Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (760)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Něco podobného jsem v české produkci ještě neviděla a mám dojem, že dalších pár let v té záplavě tragikomedií z let šedesátých a teen komedií zase neuvidím. Kdo by vůbec očekával, že se někdo u nás ujme filmu o partě divadelních herců zkoušejících si svou hru ve staré továrně, kde se místy posouvají hranice mezi tím, co je ještě reálný život, a tím, co je už jen hra? K tomu si připočtěte výborný soundtrack (kdy se naposledy u českého filmu stalo, že by hudba tak dokonale podbarvovala dramatické scény?), úžasnou oddechovou část s mončičákem a trojici herců Ivan Trojan (šílenec-komediant, který mi v jedné své ďábelské scéně připomněl Al Pacina), Radek Holub (dokonale vyšinutý epileptik, z jehož smíchu mrazí), David Novotný (hrdý neústupný syn). Ne, že by ostatní hráli špatně, mizerného herce ve filmu neuvidíte. A ačkoliv někteří můžou tvrdit, že jsou Karamazovi zbytečně "přehrávaní", pro mě se jedná prostě jen o silně absurdní film, ve kterém musí být postavy zahnány do extrémů až karikatur, aby neztratily část svého osobního kouzla. Mimochodem, všimli jste si, že má Trojan podobný smích jako Tříska v Šílených? ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Nebudu mrdat MUDr. Drdovou z Otorhinolaryngologie." Tak tento rozmlouvací jazykolam mě pobavil ze všeho nejvíc, což je jednoznačným důkazem toho, že na české divadelní předvedení ruského dramatu v polské ocelárně nejsem dostatečně duševně připraven, A domnívám se, že asi ani nikdy nebudu, ale přesto mě pobavilo, jak ti diváci v montérkách do hry krásně zapadli. ()

Reklama

Cival 

všechny recenze uživatele

70%. Silná látka v originální koncepci a velmi dramatických kulisách polských hutí z padesátých let. Herci si naplno užívají volnosti (David Novotný!), s krátkým časovým odstupem mi ale to naroubování Karamazových na "údržbáře a jeho nemocné dítě" připadá hrozně banální ... tupí sílu divadla i sílu filmu. Co by s tím provedl Lars? ()

castor 

všechny recenze uživatele

Dostojevského fikce plná rozsáhlých popisných pasáží, košatého vyjadřování a filozofických úvah jde tak trochu mimo mě. Četl jsem, ale určitě ne dobrovolně. Pražští herci z Dejvického divadla zrovna přijeli do krakovských oceláren sehrát adaptaci náročné hry. Čeká je tovární generálka, hrají jak o život, přičemž tu a tam tvůrci přihodí krátké epizody z „reality“. Továrna s odstavenými stroji je atraktivním prostředím, kterému navíc další body přinášejí samotní herci. Výsledek má své kvality, ač si nemyslím, že zrovna tenhle ojedinělý Zelenkův kus slupne „běžný“ divák. Filmové zjevení ano, mně se ale nestrefilo do vkusu. ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

Nejvíce mi asi vadilo přenesení hry do reálií (a z toho vyplývající prolínání rovin hry a skutečnosti), přestože je to vlastně jediná invence, kterou si Zelenka může přičíst jako svou zásluhu. To proto, že ve výsledku není vidět ani moc ze hry samotné (chybí mnoho podstatných scén ze Schormova originálu) a ani ze skutečnosti (výčitka dělníka z továrny kvůli smrti jeho syna). Navzájem si obě dvě strany berou prostor a scény pak v celku nepůsobí tak zásadně, jak by mohly (spoiler: například sebevražda dělníka na konci filmu vyzní tak nějak do ztracena a přitom by měla takový potenciál... konec spoileru). Pochvalu si ale film zaslouží to, jak dokázal Zelenka dynamicky nasnímat hereckou akci a dát jí náboj (stejně jako využití hloubky záběru). Karamazovi jsou silní spíš v jednotlivostech než v celku (za to tedy strhávám tu hvězdičku, přestože je to dobrý film - natož v českém kontextu), protože z výsledku není cítit ta osudovost a beznaděj, která k bratrům Karamazovým prostě patří... ()

Galerie (29)

Zajímavosti (16)

  • Režisér Petr Zelenka popsal, jak došlo ke spolupráci s oscarovým hudebním skladatelem Janem Kaczmarkem: "Film jsme původně měli točit v Polsku, ale protože jsme tam nenašli žádnou továrnu, která by nám šla tak na ruku, jak nám šli v Hrádku u Rokycan, tak jsme těsně před natáčením rozhodli, že budeme točit u nás. Poláci z toho byli otrávení a tvrdili, že jsme to udělali schválně a podvedli je, a o to víc trvali na tom, aby některé profese byly polské, například architektka nebo hudební skladatel. Já původně počítal s ruským skladatelem, ale když odmítl, tak jsem při opakovaných polských požadavcích, že to má být Polák, plácnul: 'Dobrá, ale když Polák, tak ale jedině pan Kaczmarek!' A oni: 'Tak jo, není problém.' Donesl jsem mu na DVD desetiminutovou ukázku filmu, jemu se to hodně líbilo a že to pro nás udělá. Navíc za dobrou cenu. Takže byrokratický tlak, aby všechno bylo opravdu půl na půl, přinesl nečekaně něco pozitivního." (NIRO)
  • Petr Zelenka až na několik málo výjimek (např. Michaela Badinková v roli Kateřiny) respektoval původní obsazení z divadelní hry Dejvického divadla "Bratři Karamazovi". (Reiniš)
  • Režisér Petr Zelenka v čase premiéry filmu komentoval, co jej na látce tak zaujalo: "Bratři Karamazovi jsou podle mě velmi důležitý příběh pro současný svět a tuhle republiku zejména. Jak my, tak celá západní Evropa se ocitáme na jakési křižovatce, kdy stará pravidla předstávají fungovat. Éra nezřízeného kapitalismu skončila. Ze Spojených států se stává země, která už dělá jenom ostudu, a je jasné, že svět tak, jak vypadá dneska, nemůže pokračovat dál. Ocitli jsme se na nějakém bodu obratu a teď jde jen o to, co bude za ním. A o takovém výrazném bodu zlomu mluví Dostojevského román, i když samozřejmě je to trochu jiný bod zlomu, protože byl psaný v roce 1880 a problémy tehdejšího Ruska byly jiné, než máme ny dneska. Ale jistá podobnost tu i tak je. Žijeme v době bez výraznějších morálních, etických a náboženských zásad a hledáme si pravidla pro svoje další fungování." K tomu, že jde o adaptaci inscenace, kterou režíroval Lukáš Hlavica v Dejvickém divadle v roce 2000, a která sama vycházela z adaptace Evalda Schorma, pak dodal, že "je nesmírně vhodná pro filmové zpracování, protože je v ní kladen důraz na detektivní zápletku. Dostojevského román je tak obsáhlý a složitý, že je v něm skoro všechno a dá se z něj udělat stejně tak náboženský traktát jako dejme tomu horor. Schorm volil detektivku a myslím, že volil dobře." (NIRO)

Související novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)

Reklama

Reklama