Taková je Anglie

Tento snímek nám vypráví příběh malého zrzavého tlusťocha, který přišel o otce v jedné z nesmyslných válek, přesněji řečeno ve válce o Falklandy, kde se zase britové srali tam, kam neměli a to díky tupé politice Margaret Thatcherové. Malej vepřík vyrůstá sám se svou matkou a chybí mu mužský vzor. Ve škole je šikanován a tak se jednoho dne přidá k partičce levicově smýšlejících skinheadů. Partička ho vezme mezi sebe a zažívají spolu nespočetně mnoho bláznivých dobrodružství. To vše se jednoho dne změní a život našeho hlavního hrdiny se otočí vzhůru nohama a to vše po návratu jednoho člena této partičky z kriminálu. Jeho pohled na svět se tam asi jaksi taksi změnil a zjistil, že za všechno můžou přistěhovalci a další individua nebritského původu. Tímto pohledem rozdělí skupinu na dvě části a náš malý roztomilý hrošík se samozřejmě přidá na stranu nového vůdce, který v něm podporuje národní hrdost a který ho dokonce dostane do politického sdružení extrémně pravicové Národní Fronty. Snímek je podáván nenásilnou formou a nenutí vás, aby jste se přidali na tu či onu stranu. Neupřednostňuje žádnou z těchto stran a nechá na divákovi, ať si udělá svůj vlastní názor na tuto problematiku. Tento film je velice zajímavá sonda do duše malého kluka, který chce jen někam zapadnout a který je snadno ovlivnitelný k tomu, aby páchal dobro, aniž by vlastně tušil, že páchá zlo. Reálné prostředí osmdesátých let společně se skinheadskou hatmatilkou, odíváním a celkově skinheadskou modou dělá tento snímek silně nadprůměrným ve svém žánru a proto mu dávám zasloužených 100%. (09.09.2021)

Sonda do anglické mládeže v osmdesátých letech, která se promítala s hnutím skinheads. Docela jsem zvědav na to, jak to bude působit jako celek (tři následující minisérie), protože samotný film na mě moc velký dojem neudělal. Neříkám, že to není zajímavé, ale... V hlavě mi zůstanou asi hlavně dvě věci, vůdcovství Comba a snaha Smell přefiknout dvanáctiletýho kluka. Jinak je zajímavé, jaká herecká sestava se tady sešla, protože vcelku pár herců později na britské scéně zabodovalo. (04.09.2017)

Zlinfest 2008: Tak to byla fakt síla! Velmi věrohodný pohled do hlubin skinheadské duše. Dvanáctiletý Shaun je terčem posměchu svých spolužáků. Jednoho dne potká "zajímavou" partičku lidí, která mu pomůže zbavit se trablů...Velmi emotivní snímek, při některých drastických scénách spojených s působivou hudbou mě až mrazilo... (04.06.2008)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)

Anglie osmdesátých let vystajlovaná naprosto přesně (takhle má vypadat dobová atmosféra a ne jak ten shit Stranger Things). Herci parádní (Thomas Turgoose je neskutečnej, o to spíš, že to bylo tenkrát takový malý pako. Josepha Gilguna jako Woodyho byste zas chtěli mít za svýho kámoše). Příběh oukej, nečekejte hollywoodský drámo typu Kult hákovýho kříže, ale uvěřitelnej sociální vhled do chudší části Anglánů (kde kurva brali prachy na všechny ty Marteny, Beny Shermany apod.? :-). Hudba přesně taková, jakou Pítrs může. A přestože se mi na týhle subkultuře líbí maximálně tak móda (Dr. Martens, bombery, Harringtonky, košile Ben Sherman, polo Fred Perry, ohrnutý levisky a kšandy) a hudba (protože jsem kurva individualista, kterej se na všechny klany dívá s despektem), příběhově mě to zkrátka chytlo, Shane Meadows (kterej čerpal i ze svých vlastních zkušeností) má tenhle typ filmu v malíku. (12.02.2020)