Světlušky v zahradě

Ano JANORYBO, i já jsem po celou dobu průběhu filmu neustále řešil co je to tam za nové, mě opět neznámé postavy. Ten jasně nedefinovaný chuchvalec všemožných postav shodil mé hodnocení tohoto v globálu velmi inteligentního snímku na tři hvězdičky. Možná mám také dlouhé vedení a nebo si režisér nedal dostatek práce s jasným definováním a uvedením jednotlivých postav. Co se týká mého pocitu z filmu, můžu bez výčitek svědomí konstatovat, že po delší době jsem objevil výjimečně opět slušný film ze současné americké produkce, který má dokonce vkus i ducha. Nikoliv svatého :-) Jde o snímek, který se pokouší nalézt příčiny nedorozumění, neshod a nesvárů v rodinném prostředí. Jistě neobjevíte v tomto snímku nic převratného, co by nebylo všeobecně známo, ale shlédnutím možná zase získáte o trochu více představy, čeho by jste se ve svém životě měli vyvarovat. Zjistíte, co v rodině způsobuje despotismus jednoho z rodičů a jak velké následky si sebou nese ten, který pod despotickou rukou trpí. Není to jen syn, či jeho matka, ale vlastně celé okolí přísného otce. Myslím, že matka (Julia Roberts) by měla být mnohem razantnější vůči chování otce k synovi, než jak to vyznívá ve filmu. Ve filmu se to dá akceptovat, ale v životě bych takovou nevhodnou toleranci v žádném případě nedoporučoval. Mám teď na mysli scénu, kdy otec syna vysadil z auta v prudkém dešti a i s manželkou odjel. Řádná matka by svého syna neopustila a donutila by manžela zastavit. Vystoupila by a šla za synem. Tím, že vlastně nic neudělala, dala svému manželovi najevo, že se podrobuje jeho despotismu. Svým jednáním se matka dostává do stejně těžké psychické deprese jako její syn. Jen jejich společná vzpoura může být řešením. Zda se tak stane můžete vidět ve snímku "Světlušky v zahradě". (17.01.2010)

Tenhle film jsem měla stažený několik let a nechávala jsem si ho pořád pomalu jako na vzácnou příležitost. A moje natěšenost byla celkem k ničemu....Je to takové "lehké" a volně si plynoucí, ale hlavně mi to přišlo dost slabošské, jelikož sice s happyendy nemám problém, ale to, co udělal v závěru hlavní hrdina v podání syna Michaela mi přišlo absurdní...Být celé dětství týrán a šikanován svým otcem a nakonec to zabalit a zapomenout na to - přišlo mi to stupidní. Jak bylo již zmíněno - prolínání se časových linií nebylo nějak znatelně odlišené, jelikož tam nebyly extrémní změny v oblečení či interiérech, tudíž to bylo lehce zmatečné. Dávám tomu lepší 2*. (13.05.2015)

Rodinné setkání po letech zasáhne nečekaná tragédie a poté už nasléduje rozplétání spletitých a komplikovaných vztahů a vazeb jedné nepříliš pospolité rodiny zakončené ve stylu: "co jsme si, to jsme si". Díky hvězdnému obsazení perfektně zahrané, při čemž citlivá režie a solidní hudební podkres tomu navíc dodávají i potřebnou atmosféru. Silná první půle stažena do vod průměrnosti nevýraznou druhou polovinou a zejména možná až křečovitým závěrem, přesto se jedná v rámci žánru o lehký nadprůměr, který rozhodně stojí za vidění. (17.01.2011)

Na to ako to zaujímavo začínalo tak som čakal niečo oveľa dramatickejšie... Takéto filmy s viacerými časovými rovinami a početnou retrospektívou mám naozaj veľmi rád. Pekne to bolo všetko prepojené, aj keď spočiatku som mal normálne problém s tým si domyslieť kto je kto a čo sa vlastne deje - potom sa to našťastie vyjasnilo. Ale ako som už povedal - začiatok vynikajúci, a potom už to pomaly klesalo niekde k priemeru. Ale aj tak zaujímavý film a pútavý príbeh - hoci trošku slabšie prepracovaný. No hlavne Ryan Reynolds sa opäť predviedol ako vynikajúci herec. (30.05.2013)

Další z mnoha nízkorozpočtových reminiscenčních rodinně psychologizujících filmů, v němž však hrají herecké hvězdy. Takže zde objevíme Julii Roberts, Willema Dafoea, Emily Watson, a pro fanoušky seriálu Heroes i představitelku nezničitelníé roztleskávačky. Herecké obsazení je hezké, i kamera se snaží kouzlit a vytvářet atmosféru. V ději se pohybujeme napřeskáčku - 70. léta, současnost, zpět a zase do současnosti. Paralelně tedy sledujeme, jak se na vývoji osobnosti může už od mládí podepsat despotický otec. A na druhou stranu vnadná a mladičká teta... A jak se to pak všechno zúročí a sčítá v dospělém věku, kdy je vztah všech poznamenán tragickou autonehodou. Všechno je to ale žel už mnohokrát viděné - všechny podobné filmy, a že jich v poslední době vzniká docela hodně, sázejí na nějakou tragickou událost v rodině, která rozvíří jakési stojaté vody minulosti a zasutých křivd. Ale když vidíte třeba film Domů na svátky, vidíte, že to jde i bez těch tragédií a mnohdy lépe. Celkově tedy snímek nepřináší kromě účasti slavných hvězd, jež zde - přišlo mi - trošičku přehrávaly, nic nového pod sluncem, ani nijak výjimečně zpracovaného. (25.06.2009)