Přepadení v Pacifiku

"Jsem jenom kuchař, jenom malej bezvýznamnej kuchař." "Bože my tady zemřeme!" Pátá zastávka na mé velké letní filmové jízdě po největších hitech Steva Seagala. Vrchol Stevenovy tvorby. Steven Seagal udělal pro svou kariéru to nejlepší, co snad v té době šlo. Chytnul se ještě dostatečně žhavého a atraktivního Die Hardovséko tématu "teroristů na uzavřeném prostoru", originálně ho přenesl na dopravní prostředek a očividně se mu taky podařilo sehnat tučnější rozpočet, takže si mohl dovolit hodně slušné prostředí a taky hodně slušné herce. Tým teroristů v čele s charismatickou trojkou Tommy Lee, Gary Busey a Colm Meaney je opravdu hodně luxusní a druhá nejlepší seagagirl Erika Eleniak v době své největší slávy jakbysmet. Oproti klasické Willisově McClaneovské otloukací pozici sice zůstal Steven i nadále ve svém "módu nezranitelnosti", takže ho neškrábne žádná kluka, zatímco on vyhladí fregatu bez mrknutí oka, na druhou stranu ale nezůstává jen u pistolí a vesele vyhazuje do vzduchu mikrovlnky, trhá ohryzky, probodává lidi traverzama nebo je rovnou řeže na cirkulárce. Za pozornost taky rozhodně stojí závěrčný souboj Steven vs. Tommy Lee na Halloweeňácké nože, kdy Steven Tommymu promáčkne oko, probodne nožem mozek a ještě ho pro jistotu prohodí radarem. Když se na Přepadení podíváte s odstupem, není zas až tak o moc jiné než ostatní Stevovy filmy, při detailnějším pohledu jsou z toho ty prachy ale hodně znát a Steven snad ještě nikdy nezabíjel lidi s takovou "elegancí". "Když nastanou problémy, svedeme to na kuchaře!" (31.08.2007)

Vynikající akčňák, který sice v lecčems kopíruje například starší a neméně úspěšnou Die Hard, ovšem prostředí na moří a strhující chvaty Stevena Seagala mají něco do sebe a divák se pří sledování tohoto dnes snad již legendárního snímku rozhodně nudit nebude. Pokud nepočítám Uprchlíka a Dokonalou vraždu, máme tu nejlepší film Andrewa Davise. Seagal alias Casey Ryback je rozhodně nejlepší postava, jakou kdy Steven měl a díky bohu za ní. Zaujme i perfektní hudební podkres, především v akčních pasážích. Nesmí chybět spousta přestřelek a brutálních osobních soubojů, čili přesně toho, na co jsme u Seagalovek zvyklí. (02.03.2006)

Seagal stále v dobré formě jako hláškující kuchař s mnoha specialitkami, který se bojí jehel. Seagal je v tomhle filmu hodně dobrej, jenže film samotný mi zase až tak extra dobrej nepřipadá, rozhodně to není jeho nejlepší film. Připadá mi, že rozdíl mezi tímto filmem a některými jeho současnými, jejichž letopočet již začíná dvojkou, je jen v tom, že tady hrajou známí herci a měl docela velkej rozpočet. Což znamená, že je buď tenhle film přeceňovanej, nebo jeho současnější filmy podceňovány. Ale jako akční střílečka to není špatný. (29.11.2008)

Lámání končetin, házení nožem, lámání končetin, dloubání očí palcem, lámání končetin, střelba. Speciální superagent maskovaný jako lodní kuchař. Dialogy na úrovni přestávkových debat na Zvláštní škole. V souhrnu jeden z nejpovedenějších filmů Stevena Saegala. Což je vzhledem k obsahu dost smutné. Ale, abych nekřivdil, když mi bylo zhruba 11, moc jsem si ten film užil. (28.08.2006)

Historický okamžik, který by se měl zapsat do filmových análů; poprvé v životě jsem dokoukal až do konce dílo s „fenomenálním“ Stevenem Seagalem, a aby toho nebylo málo, neměl jsem akutní potřebu se během či po jeho skončení vyzvracet. Víc než naštvanost z debility scén či dialogů se u mě povětšinu projekce dral na povrch smích, tedy ve skrze pozitivní emoce. „Nejlepší kuchař na světě“ sice ukázal i nějakou tu WTF scénu, ale bylo jich až nebývale pomálu (jedna za všechny ta s nožem). Velmi úsměvná byla také proměna z ustrašeného a prsatého „překvapení“ na odvážnou a schopnou vojandu. B-čkové kvality v sobě Přepadení v Pacifiku sice nezapře (o jeho zařazení do „A“ kategorie mě opravdu nikdo nepřesvědčí), přesto rozhodně nejde o takový průser, jaký jsem čekal, takže dávám slabší 3*, a to téměř z přesvědčení. (12.03.2013)