Carlitova cesta

Al Pacino potvrdil svou hereckou extratřídu a režisér Brian De Palma to, že zvládá podobné typy filmů na jedničku. A ve velkých přestřelkách na nádraží se vyžívá (Kevin Costner ví určitě své). Co k tomu říct? Snad jen, že Al je skutečně mafián a pro tyto role se narodil. Pěkný, i když drsný film, s dobrými hereckými výkony, pěknou hudbou a s výborným - možná trochu nečekaným - závěrem. (20.10.2010)

Tentokrát mne De Palma nezklamal v tom nepříliš pozitivním smyslu - tedy natočil film, který odpovídá modelu, v jakém většinu jeho filmů vnímám. V Carlitovi všechno tak nějak funguje, ale funguje to také tak nějak šedivě, aby v té šedi nakonec zazářilo několik v pravdě geniálních scén. Vrcholem Carlitovy cesty je bezesporu virtuózně zrežírovaná honička na nádraží a k její dokonalosti nemá daleko ani několik dříve se objevivších momentů. Zbytek je tuhle dobrý, tuhle velmi dobrý, ale nikde vynikající. Při srovnání s jinou ikonickou gangsterkou od De Palmy, Scarface, musím na jednoznačného vítěze pasovat příběh Tonyho Montany, který si buduje vlastní pravidla a vlastní svět, v němž se cítim skoro tak dobře, jako v tom (nepřekonateném) kmotrovském. Výrazně komornější a intimnější Carlito obsazuje svět budovaný jinými filmy už v minulosti a ten po mě takovou přitažlivost nemá. 70% (25.05.2009)

Napodruhé zvyšuji na maximální hodnocení téhle skvělé gangsterky, s De Palmou v plné síle. Zatímco ve Scarface byl Montana dokonale odpozující postavou, "staré školé" Carlitovi Brigantemu, s jeho morálními zásadami ulice (na které tak dojel), divák prostě musí fandit, ačkoliv díky svě drogové minulosti nebyl rozhodně žádným svatouškem. De Palmova schopnost poutavě vyprávět děj a zároveň uchvacovat režijními nápady se projeví už v první dramatické scéně v kulečníkové herně. Závěrečných patnáct minut pak neuvěřitelně graduje a scéna jízdy na sanitním stole s těžce raněným Carlitem a s jeho pohledem na reklamní plakát "cesty do ráje", za doprovodu melancholické písně, je pak nádherně smutná a povznášející zároveň. (14.07.2006)

10 let po Scarface natočil De Palma další vynikajicí gangsterku s Pacinem. Pravděpodobně ještě lepší, protože hlavní postavě musíte fandit a tudíž je emocionálně působivější. Al Pacino velmi dobrý ( na svůj výkon ve Scarface nedosahuje ), ale ještě lepší je Sean Penn, který má výborně napsanou roli a zvládl ji na jedničku. Jediné, co trochu brzdí tempo příběhu je pár trochu otřelých ( dialogy ) scén, kde Pacino navazuje vztah se svou bývalou láskou. Jinak to je brilantně zrežírovaný a napínavý film. V závěru se dočkáte špičkové přestřelky na schodech. Jedná se o další variaci scény z filmu Křižník Potěmkin ( ta první je v Neůplatných ). Co říct na závěr? Snad jen že uplynulo dalších cca 10 let. DePalma by měl brnknout Pacinovi a mohli by spolu zase trochu provětrat žánr. Fanoušci čekají... (21.03.2005)

Mafiánské opusy se vždy vyznačovaly svou epičností a ani Brian De Palma nejde jinou cestou, pokusil se však zažitá pravidla žánru trochu ozvláštnit. Už sám fakt, že tentokráte ztvárňuje Al Pacino člena ne americké odnože organizace cosa nostra, ale člověka z komunity portorické či latinskoamerické, snímek dost ozvláštňuje, minimálně hudebním podkresem a druhem zobrazovaného tance...:-) Al Pacinův Carlito je však navíc podroben pochybnostem krize středního věku a ve fázi bilancování a přehodnocování životních hodnot je v rámci žánru postavou nanejvýš originální. (11.06.2007)