Útěk ze Sibiře

Výborný snímek o touze přežít, kterému dominuje silná mužská sestava, v čele s Jimem Sturgessem, Edem Harrisem a Colinem Farrellem. Později se k nim připojila také Saoirse Ronan, která v čistě mužské bandě působila se svým panenským vzhledem jako křehká květinka. A je škoda, že na scéně příliš dlouho nepobyla. Atmosféru filmu výborně dotváří nádherná hudba. Ve scéně, kdy se v závěru dostanou k Velké Čínské zdi a do toho začne hrát ona úžasná melodie, mně docela mrazilo. "Co Amerika?" - "Svoboda, to není nic pro mě, ani bych nevěděl co s tím", "Vy chcete přejít přes Himaláje, jak, na létajícím koberci?", "Já budu spát do jara, jako medvěd v jeskyni a ty klidně studuj buddhismus a staň se mnichem." (11.06.2013)

Není to špatné. Byl jsem trochu skeptický, raději doporučuji "Bílé peklo", to má trochu akčnější ráz a v podstatě ukazuje stejnou tématiku, akorát má trochu horšího hrdinu, protože půjde o "návrat nácka". The Way Back má silnou pasáž hned na začátku, kde představuje žití v lágru, pak příchází samotný útěk a následuje přežívání. Ono pohoršovat se nad dlouhou stopáží je úplně mimo, protože pokud tento film měl zlenivělému tlustému divákovi příblížit tu nepopsatelnou hrůzu, která se vlekla jak smrad a nešlo se jí zbavit (bavíme se o jejich cestě), pak se jednoduše celý film nedá odvyprávět za hodinu. Chápu, že pro tlusté prdele, co ani nedoběhnou autobus musel být heroický výkon vydržet dvě hodiny sledovat cizí čiré hrdinství, ale stopáž je to nejméně bolestivé na celém snímku. Takovéto filmy, ve kterých se objeví 7 lidí, stojí a padají na postavách a ty tento film moc dobře nepředstavil. Špatný střih zapříčinil fakt, že během jedné minuty uteklo 7 lidí z tábora a vy jste identifikoval pouze 3, ačkoliv vám děj celou půlhodinu nabízel pohled i na ostatní. Vadilo mi také nulové zapojení "sovětské hrozby", trochu přitlačit na pilu a ve jménu zajímavosti do scénáře připsat sovětskou pátrací jednotku, která jim bude alespoň 5 minut filmu v patách. Závěr je tak trochu zvláštní, čekal jsem nějáké informace jak si daní lidé vedli v osobním životě, případně střih jak se konečně pořádně nažerou a přechlastají. Knižní předlohu jsem nečetl, ale dle stylu vyprávění filmu, bude asi věrně napodobená. 65% (06.04.2011)

Drama založené na skutečné události popisuje útěk mezinárodní skupiny vězňů z ruského gulagu. Nic víc, nic míň. Filmy o útěcích z vězení jsou vždycky vděčnou tématikou. Boj o svobodu má vždycky čím zaujmout notabene, když je utíkajícím vězněm nevinný člověk. Problém ovšem je, že tento film není zas tak o útěku jako spíše o bezstarostném putování krajinou, kdy jediným nepřítelem je občasný hlad, zima i žár a u Bajkalu komáři. Glosující raper by řekl what the fuck, man! Ač uznávaný režisér Peter Weir zkusil natočit strhující "ultimate survival", do kin pustil odvařený příběh bez řádného napětí a takřka bez úctyhodného konce, který by si možná příběh zasloužil. Nebo alespoň jeho hrdinové. Totiž hned po té, co je hlavní hrdina odvlečen do gulagu na Sibiři, rozvíjí se příběh o plánovaném útěku. Plánování samotné tady ovšem nehraje prim. Vězni prostě utečou. Weir tomu věnuje asi dvě minuty a to možná trochu přeháním. Přisluhovači Stalina jsou zde za neskutečné amatéry, kteří se za nimi sice rozběhnou, ale to je tak všechno. Jestli zabloudili hned v prvním lese, se už nedozvíme. Ostatně extatická přítomnost pronásledovatelů tím naprosto končí. Uprchlíci jsou v pohodě. Dokonce z filmu ani nedýchá, jak strašné musí být šlapat 6 000 km nahoru a dolů, cestou necestou. Dny prostě plynou, občas prší, občas je horko, občas někdo zkape vysílením. Colin Farrell krapet přehrává a naopak jeho rumunští kolegové nic nehrají, jen sebou nechávají vláčet příběhem. Největším kladem filmu je asi tradiční Ed Harris, krásná příroda a knižní předloha. (01.06.2011)

Útěk z ruského gulagu po americku, kde se nemusí divák brodit krví, tak trochu sází i na krásné obrazy přírodních krás, za které by se nemusel stydět ani filmový program National Geographic. Kdo četl literární předlohu Dlouhá cesta od Slavomira Rawicze, toho bude patrně nejvíce zajímat, jak se podařilo přenést do řeči filmu emocionální působivost, která jde v knížce mnohem více na dřeň lidského nitra než filmový příběh. Prchající navzájem konfrontují své dosavadní životy pod tlakem prostředí, ale chyběla mi zde ta síla odžitých emocí z knihy. Ostatně myslím, že v tomto případě nešlo o nic víc než rychle a dobře povyprávět příběh, který nepostrádá příklad odvahy a touhy po svobodě, a následně ho oprostit od surových zbytečností, aby byl věrohodnější. Nepřísluší mi rozebírat, jestli všechno vychází ze skutečnosti, či jsou některé věci údajně fikcí, ale neoddiskutovatelným faktem pro mne je, že podobný starší německý film Bílé peklo se stejným námětem určitě více mrazil v zádech. (20.04.2011)

Zprvu nejspíš zaskočí nevelké využití napětí a emocionálního potenciálu u tak silných momentů útěku jako je... útěk samotný, "boj" s vlky, teplotní výkyvy apod. Noznačoval bych to ale přímo za nedostatek, Weir se prostě raději soustředí na cestu - na dlouhou, únavnou cestu, jenž nakonec i jednomu z hrdinů přijde více naplňující než samotný cíl. Během více než dvou hodin spatříme pěkné obrazové kompozice, nasajeme atmosféru putování, ale stejně tak se stačíme proti těžkosti útěku i imunizovat. Film postrádá výrazných dramatických vrcholů, vyprávění obrazem a snaha ovlivnit city diváka pouze skrz atmosféru je fajn, ale evidentně to neutáhne celý film, resp. ne na základech takového scénaře s poměrně zaškatulkovanými postavami a příšerným klišé závěrem. PS: Excelentní Farrell! 7/10 (10.11.2011)