Scott Pilgrim proti zbytku světa

Nápadité a originální. Herci docela fajn. Nejlepší je roztomilá číňanka. Ale prostě mě to moc nebavilo. Úžasné momenty se střídají s vatou a rozhodně se víc pobavim s klukama u Tekkena nebo i u starýho Mortal Kombatu, než u tohoto filmu. Záměr byl chvályhodný a Edgar Wright je megaborec, ale jeho předchozí filmy mám radši. (10.11.2010)

Ono v tom zas tolik nových nápadů není. Mnohé z nich jsme již mohli vidět např. v Lipského Čtyřech vraždách, byť v menší míře. Vadilo mi, že ty nápady prostě neohromují, protože je považujete od začátku filmu za samozřejmé. Když přidám hloupý příběh, tak to vizuálno ani pár dobrých vtipů nevytáhne moc vysoko. Scott Pilgrim sice stojí za pokus o vidění, ale když si místo toho přečtete nějaký komix nebo si půjdete zaběhat, o nic nepřijdete. (19.09.2012)

Enormní porce nápadů a originálních drobnůstek, vizuální nátěr, prostě přestylizovaná rychlopalba, která se snaží vystihnout život trendy-mládeže. Videohry, comicsy, hudební kluby a láska. Přese všechnu chytlavost mi v hlavě bušila otázka "Proč?". Proč utopit takovou tsunami drobných radostí do banální storky, která má hloubku plošinové gamesy a nestihne strhnout ani během romantických pasáží? Proč Wright plýtvá svou kreativitou na takovou píč... pardon, geekovinu? Pilgrim je líbivá a hravá jednohubka, nic víc. Když už do opulentní a "progresivní" slepé uličky, do které obyčejný lid nechodí, pak se Speed Racerem. Místy už lehce odzívaných 65%. (26.08.2010)

Zatraceně povedená arkádovka, která si zasloužila mnohem lepší dějovou kostru. Příběh samotný je jednoduchý, ba až banální, ale Wrightova režie spolu s neodolatelným a neskutečně zábavným videoherním kabátkem jej vytahují nad průměr. Průser nastává ve chvíli, kdy se styl okouká. Snímek plný hříček a neskutečných nápadů však stojí za zhlédnutí. (24.01.2011)

V podstatě mám pocit, že to nemohlo dopadnout líp – dostal to do ruky někdo, kdo umí točit filmy, poctivě četl komiks, dokonale chápe problematiku přechodů mezi jednotlivými obrázky (škarpy), ctí herní kulturu i popkulturu všeobecně a přiklepli mu hromadu peněz. Orgasticky trikový mišmaš je zcela na místě a dokonale provazuje film/komiks/videohry do celku, jehož jediným problém je to, že to musí být celek. Jako tři nezávislá vyšperkovaná média (a komiks i výbornou videohru tu máme!) působí/by působil mnohem uspokojivěji. Nezřídka jsem měl pocit, že mi pod palci chybí tlačítka, či onen klid a mnohonásobně nižší tempo, kterým se mi informace dostávají pod kůži při louskání malovaných okének; a z hlediska filmového se mi stýská po klasických vypravěčských konstruktech a vlastně i příběhu, který by mě držel v permanenci. Ale jako čistá adaptace černobílých (v obou smyslech) osudů nenápadného teenagera zaseknutého v 90. letech a fantaziích o lásce na celý život to zřejmě nemá jedinou chybu a nešlo pro to udělat víc. Pokud máte po zhlédnutí traileru na mysli nějaké zásadní otázky (hlavně proč se tu děje to, co se tu děje), v podstatě nemá na film valný smysl chodit. Je to drahá hračka pro pár fanatiků, která vtipně ilustruje, jak se dají dětské fantazie vyhrotit a zkřížit s všemožnými odkazy (při čísle 20 jsem přestal počítat). Opakovaný příval úžasných nápadů bych ale nutně nezaměňoval s nějakou hloubkou – je to „pouze“ čirá esence kreativity. P.S. Chris Evans +10000. (27.08.2010)