentála se skutečně vyřádil a Akademie poslušně předala Českého lva. Vejdělek měl alespoň možnost ukázat, že umí zahrát i vážnější notu a není mu cizí ani umělecká stránka filmové produkce. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

[AFF 2014] Film, ktorý držia nad priemerom len štyri veci - herecké polohy Ivana Trojana, Emília Vašáryová, poeticky smutne veselý hudobný motív Jana P. Muchowa a výstrih Soni Norisovej. Melancholický príbeh dedinského idiota je "hodne retro", na čom má veľký podiel 35 mm projekcia v Artkine Metro s osobným Trojanovým uvedením, ale hlavne zasadenie a námet. Smutne to podčiarkuje fakt, že mnohé slovenské dediny ešte stále vyzerajú a fungujú rovnako - a po nejakú dobu ešte zrejme budú. V komediálnej rovine by to chcelo byť niečo medzi Rain Manom a nezznabožským hláškovacím Dědictvím aneb... (čomu nahráva aj vzťah hrdinu a matky a niektoré jeho eskapády), v tej vážnejšej (a temnejšej) prosto melancholická dráma jednej rodiny a jednej dediny, ktorá má svoje tiene minulosti. Škoda absentujúcej emocionálnej (a príbehovej) hĺbky a prítomnosti humoru, ktorý je pre českú novú vlnu typicky ľahkovážny a spôsobujúci efekt miernej banalizácie ústrednej témy, čo je rozhodne zle. Nezostal som ohromený, milo prekvapený, ale ani vyslovene sklamaný. 60% ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • V skutočnosti bol Václav Vingl (Ivan Trojan) odsúdený za to, že zbil vodiča pražskej električky, keď išiel za matkou do nemocnice. (Raccoon.city)
  • Pôvodne mal byť tento titul pilotným dielom televíznej série šiestich príbehov podľa prípadov ľudí, ktorým prezident Václav Havel v priebehu rokov 1992-2003 udelil milosť. Iniciátorom projektu bol pred rokmi študent FAMU a zároveň pracovník prezidentskej kancelárie Tomáš Kudrna. (Raccoon.city)
  • Hudební skladatel Jan P. Muchow při přemýšlení o hudbním motivu filmu, resp. o nástrojích, které by bylo vhodné použít, dospěl k tomu, že "tím, jak je Václav jakoby blázen, ale přitom to blázen není, navíc si to ani nemyslí, tak jsem si říkal, že by se mi líbilo, aby hudba nebyla nijak bláznivá, aby byl spíš lehce divný instrument, který ji bude hrát. Napadly mě skleničky. Zdálo se mi, že jsou lehce nehmatatelné, stejně jako je nehmatatelný samotný Václav. Ve scénách, kdy hlavní hrdina srší energií, by ale skleničky nestačily, takže tam je podporuje symfoňák, ale v poetických chvílích jsem se snažil zůstat jenom u skleniček. Je to netypický, křehký nástroj." Výzvou pak ovšem bylo najít schopného hráče na skleničky: "To bylo docela napínavé. Ačkoli mě napadly hned na začátku, takže byl relativně čas někoho sehnat, pořád jsem nemohl na nikoho narazit. Ptal jsem se známých, hledal na Googlu, ale nenašel jsem nikoho jiného než jistého pána, který byl zároveň i kouzelníkem, což ni nepřišlo jako nejlepší doporučení. Teprve měsíc před natáčením, kdy už jsem začínal hledat i v Německu a Rakousku, jsem na internetu našel Petra Špatinu z jakési vesničky na Zlínsku, který hodně hraje v cizině. Zpětně jsem se ddozvěděl, že si svoje webové stránky, díky kterým jsem ho našel, zprovoznil pouhé dva dny před tím! Podle ukázek, které tam měl, se mi zdálo, že je přesně tím, koho hledám. Petr zareagoval obratem, měl do toho chuť, ale bál se, že neumí noty, takže jsem ho uklidnil, ať je v klidu, protože já noty taky neumím. Celé se to sice o trochu zdrželo a protáhlo, protože Petr si to musel oposlouchat, natáhnout do sebe a dívat se u toho ještě na film, ale myslím, že ve finále to bylo nakonec lepší, než kdyby to vystřihl nějaký notař. Zdálo se mi, že se Petr do pocitu, který jsme potřebovali, velmi dobře dostal." (NIRO)

Související novinky

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

17.05.2017

Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno