Bratři Bloomovi

Tak jsem si myslela, že se mi ten film nebude moc líbit, a že ho nebudu chápat. Dívala jsem se na to vlastně jen protože to šlo v televizi, a protože tam hraje Mark Ruffalo. A docela mě to překvapilo. Až na posledních dvacet minut, kdy jsem se ztratila v tom co je podvod a co realita (prostě jsem předpokládala, že je všechno podfuk :D), jsem se chytala a docela jsem tomu i rozumněla, což jsem se docela divila :D Ale co jsem teda vůbec nepobrala byl ten konec, jako u většiny takovýhle filmů. Ale jinak se to dalo docela vidět. Navíc mě moc pobavilo, že vydávali Pražský hrad za Národní muzeum. 3* (28.08.2012)

Scénář: Rian Johnson .. Vláčné. Vlažné. Praha hraje Prahu, herci hrají své komické figurky (zachmuřený Adrien Brody mne až iritoval, Mark Ruffalo můj oblíbenec není - tak alespoň ta ženská část se povedla: věčně mlčící pyrotechnička Rinko Kikuchi si roli jaksepatří užívá a Rachel Weisz v jiné herecké poloze také není k zahození) a režisér hraje své krimi divadélko plné absurdního humoru. Když to jede (zejména úvod) celkem podivínsky to baví, ale jak se začnou vést delší dialogy, nuda se protláčí. A ve druhé polovině je to s každou minutou horší a slabší. (10.10.2009)

Upřímně řečeno divné a to spíše v tom negativním slova smyslu. Na rozdíl od předešlého Johnsonova snímku v podobě labužnické Cihly s pěkným hudebním doprovodem, Bébéčka mě už tolik nezaujaly. Herci dobrý, ale… Jak děj plyne, stává se z toho pěkně nudná kaše. Tak trochu mi to spíš připomíná stylovou parodii na film, postavy se tam pohybují jen jako figurky na šachovém poli a něco výrazného tomu všemu humbuku zkrátka chybí. Snad to vyjde do třetice… (6/10) (29.09.2009)

Tak tohle mě zcela minulo. Absolutně nechápu co tím chtěl básník říct. Nuda nuda v celym filmu se nic neděje, nulové souznění s postavami a vždycky když je načnut nějaký dobrý nápad, tak je nedotažený. Ještě k tomu hraje otravná hudba, hrdinové nosej debilní buřinky a celý film se to snaží vypadat jak ze starší doby, ale přitom jasně dává najevo, že se odehrává v přítomnosti (graffiti, policajti atd.) Je to jakási melancholická onanie, která se určitě bude někomu líbit a to je dobře, protože to aspoň nebude úplně zbytečné. (01.11.2009)

Chápu zdejší poměrně nízké hodnocení, Bratři Bloomovi jsou nadmíru podivnou a velmi pomalou podívanou, která navíc není pevně ukotvena v jednom žánru a neustále bruslí na tenké hraně mezi bláznivou komedií, kriminálkou, dramatem a romantickým dobrodružným filmem. Mně ale stejně jako Johnsonovo předešlé Zmizení tento film dokonale sednul, žánrová roztříštěnost mi vůbec nevadila, neboť jsem na ni zvyklý z mé oblíbené korejské kinematografie a díky pomalému tempu jsem si mohl naplno vychutnat spoustu promyšlených detailů (Bloom a za ním graffiti muže s pistolí u hlavy, přičemž záběr je snímán tak, že pistole míří jakoby na Blooma, následuje rána při otevírání dveří, která evokuje výstřel...) a ztřeštěných nápadů (žonglování s motorovými pilami, odpalování Barbie panenek a sposta, spousta dalšího), které by s přehledem vystačily na několik dalších filmů. Postavy ve filmu jsou taktéž bizardní, titulní dvojice bratrů spolu skvěle funguje a s tvářemi a hereckými projevy Adriena Brodyho Marka Ruffala jim nelze jinak než držet palce. Spolu s bohatou "sběratelkou koníčků" Penelope v podání roztomilé Rachel Weisz pak tvoří partičku smutných klaunů, jejichž motivace by dobře posloužily i kdejaké divadelní tragédii...dobré divadelní tragédii. Demoliční expert Bang Bang, kterou hraje neméně skvělá Rinko Kikuchi, je pak třešničkou na tomto proklatě zábavném (pro mě rozhodně) dortu. Celé je to navíc hezky stylizované, mísí se tu prvký z různých období, scény jsou krásně a vynalézavě nasnímané a k tomu všemu ještě hraje správně pohodová hudba. Ještě několik dní po projekci se mi zpětně vybavuje spousta skvělých okamžiků, které mi Bratři Bloomovi nadělili a to je pro tvůrce zatraceně dobrá vizitka. 90% (01.11.2009)