Marley a já

První reakce po shlédnutí traileru: "Ježíši zase další blbost pro děti o roztomilém pejskovi alá Bethoven". První reakce po shlédnutí filmu: "Sakra, kde mám ten kapesník". Ta mediální kampaň tentokrát byla opravdu mimo, protože děti si tohle užijou tak z půlky. Jde totiž o pohled do života jednoho páru, který zažívá dobré a horší chvíle a pes zde je někdy spíše až na druhé koleji. Místy mi to pomalu připomínalo takovej Nouzový východ, akorát pro to rodinný publikum. Vždycky tam totiž přijde roztomilej psík a udělá nějakou tu skopičinu. Jenže film na nich naštěstí nestojí spíš tu jsou takovým doplňkem. Film stojí hlavně na výborné režii a hercích. Owen Wilson se po pár průměrných filmech vrací zpátky do sedla (doufejme) a Jennifer Aniston nikdy nebyla snesitelnější. Zaujme i Alan Arkin ve vedlejší roli, který vždycky utrousí nějakou tu hlášku. Prostě výbornej film se psem, který na konci vymaní slzu z každýho pejskaře a že to u mě nebylo těžký, když mám podobnýho doma. Nicméně mohlo to bejt malinko kratší a ten slzopudnej závěr chvilkama až moc tlačí na pilu. 80% (22.03.2009)

Tenhle film (ale raději prý knihu) mi během krátké doby doporučilo několik lidí, když viděli šílet našeho psa a následně mě. Čekal jsem nějakou připitomělou rodinnou komedii ala Beethoven, ale nebylo tomu tak. Marley a já je fakt úplně ze života se vším všudy. Je zde vyjádřena i odvrácená strana vlastnictví psa, včetně momentů kdy už člověk vážně uvažuje, že se toho šílence zbaví. I když nejde o nějak vyjímečný filmařský počin, je to film, který na chvíli pomohl a dodal sílu bojovat s naším psychopsem dál. (24.06.2013)

Na můj vkus je Marley zbytečně přetematizovaný - autor rozehrává několik dějových linií, které příběhu spíše ubližují. Marleyho část místy není úplně špatná, je tu však ten konec. Tak odporné citové vydírání jsem už dlouho neviděla... SPOILER - Brečící děcka, čtoucí super dojemé dopisy mrtvému psisku ve mě vyvolala akorát nesnesitelnou vlnu vzteku! (13.07.2009)

Klasika z toho nekouká, ale pejskaři a citově labilní spoluobčané probrečí dobrý pakl kapesníků. I já uronil v citově vyděračském záběru slzičku (zabrat ty hluboké černé studánky byl fakt podraz), ale filmu by slušelo sestříhání o dobrých 20 minut, zmenšení počtu hluchých komediálních výstupů typu "pes běží, něco padá, běží Wilson a Aniston" a větší důraz na dramatickou rovinu. Témata manželské krize a dalších zákoutí normálního života mě bavily mnohem víc, než když se tvůrci snažili o další tuctovku s ťuťu čoklíkem na plakátu. (14.03.2009)

Zainteresovaný divák by už neveril, že komerčný Hollywood dokáže ešte niekedy vypľuť tak jednoduchú, nenásilnú a citlivo natočenú komédiu, ktorej tvorcovia dokázali presne vybalansovať gýčovitosť obsiahnutú vo väčšine filmov tohto typu, pridať tú správnu štipku sentimentu tak, aby divák nemal pocit, že ide o čisté citové vydieranie a zároveň okoreniť množstvo scén vtipnými momentami. A herecké zloženie ich v tom značne podporilo. 85%. (03.08.2010)