Útěk ze Sibiře

Zprvu nejspíš zaskočí nevelké využití napětí a emocionálního potenciálu u tak silných momentů útěku jako je... útěk samotný, "boj" s vlky, teplotní výkyvy apod. Noznačoval bych to ale přímo za nedostatek, Weir se prostě raději soustředí na cestu - na dlouhou, únavnou cestu, jenž nakonec i jednomu z hrdinů přijde více naplňující než samotný cíl. Během více než dvou hodin spatříme pěkné obrazové kompozice, nasajeme atmosféru putování, ale stejně tak se stačíme proti těžkosti útěku i imunizovat. Film postrádá výrazných dramatických vrcholů, vyprávění obrazem a snaha ovlivnit city diváka pouze skrz atmosféru je fajn, ale evidentně to neutáhne celý film, resp. ne na základech takového scénaře s poměrně zaškatulkovanými postavami a příšerným klišé závěrem. PS: Excelentní Farrell! 7/10 (10.11.2011)

Nepříliš zdatně udělané útěkové / putovní drama. Východoevropské přízvuky zúčastněných působí spíš jako parodie, nemluvně o Colinu Farrellovi, který se tu celkem utrh ze řetězu. Je znát, že film by byl zajímavější spíš jako seriál protože 127 minut není rozhodně adekvátní čas na film o skupině lidí, která přejde Sibiř a půlku Asie a díky tomu se tu střídají pasáže, kdy se skupinka buďto extrémě zabývá sháněním vody a jídla anebo naopak vůbec a nakonec jim otečou nohy a umřou. (31.08.2012)

Odchod ze Sibiře. Řekli si, že půjdou. A tak šli a šli... Weirovi ovšem ušlo, že bez pořádného scénáře to jako drama bude šlapat jen stěží a bude to spíše takový „krok sun krok“. Jde totiž o nedůstojnou náhražku Sedmi let v Tibetu i Kam až mě nohy donesou (o to více, že to je vymyšlené, ovšem jak dokazuje Motýlek, tak ani to nemusí být vždy nutně špatně). Ostatně škoda že mu právě tyto adaptace utekly (vlastně dvojnásobná škoda, protože pak by to nebyly nepovedené filmy). Ovšem málokdo umí dostat do dění jako právě Peter Weir. Měl jsem pocit jako bych si tu úmornou štreku prošel také (myšleno v dobrém), v každém okamžiku jsem přesně cítil to co postavy, byl jsem tam. Takže z mé strany prožité; resp. prošlé; a proto výtečné. (14.04.2011)

Pouze několik nadprůměrných scén, které chytnou za srdce. Jinak je tento snímek až příliš uhlazený a filmový. Není se však čemu divit, když ho natočil filmový klasik a člověk, který jde jen málokdy proti proudu. Petr Weir je nepochybně velký režisér, ale jeho konzervativní styl mi sem příliš nepasuje. Umí rozehrát dobrou hru, v atraktivním tématickém pojetí se zvučným hereckým ansáblem. Nicméně strhnout mne se mu úplně tak nepovedlo. Nebýt crazy Farrela a syrového Eda Harrise, nebude útěk ze Sibiře nic víc, než průměrným dobrodružným snímkem, kde je všechno tak jak má a děj se dá v podstatě předvídat. Snové scény jsou mimo - opět sem nepatří. Buď mám drsný film bez kompromisů, nebo mohu filozofovat. Obojě dohromady tady nefunguje. (04.06.2011)

Miluji filmy o tom, jak někdo někam jde! Zvlášť ty extrémně dlouhé. Jeden si u nich po perném dni najde konečně chvilku pro sebe, něco hezkého si přečte, udělá si nehty, kvalitně zašuká, zajde vyvenčit psa, zasmaží na mobilu tetrisy a přitom se vůbec nemusí obávat, že mu z tolik hutného a komplikovaného děje něco uteče. Je pravda, že pravidelně v půlhodinových intervalech ubude jeden herec, nicméně fakt, že se prostě ušel, nikterak nedegraduje strhující tempo ostatních a člověk celou dobu myslí jen na otravnou repliku Shrekova Oslíka: "Už tam budéééém??". A tak naší milí hrdinové jdou a jdou, místy mají žízeň, místy hlad, někdy je jim zima, pak zas horko, ale oni to všechno prostě přejdou. Výhodou je, že se dá takový svižný film sledovat velmi aktivně a jen tak nezahálet. "Už tam, kurva, konečně budéééém??", blesklo mi po desáté hlavou někdy v šedesáté minutě a opět jsem se otočil na druhý bok, abych neměl proleženiny. A takových otoček jsem udělal tři série po desíti!!! No nemám nic proti, za chvíli je léto a ladím plážovou formu! Zvláštní pozornost si také zaslouží citlivý casting, který bezděky vnesl do tak vážného spektáklu notnou dávku humoru. Poté, co židovský producent zjistil, že pan Sturgess je Angličan, bylo jasné, kdo bude hrát Poláka! Vždyť Polsko je taky v Evropě, hned vedle Vídně. Jeho plynnou polštinu pak nerozeznáte od rodilého mluvčího. S vybitými předními zuby, hubou plnou aft a horkou bramborou na patře! A tak je to se všemi. Jedinou opravdu světlou výjimkou je Farellova kreace ruského mukla! Vyrostl z něj opravdu Pan Herec a náramně mě bavil až k Mongolské hranici! Někdy bych ho hrozně rád potkal u Colína. (10.03.2011)