Vaclav
Václav
Režie:
Jiří VejdělekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Ivan Trojan, Gregor Bauer, Jiří Lábus, Emília Vášáryová, Jan Budař, Zuzana Kronerová, Petra Špalková, Martin Pechlát, Soňa Norisová, Vladimír Javorský (více)Obsahy(1)
Film podle skutečných událostí na motivy prezidentských milostí, které udělil Václav Havel v letech 1992-2003. Václav Vingl je vesnický outsider, který ve svých 40 letech žije s maminkou pod jednou střechou. Přestože je Václav vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický nezvladatelný kluk, my v něm (spolu s maminkou) vidíme citlivého, vnímavého dobráka s klukovskou duší a s hlavou plnou milých lumpáren. Lidé z vesnice v něm vidí jen problém. Dokonce i bratr František, který celý život soupeří s Václavem o lásku matky a otce. Tyto dva světy na sebe neustále naráží, a tak Václav lítá z jednoho průšvihu do druhého. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy, který končí trestným činem. Václav je uvězněn. Matčina ochrana je pryč. Stává se terčem útoků spoluvězňů i traumatických vzpomínek na otce. Pomalu umírá. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí Václavovi celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr František? (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (758)
Pokud mělo jít výhradně o hereckou exhibici Ivana Trojana, tak byl plán splněn do puntíku. V poloze vesnického mentála se skutečně vyřádil a Akademie poslušně předala Českého lva. Vejdělek měl alespoň možnost ukázat, že umí zahrát i vážnější notu a není mu cizí ani umělecká stránka filmové produkce. ()
Kvalitně natočené i zahrané melodrama, kde se ale prakticky nic neděje. Vynikající Trojan v celém filmu zlobí své spoluobčany, ti se pak zlobí na něho a tak pořád dokola. Václav sice slibuje, že ,,všechno bude", ale nakonec i film zůstal jen u toho slibování. Ke konci už si tvůrci s příběhem neví moc rady, a tak film vyšumí do ztracena. Nicméně je to škoda, protože první polovina je skutečně výborně rozehraná. ()
Neříkám, že je ten film špatný. Spíš mě absolutně minul. Historky o věčných outsiderech, epizodicky vyprávěné pomocí mnoha rádoby vtipných scének, totiž mohou zaujmout opravdu už jen lidi, kteří podobně sledují i odpolední seriály na tuzemských televizních programech. Kvalitou i obsahem se zas tak neliší, jen herecká "elita" je vyměněná za ještě neztrapněné (levnější?) herce... ()
Mám si pískat na křivák proto, že Václav je fakt nejlepši český film posledních let, protože ční z odpadových vod české kinematografie, nebo smutnit nad tím, že tenhle monstr-kýč je nanejvýš průměrný a dost problematický?_____ Jiři Vejdělek je tvůrce, který se až úzkostlivě snaží svými filmy "něco" sdělit, jenže z knihy utahující si z maloměšťáctví vznikli Účastníci zájezdu, film pro maloměšťáky, ROMing je film o rómské kultuře, povaze a duši, ale co do pozérskosti si může potykat s díly Davida Ondříčka... a Václav?_____ Ten měl být asi o tom, nakolik pokrytecké okolí přijímá to, co vybučuje (ať už v dobrém, nebo špatném). Ale vzešla z toho podívaná, v které Ivan Trojan, ztvárňující další ze svých ze sledování filmu vytrhávajících partů bláznů a podivínů, dělá bordel, divák-měšťak se bude smát i při ryze vážných scénách a ty zajímavé přiběhy a skutečně "lvově" zahrané postavy Budařem a Vašáryové ustupují do pozadí._____ Dílo zkázy korunuje otravně repetitivní hudba Jana P.Muchowa, která idealizuje pohlednicové výjevy s rádobypoetickou, otřesně nakašírovanou atmosférou, a totálně nezvládnutá dramaturgie filmu, kdy se jedná o volné řazení scén bez nějaké logické vyprávěcí či alespoň kauzální silné návaznosti. A tak film nemá začátek, konec a ani vrchol či zapamatováníhodná místa (njn, dramaturgem byl Suda, který je podepsán pod obdobně nezvládnutými Pusinkami).____ To, že kameraman Jakub Šimůnek, který si zaslouži pochvalu za to, že ví, kam postavit kameru, ještě neznamená, že tenhle televizní přiběh si ty 3* zaslouží.... Nezaslouži, protože logické a racionální postavy jsou zde portrétovány jako největši hajzlové a udavači či pro okolí nebezpeční jedinci jako někdo, s kým bychom měli cítit a omlouvat to, protože vypadají a tváři se jako loskošní plyšáci. Hnus, velebnosti. ()
Ach jo, proč je každý nový český film plný šupáků, chudáků a ubožáků? Mě se tahle vlna fakt moc nelíbí. Navíc herecké obsazení je už pěkně ohrané. Špalkovou a Budaře už nějak nemůžu vystát. Chtělo by to něco nového, páni režiséři... Snímek byl celkem příjemný, ale myslím, že se z tématu by se dalo vytěžit daleko víc... i když na Vejdělka to vlastně ušlo. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (20)
- Spoluautorem podoby plakátu k filmu je i světoznámý architekt Jan Kaplický. (DaViD´82)
- Hřbitov se nachází v Suchomastech - Borku. (M.B)
- Hudební skladatel Jan P. Muchow při přemýšlení o hudbním motivu filmu, resp. o nástrojích, které by bylo vhodné použít, dospěl k tomu, že "tím, jak je Václav jakoby blázen, ale přitom to blázen není, navíc si to ani nemyslí, tak jsem si říkal, že by se mi líbilo, aby hudba nebyla nijak bláznivá, aby byl spíš lehce divný instrument, který ji bude hrát. Napadly mě skleničky. Zdálo se mi, že jsou lehce nehmatatelné, stejně jako je nehmatatelný samotný Václav. Ve scénách, kdy hlavní hrdina srší energií, by ale skleničky nestačily, takže tam je podporuje symfoňák, ale v poetických chvílích jsem se snažil zůstat jenom u skleniček. Je to netypický, křehký nástroj." Výzvou pak ovšem bylo najít schopného hráče na skleničky: "To bylo docela napínavé. Ačkoli mě napadly hned na začátku, takže byl relativně čas někoho sehnat, pořád jsem nemohl na nikoho narazit. Ptal jsem se známých, hledal na Googlu, ale nenašel jsem nikoho jiného než jistého pána, který byl zároveň i kouzelníkem, což ni nepřišlo jako nejlepší doporučení. Teprve měsíc před natáčením, kdy už jsem začínal hledat i v Německu a Rakousku, jsem na internetu našel Petra Špatinu z jakési vesničky na Zlínsku, který hodně hraje v cizině. Zpětně jsem se ddozvěděl, že si svoje webové stránky, díky kterým jsem ho našel, zprovoznil pouhé dva dny před tím! Podle ukázek, které tam měl, se mi zdálo, že je přesně tím, koho hledám. Petr zareagoval obratem, měl do toho chuť, ale bál se, že neumí noty, takže jsem ho uklidnil, ať je v klidu, protože já noty taky neumím. Celé se to sice o trochu zdrželo a protáhlo, protože Petr si to musel oposlouchat, natáhnout do sebe a dívat se u toho ještě na film, ale myslím, že ve finále to bylo nakonec lepší, než kdyby to vystřihl nějaký notař. Zdálo se mi, že se Petr do pocitu, který jsme potřebovali, velmi dobře dostal." (NIRO)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)
Reklama