Světlušky v zahradě

Chtěl jsem k tomuhle filmu napsat opravdu hezký vyčerpávající komentář, důkladně ho rozebrat, jenže komenty píšu s odstupem několika dní a po třech dnech už jsem prakticky vůbec nevěděl, čeho se chytit. Tak dokonale se mi ten snímek vytratil z paměti. Zůstala jenom nepříjemná vzpomínka na nudu a pocit nulového ztotožnění s hrdiny filmu. Hezké obsazení, ale jinak mě tahle typická festivalovka jednoznačně minula. Celkový dojem: 25 %. (16.07.2013)

Citlivě natočené drama, kterému k dokonalosti ale chyběla větší intenzivnost. Vždycky když si neznámý režisér vezme do parády takhle silné téma, a k tomu tolik hvězd, mám obavy, aby to nepodělal. Tentokrát měl ale scénář i režii Dennis Lee zjevně pevně v rukou. Ryan Reynolds tady dokazuje, že je film od filmu lepší, zbytek herců už jsou zavedené firmy, které jen tak nezklamou. Konec naštěstí taky nevyšuměl do prázdna, takže já jsem naprosto spokojená. (05.10.2008)

Další z mnoha nízkorozpočtových reminiscenčních rodinně psychologizujících filmů, v němž však hrají herecké hvězdy. Takže zde objevíme Julii Roberts, Willema Dafoea, Emily Watson, a pro fanoušky seriálu Heroes i představitelku nezničitelníé roztleskávačky. Herecké obsazení je hezké, i kamera se snaží kouzlit a vytvářet atmosféru. V ději se pohybujeme napřeskáčku - 70. léta, současnost, zpět a zase do současnosti. Paralelně tedy sledujeme, jak se na vývoji osobnosti může už od mládí podepsat despotický otec. A na druhou stranu vnadná a mladičká teta... A jak se to pak všechno zúročí a sčítá v dospělém věku, kdy je vztah všech poznamenán tragickou autonehodou. Všechno je to ale žel už mnohokrát viděné - všechny podobné filmy, a že jich v poslední době vzniká docela hodně, sázejí na nějakou tragickou událost v rodině, která rozvíří jakési stojaté vody minulosti a zasutých křivd. Ale když vidíte třeba film Domů na svátky, vidíte, že to jde i bez těch tragédií a mnohdy lépe. Celkově tedy snímek nepřináší kromě účasti slavných hvězd, jež zde - přišlo mi - trošičku přehrávaly, nic nového pod sluncem, ani nijak výjimečně zpracovaného. (25.06.2009)

Melodramata - ty já ráda. Člověk občas nečekaně narazí na příjemný film a Světlušky v zahradě jsou jedním z těch nenápadných dobrých filmů. Dvě časové roviny jsou tady přehledně rozděleny a obě mají hodně velký význam. Willem Dafoe opět předvedl své výtečné herecké kvality a jeho výkon je tady výrazně nejlepší. Řeší se opět vztahy,které jsou hodně komplikované a složité. Líbí se mi,že jak se děj posouvá a plyne,vzduch se čistí,ale pořád v něm něco zůstává. A nejen Dafoe,ale i celá další herecká sestava byla výborná. (10.10.2012)

Název tohoto filmu pro mě byl absolutně neatraktivní, takže jsem toho příliš nečekal, ale co jsem viděl mě dost příjemně překvapilo. Tento film se po celou svou dobu věnuje řešení rodinných vztahů a velice zajímavá je určitá parafráze mezi osudy hlavního hrdiny Michaela v době dospívání a jeho bratrance Christophera, který nyní prožívá v mírnější formě podobné věci a pocity, jako Michael v jeho věku. Rozhodně byl zajímavý nápad zobrazovat ve filmu dva časové úseky, a to sice Michaelovo dětství a poté už dospělého Michaela, který přijíždí po delší době domů. Tenhle film je určitě kvalitní a velice rád podotýkám, že jsem byl opravdu upřímně velice příjemně překvapen tím, jak zajímavý a kvalitní příběh sleduji. V roli přísného otce zde exceluje Willem Dafoe, kterého bych asi jako otce nenáviděl i já, takže Michaelovy pocity jsem zcela chápal. V roli laskavé maminky je zde zase k vidění sympatická Julia Roberts, která taktéž hraje perfektně. Celý film měl pro mě jakýsi nádech nostalgie a rád zkonstatuji, že to byl příjemně strávený čas s příjemným filmem, který sice nebyl vždy pozitivní, ale to se u dramatu dá čekat. Nemám s tímto filmem jediný problém, ale bohužel na pět hvězd mu něco chybí, možná to je tím šťastným koncem, ale prostě z mého pohledu jsou pro tento film adekvátním hodnocením čtyři hvězdy. (19.05.2010)