Code Geass: Hangjaku no Lelouch

1. série - 90% - Dá se ochrana jediného člověka spojit se spásou celého národa a změnou celosvětového řádu? Lelouch usoudil, že ano a započal tak svou nelehkou cestu, kterou provází smrt a krutost, ale i odvaha a čest. A ať už je v centru dění právě Zero, éterická C.C., odhodlaná Karen nebo sympaťák Suzaku, je to cesta obdivuhodná. Na bitevních polích se utužují spojenectví a přátelství, v klidném mezičase ve škole pak potichu vzniká nejedno romantické pouto a nad tím vším se vznáší neuchopitelný a rozporuplný dar Geassu, který je někdy užitečným sluhou a jindy proklínaným pánem. První série se nakonec zastavila těsně pod vrcholem, přesto si i pátou hvězdu bezpochyby zaslouží. Jediné, co mi sedělo o malý kus méně než všechno ostatní, byly pasáže nepřerušovaných vojenských rozkazů, kde se neznalý divák jako já začne občas ztrácet. Jakékoli výhrady nebo pochybnosti ale definitivně berou za své ve strhujícím finále, které uzemní, překvapí a hlavně navnadí na další pokračování tak dokonale, že nezbývá než potichu přemítat nad celou pětadvacítkou dosavadních dílů a dojít k neodvratnému poznání: Code Geass může i přes svou skvělou zápletku a dokonale napínavý průběh mířit opravdu ještě výš, v jednom celku se skvostem, jakým druhá sezóna je, pak dokonce na jeden z úplných vrcholů anime tvorby. 2. série - 100% - Atmosféra potemňuje, charaktery se prohlubují, navazují se nečekaná spojenectví a Lelouch Lamperouge je definitivně vládcem všech ústředních antihrdinů, na které si jen lze vzpomenout. Druhá polovina monumentální ságy znovu přináší nezlomnou Karen, zavilého rytíře Kururugiho, elegantního protivníka Schneizela i čarokrásnou C.C. a dává nám kromě tradiční porce válečné akce ještě větší várku upřímných emocí. Code Geass je příběh, který stojí za to prožít, ať už milujete silné postavy, komplikované příběhy nebo třeba jen souboje robotických vojsk. A to, co nabízí po citové i katarzní stránce finálních deset minut, je něco, co jsem musel vidět ihned znovu - a znovu. Geniální závěr ve všech slova smyslech. (02.05.2011)

Cesta za pomstou je často tvořena utrpením a proléváním krve lidí neznámých i blízkých. Code Geass přináší zajímavý příběh, politické machinace, vztahovou problematiku, alternativní historii a nadpřirozené schopnosti ve světě, kde i mladý student může být vůdcem odboje za lepší, tedy spíše svůj vlastní, svět. Osobně nemám rád přehnanou vztahovku/romanci/dětinskost, ale tentokrát jsem se do určité míry musel vzdát a přijmout školní auru a všechny ty (sexy) holčičky v minisukních. Japonci jsou prostě takoví a hlavně, mě to arogantní (anti)hrdina, demagog a manipulátor Lelouch náramně vynahradil. Akce je totiž bezchybná a mechové ovládaní lidmi jsou opět na scéně v hojném počtu a druzích. Stejně tak seriál disponujou silnou zbraní v podobě alternativní historie (Británie ovládla Japonsko, atd.) a třeba nápad s přeměnou hory Fudži je naprosto úchvatný. Celá první sezona, které patří tento profil, také přináší podařené zlomy, nad kterými jsem ne kroutil hlavou, ale za které jsem s povděkem děkoval, protože seriál se tak stal mnohem nepředvídatelnějším a také "šílenějším" (pochopíte). I samotná mytologie Geassu se pomalu dostává na povrch a já jen čekám, co bude dál... stejně tak na kterou stranu se vlastně přikloním, protože CG krásně ukazuje, jak jde na svět nahlížet z různých úhlů, ale jen stěží se vyhnete zrůdnostem a zločinům, když ho budete chtít měnit. Kdo je v právu? Co je právo a kam až má pomsta vůbec význam? K úplné spokojenosti mi chybí trochu kratší první sezona, méně chaotických okamžiků a té naivity ve škole... i ty "umělecky promyšlené" prostřihy na úplně jiná místa v CG vesmíru jsou občas matoucí. (20.04.2011)

