Sněženky a machři po 25 letech

Příjemně nostalgická záležitost (první díl si zasloužil takto laděné pokračování), která však nemá žádnou skutečně nosnou dějovou linii (rozvíjení oduševnělého vztahu Kopty a Freimanové je fajn, ale taky neutáhne všechno a ostatní minipříběhy zafungují až v závěru, proti jehož melancholickému nádechu nemám větších výhrad) nebo prostě cokoliv, co by diváka upoutalo po celou stopáž. Původní Sněženky považuji za dokonalou a nadčasovou hořkou komedii, tento film bych označil za ucházející hořké drama, které asi nikoho moc nenadchne, ale taky by dle mého názoru rozhodně nemělo nikoho urazit. Celkově vzato, milé zavzpomínání na milovanou českou klasiku. 60 % (21.11.2009)

Neskutečně úžasný film o životě a nenaplněných snech. Nejdepresivnější film roku, nejdepresivnější film desetiletí a za mě čistých 5* (vlhké oči, knedlík v krku, thoughts). Oproti tomu původní "Sněženky a machry" hodnotím pouze třemi a půl hvězdami, neboť sledovat nesympatického a oprsklého Cabadaje je takové malé předpeklí.;-) (22.11.2009)

Nevyrovnané. Nebát se tvůrci vystřihnout všechno to trapné vaření z hlášek dávno minulých, úplně ignorovat tu trojici machen a více nechat vyniknout fungující stránky, tak to mohlo být ještě o třídu lepší. Materiál tu na to je. Čekal jsem vaření z vody, je tu. Nečekal jsem ovšem, že budou mít tvůrci zároveň i co říci. A to rozhodně mají. Jako komedie to sice nefunguje ani chvíli, ale jako takové jedno velké melancholicky-nostalgické povzdechnutí to svoji funkci plní až překvapivě dobře. (11.10.2009)

O úplnou ztrátu času se sice nejedná, ale kvůli tomu nebudu nijak chvalořečit. Kdyby se natočil pouze sraz abiturientů po čtvrtstoletí a pár byť otřepaných, ale stále docela účinných fórů, nenemítal bych vůbec nic. Takto film zbytečně komplikuje rušivý element ratolestí našich starých známých v čele s nevýrazným Prachařem a nesympatickou Johanidesovou. Ze sympatického frajírka Vikiho udělali blbce, Suchoš roli milujícího otce utáhnout nedokáže a ostatní jsou tu jakoby do počtu. Snad jen Radoslav Brzobohatý a duo Kopta - Freimanová z toho vyšli se ctí, i když jejich křehká milostná linie vyznívá do ztracena. Vyhodit scény s dětmi, film zkrátit na polovinu a přetočit konec, jednalo by se snad o lepší průměr. Takhle napůl za slibný potenciál a napůl ze staré známosti 35%. (11.12.2011)

Jsem mile překvapen jakým směrem se pokračování tohoto čtvrtstoletí starého snímku vydalo. Sraz spolužáků po 25 letech do kterého se promítají i životní etapy představitelů. Nostalgické vzpomínání. Utrápené duše zklamané vývojem vlastních životů se chtějí alespoň na chvíli vrátit do svých naivních let. Věrohodné, působivé a překvapující svou trapností a hořkostí, která nahradila ono mladistvé hašteření. (22.08.2009)