Okřídlené bytosti

Pre mna to bol dokonale priemerny film. Ak by odo mna niekto chcel tip na slusnu dramu, po ktorej nebude zdeptany este 2 dni, ale zaroven si nepovie, ze to bola blbost, tak mu odporucim Okridlene bytosti. Pozeralo sa to dobre, ale dej bol uz aspon od polovice filmu lahko predvidatelny, jednoducho priemer z ktoreho vyraznejsie vycnievaju iba herecke vykony. (29.08.2009)

Naprosto průměrný snímek, na který po závěrečných titulcích hned zapomenete. Film slibuje příběh o tom, jak se oběti násilného činu vyrovnávají se situací poté. Ve skutečnosti vypráví spíš příběhy jednotlivců bez návaznosti na případ vraždy. Postavy jsou nepřesvědčivé a co hůř i nezajímavé.. Pustila jsem si to v podstatě jen kvůli Dakotě, abych si doplnila její filmografii.. (03.10.2013)

Silný a tvrdý začiatok, pomaly plynúc retrospektíva prelínajúca sa s realitou, pôsobivá hudba. Príbeh zložený z menších príbehov... hlavne o fanatizme a jeho podobách, ktoré sa začali prejavovať ako dôsledok traumy... Niečím (asi atmosférou, hudbou...) mi to pripomína film Road to perdition. Zaujímavý film, ktorý sa dobre rozbiehal.. ale na konci stratil svoju silu... už tam bolo toho trocha príliš a ten koniec to naozaj zabil... škoda. (25.03.2009)

Tolik výborných herců, tolik příběhů a ani jeden z nich se mi nezažral pod kůži. Ani jedné postavě jsem nevěřil, že její chování bylo způsobeno zrovna tou přestřelkou v restauraci. Konkrétně příběhy Kate Beckinsale a Foresta Whitakera jako kdyby patřily do uplně jiného filmu. Všichni se tu pořád jen tváří smutně a pořád dokola přehrávají tu samou úvodní scénu, z který se ale až na uplný závěr nedozvíme vůbec nic nového. Později už to začíná být až otravné. Sem tam se objeví náznak toho, čím tento film mohl být, ale to jaksi ke spokojenosti nestačí. 55% (23.10.2009)

Výborně napsaný příběh tragického hrdiny skvěle zahraného Forestem Whitakerem, ale bohužel to nestačilo. Zbylé dějové linky byly na můj vkus až moc klišovité, předvídatelné a takřka bez emocí. Snad jen Guy Pearce a Jackie Earle Haley měli něco do sebe. Jako vždy se mi ovšem líbila Zarvosova hudba a pochválit musím i postupné odhalování toho, co se vlastně stalo v bistru, s čímž si režisér vyhrál. (26.05.2013)