Hodně se mi líbil Death Note. Hlavně jak tam všichni mysleli dopředu a člověka pak příjemně překvapil nepředvídatelný tah / závěr. Skoro to samé vidím na Code Geass. Lelouch je vlastně puberťák, který umí hrát velice dobře strategie, v lásce se nevyzná a vždy má v plánu nějakou zálohu. Líbí se mi provedení, že zatím ani jedna episoda (alespoň podle mě) nebyla nudná. Stálá akce, stálé napětí, stálé tajemství. Dávám tak 80%. Příběh by mohl být lepší, neuškodilo by více reality, jinak nemám výhrad. Toto anime se mi velice líbí. | O dva roky později shlédnuto znovu. Za 2 dny Code Geass a Code Geass R2. Zvedám z řečených 80% na 90%.. Nechávám však 4****, protože je to prostě slabší než druhá série. Ale i tak DOPORUČUJI. [Edit 21.2.2015] Po opětovném shlédnutí a konečně i pochopení veškeré politické situace, nespočetného množství hlavních a vedlejších postav, hledání souvislostí na code.geass wiki a 100% soustředení nechápu, jak jsem tomu mohl dát v roce 2008 jen 4 hvězdy... Nejspíše proto, že jsem v té době teprve koukal jen na ty "nejlepší z nejlepších". Až nyní, s odstupem času, hlavně při sledování Aldnoah Zero, musím uznat, že Code Geass je prakticky boží dílo. Promyšlenost akcí, důvtipnost scén, skryté věci, pocity postav, tempo, jakým se seriál ubírá, uvěřitelnost všeho, co se tam děje, zábava, vtípky, drama, mystika... Tato show toho má až až, tvrdím dokonce, že je to lepší, než Fate/Zero, kterému jsem dal skoro 100%. Alespoň myslím. Upravuji tedy hodnocení a koukám s červeným okem do zrcadla, že bude moje životní poslání představení tohoto anime lidem, kteří o něm nemaj ani páru. 99% (04.07.2008)

S koncem druhé sezóny (R2) zvyšuju na plný počet. Sice jsem asi nikdy neviděla tak překombinované anime, plné naprosto šílených zvratů, kterých je nasekaných do jednoho dílu tolik, kolik u druhých anime stačí na celý seriál, přecpaný postavami, které teatrálně mluví, činí rozhodnutí, která často nemají smysluplný základ a která si ospravedlňují řečmi o spravedlnosti, míru, yasashii sekai a podobnými koninami:-D Přes všechny nelogičnosti je ale děj relativně dobře promyšlený a celý spěje k velmi uspokojivému konci, u kterého nezůstane jedno oko suché. Ale to se dá čekat u seriálu, ve kterém si všichni navzájem lžou, aby se ochránili, nejlepší přátelé si dávají přes hubu, půlka hlavních postav odejde do věčných lovišť, milenci jsou ze znepřátelných táborů a vůbec vše překračuje mez, kdy se ta přepálená dramatičnost dá snést, jenže.... Ta mez byla překročena natolik, že se tady už dá skoro mluvit o nějaké velmi odvážné stylizaci (které odpovídá i zajímavá, i na anime standarty hodně stylizovaná kresba postav - CLAMP si sakra daly záležet). Osobně jsem si uvědomovala směšnost a neuvěřitelnost některých zvratů a událostí, ironicky jsem se pochichtávala, ale zároveň mě osudy hlavních hrdinů totálně braly, těch několik hodin jsem s nimi vysloveně žila. Taky je zajímavé jakým směrem se odebral seriál (a Lelouch/Zero s ním) - od bojůvek v Japonsku až po boje, které ovlivňují ráz celého světa. A ve výsledku se v tom kombinačním chaosu dá možná najít i nějaká myšlenka. Ještě by mě zajímalo, kde Subjektiv přišel na to, že činy ošklivých postav jsou zde souzeny jinak, když krásní jsou tu snad úplně všichni! I kdybych někoho ošklivého našla (napadají mě jen eunuchové:-D), odlišná měřítka nejsou příliš znatelná - většina postav neustále hapruje od "záporáků" ke "klaďasům", spousta postav udělá něco vysloveně ďábelského a pak za to pyká (často z vlastní vůle, tady vůbec všichni dobrovolně procházejím pokáním za své činy...) Politováníhodní jsou tady v některých okamžicích vlastně skoro všichni. Doufám, že už nikdy nebudu muset trpět tak otravnou postavu, jakou byla Nina. (Btw, kdyby Lelouch přibral nějaké to kilčo, ráda ho pozvu do svého pokojíčku;-) (23.10.2008)

Při sledování Geassu mám vždycky neuvěřitelnou chuť zahrát si s někým šachy, i když jsem na ně jinak totální lempl. To víte, některý japonský anime s vámi zkrátka dokážou až nechutně manipulovat. Třeba kvůli Death Note se snad do smrti nenažeru v klidu jablka, protože při tom pokaždé vidím v hlavě Ryukův vysmátej ksicht a to pak v sobě někdy ten smích zkrátka nedokážu zadržet. Právě Death Note mi občas Geass trochu připomínal - relativně podobný námět, hlavní hrdinové jsou takovým tím typem sympatického, mazaného a chytrého antihrdiny a samozřejmě mají oba nějakou nadpřirozenou schopnost, pomocí níž se snaží změnit svět (resp. Japonsko) po svém, navíc byly oba seriály vytvořeny stejného roku, zajímavé... Lelouch mě ale se svým Geassem bavil o něco více, narozdíl od svého "kolegy" Lighta si přece jen seriál udržel svou vysokou úroveň do konce (ba dokonce ji ještě zlepšil!), takže pro mě v tomhle pomyslném souboji zvítězil Lelouch. :) Jdu se co nejdřív mrknout na R2 a jsem zvědav, zda překoná dle komentářů ostatních i u mě tuhle řadu. P.S. Já, Lelouch vi Britannia, vám přikazuji mrknout se taky na tenhle seriál! (26.12.2011)