Krokodýl zabiják

Na tenhle film jsem se dost těšil, Angelis který si udělal krokodýla prakticky sám ho udělal pěkně, jo každej může namítat že je divnej a špatnej, ale každej musí uznat že ho udělal šikovně. Jen bych možná čekal více atmosféry která se nekonala, a hlavní hrdina mi přijde jak neohrožený krokodýl Dundee. Ale co já se bavil, i když dvojka je taková více divočejší. (17.07.2011)

Tehdy ve třinácti nebo čtrnácti letech to byl opravdu zážitek, na který jsem koukal zpoza pokrčených nohou přitisknutých k obličeji, sedíce v křesle pod dekou. Bylo to napínavé, mělo to exotické prostředí a hlavně obrovského, ale fakt obrovského krokodýla. V hlavě mi utkvěl především závěr, kdy hlavní hrdina stojí na hřbetě té příšery, bodá do ní kopím a pomalu se i s ní potápí a pak úplný konec, kdy loď propluje záběrem a kamera se zaměří na cosi v džungli... to mě vždycky mrazilo. Dnes bych to s posměškem odpískal, ale tehdy se mi to zdálo jako nejlepší monster film. (10.12.2010)

Krokouš zmutoval a žere každého, kdo vleze do jeho teritoria. Čekal jsem horší film. Model krokodýla není zas až tak špatný, tedy do té doby, než otevře tlamu. Rozhodně ale působí děsivěji než v dnešní době různé počítačově upravené obludy. Toto zjištění je k zamyšlení a já nabádám režiséry, aby se vydali jinou cestou, než tou, kterou se rozhodli jít. (12.01.2010)

„Krokodýl zabiják“ je klasicky dobré béčko, které je výborné v tom, jak si hraje se svými omezenými možnostmi. Ale vidět model krokodýla místo nějaké CGI bestie, to je prostě k nezaplacení. Dnes už se to moc nevidí. Navíc je tu velmi povedené gore, které se nevyhýbá skutečně hnusným amputacím. Film je béčko a v tomhle směru je to béčko docela dobré, které může milovníka žánru zaujmout. Pokud budete chtít něco víc, asi opravdu spíš sáhněte po „Čelistech“. Ale tam krokodýla nenajdete. (08.11.2014)

Italové, krokodýl a konec 80.let - mluví za vše. Krví podlité dravčí oči, šupinatý hřbet, zuby jako dýky - leč vše z papundeklu... Miluji tyhle italské hrůzy, i když...jako komedie dokonalé! Snad ani Troma si takhle netropí z lidí blázny - uplavat krokodýlovi? Stát krokodýlovi na hřbetu a zatímco plave klidně jako kláda vrážet do něj kopí? Zachraňovat malou dívku tak, že se nechám sežrat místo ní? Ano, a ještě více! Neříkejte mi hochu, jsem Kevin, chápete? Divák chápe, lovec Joe ani po pátém zopakování ne... zato na prkenného plaza statečně křičí: Vystrč držku a já si z tvý mršiny udělám kabelku, půlečku! ( zřejmě zdrobnělina od pulce). A do toho všeho zní nefalšovaná italská hudba 80.let prokládaná rozjíždějící se lokomotivou z Čelistí. R. Ortolani je znamenitý skladatel a chvílemi se ozve i temnota z Kanibalů. Jedna z nejlepších scén je u mola, kdy na něm visí dívenka a krokodýl se ji snaží dostat. Protažení jednoho záchranáře skrze díru v prknech, drcení v čelistech, znetvořené mrtvoly, uhryznutá paže a spousta krve  - společnost Fulvia si stejně jako její zakladatel potrpí na šťavnaté scény. Naivní, přiblblí ekologové, hloupé dialogy a krásná příroda. Jo, stará dobrá Itálie. (03.08.2011)