Útěk ze Sibiře

Peter Weir je výnimočný režisér. Aj keď do svojho filmu obsadil dve hollywoodske hviezdy - Colina Farrella a Eda Harrisa, nie sú to oni kvôli ktorým sa na film túžite pozrieť. Celá partia, ktorá je zložená z mixu národností, tvorí pevné jadro skrz ktoré sa vydávame na neuveriteľne ťažkú ​​cestu. Skúška ich odolnosti pobytom v gulagu začína. Úloha Colina Farrella čoby ruského potetovaného kriminálnika je príjemným korením. Tento herec ukazuje, že dokáže zahrať prakticky čokoľvek. Smrť je v tomto snímku podaná ľahko, ako úplne prirodzená súčasť života. Je jasné, že putovanie do zradného konca nezvládnu všetci členovia party. Ale ich odchod budete vnímať ako samozrejmosť. Aj toto je znak umenia, úplná absencia pátosu tam, kam by ho iní nepochybne umiestnili. Možno máte už dosť filmov odohrávajúcich sa vo vojne, ale nezanevrite nad týmto snímkom tak rýchlo. Uvidíte, že o vojne samotnej príbeh ani toľko nerozpráva. Ak sa necháte filmom voľne unášať uvidíte, že budete príjemne prekvapení. (26.11.2019)

║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $2,701,859║Tržby Celosvetovo $20,348,249▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ Škoda že to je tak prázdne bez iskry, či kúska strhujúcejšieho prifarbenia, škoda je to len suché a príliš prašné dobrodružstvo, kde obrovský herecký potenciál vyšumí do vzduchu, Peter Weir akoby nemal chuť niečo tvoriť, už sa nečudujem že to tak prepadlo. /55%/ (16.12.2011)

Útěk ze Sibiře mě zaujal zejména ve dvou aspektech: 1) důležitost postav a jejich zakomponování do výsledného díla, jinými slovy postavy přicházejí a odcházejí v rámci vývoje příběhu naprosto přirozeně bez ohledu na hvězdný status hereckého představitele (Colin Farrell, Ed Harris, začínající Saoirse Ronan); 2) Prezentování útěku jako cesty za svobodou skrze prostor a čas, tzn. postavy putují nejen přes nejrůznější podnebné pásy, ale i mezi vícero historickými etapami (putování zabralo několik let) - koncept vztahu mezi prostorem a časem, kdy čas byl pevně svázán s prostorem, jinými slovy čas potřebný k cestě byl součástí prostorové vzdálenosti a omezené lidské, příp. zvířecí síly potřebné pro dané přemístění v prostoru, je uveden do extrému v úplném závěru. Moderní společnost dokázala skrze nové technologické postupy výše načrtnutý vztah téměř maximálně narušit a čas přetavit do finanční podoby. Je příjemné se zase na chvíli ponořit "do dob", kdy cesta znamenala tak trochu životní pouť. (17.07.2011)

Odchod ze Sibiře. Řekli si, že půjdou. A tak šli a šli... Weirovi ovšem ušlo, že bez pořádného scénáře to jako drama bude šlapat jen stěží a bude to spíše takový „krok sun krok“. Jde totiž o nedůstojnou náhražku Sedmi let v Tibetu i Kam až mě nohy donesou (o to více, že to je vymyšlené, ovšem jak dokazuje Motýlek, tak ani to nemusí být vždy nutně špatně). Ostatně škoda že mu právě tyto adaptace utekly (vlastně dvojnásobná škoda, protože pak by to nebyly nepovedené filmy). Ovšem málokdo umí dostat do dění jako právě Peter Weir. Měl jsem pocit jako bych si tu úmornou štreku prošel také (myšleno v dobrém), v každém okamžiku jsem přesně cítil to co postavy, byl jsem tam. Takže z mé strany prožité; resp. prošlé; a proto výtečné. (14.04.2011)

Cesta. Zajímavá spíše nezáviděníhodnou situací poutníků, než dějem samotným, a to je ten zásadní problém. Nuda je pořád silný slovo, ale spád od začátku do konce filmu celkem stabilně klesá. Obsazení bych taky ještě posílil, zavání to unylostí. Ale "dík Bohu" za Farrella, ten se tu hodně vyznamenal. Pak už zaujme jen Harris a modroočka z LOVELY BONES. (13.04.2011)