František je děvkař

Zbytečný film s více či méně chatrnými hereckými výkony. Komedie bez jediného lepšího vtipu. Výsek z existence patetického chudáka, který neví co ze životem. Nenapadá mě postava, scéna či myšlenka, kvůli které by stálo za to tento snímek vidět a už vůbec nemám páru, co někoho vedlo k tomu, něco takového natočit. // 10% (30.05.2010)

František je skôr nevýrazný okuliarnik, ktorý rád rôzne mäsíčko, ale nakoniec by ostal najradšej len pri jednom. Tak ako každý taký František. Ako komédia vyšlo pár momentov, nebolo to úplne márne. Ako vzťahová dráma by to bolo lepšie bez tej tragikomiky. Rozhodne však lepšie ako trápny Nestyda. (12.07.2022)

Výborně! Neříkám, že bych se smála všem vtipům od začátku do konce, ale žádný nebyl křečovitý, trapný ani otřepaný. Pořád si říkám, čím vším se tenhle film nesnaží být, co nekopíruje, které chyby neopakuje. Až mi připadá podezřele výjimečný. Zas to ale nesmím přehnat. Příběh včetně vedlejších linek je vlastně dost slabý a posuny vpřed bývají krkolomné (parte, metro atd.). Ovšem díky příjemnému působení jednotlivých malých situací, kdy se stane, co bych nečekala, a nestane, co bych čekala, si tyto slabiny uvědomuju až teď zpětně. Vyzdvihnout musím taky hudbu. Písňové texty teda občas zbytečně doslovně souzní s děním na plátně, ale jsou moc dobré. Stejně tak hlavní hudební motiv, který se podílí na specifické atmosféře, jež není násilná, a přitom sama o sobě je docela výmluvná. (27.05.2008)

Typ klasickej americkej teenagerskej komédie dostal serióznejší vzhľad, no stále je to obyčajný tuctový produkt, ktorý dnešná konzumná spoločnosť zhltne aj s navijakom. Príbeh je spočiatku zaujímavý a dokonca občas aj vtipný, tvorcovia ale urobili veľkú chybu, keď sa ho po polovici filmu rozhodli odkloniť do dramatickejšieho ladenia. Celý film sa krvopotne škrabal na kvalitu tretej hviezdičky, keď tu zrazu prišiel záver. Zbytočne sentimentálny a poučný. Keby si celý film udržal nezáväznú atmosféru, tak by to bol naozaj podarený priemer. 50%. (07.06.2009)

Česká filmová tvorba je v globálním měřítku přinejlepším průměrná, to víme všichni. Otázkou tedy zůstává, proč se znovu a znovu tvoří průměrné věci? Přeci každý ví, že průměr bude zapomenut. To už je lepší být totální looser. A přitom je všude kolem tolik příkladů, ze kterých by naši režiséři a scénáristi mohli čerpat. Stačilo by jen na chvíli upustit od bláhového přesvědčení, že nastolená cesta je správná a jediná možná. Pokud ano, nevede nikam jinam, než do průměrné šedi. (15.02.2009)