Sirotčinec

EL ORFANATO se s džbánem na originalitu rozhodně netrmácelo nijak daleko, nabízí šablonovitý a mnohokrát viděný příběh, ve kterém starý dům dává najevo svoje hluboké jizvy. Co ho dělá lepším, je zpracování, dobrá režie, až netradičně dobré herecké výkony, ostatně i scénář sice užívá známých klišé, ale nikdy se nesnaží bít přímo do očí. Lekaček je tu míň, ale jsou účinné a nechají vás ve stavu, kdy budete s rozklepanými koleny očekávat další a scéna, kdy dům navštíví médium vás bude natahovat na skřipec. 75% (30.12.2008)

O existenci filmu s názvem Orfanato jsem neměla ani ponětí, dokud nám jeho promítání nenabídli na jazykovém kurzu ve Španělsku. (Když sleduji CSFD zjišťuju, že to bude asi tím, že do našich kin má dorazit až za několik dnů). Jsem nicméně velmi ráda, že jsem dala na radu Španělů a i přes svou mírnou skepsi se na něj podívala. Abych totiž řekla pravdu, ze španělsky mluvených snímků mě před zhlédnutím tohoto zaujal skutečně jen Faunův Labyrint; nějaký Almódovar mi bohužel nikdy blízký nebyl. Asi je to zásluha Del Tora, ale Orfanato disponuje velmi podobnou atmosférou jako Labirinto del Fauno, a i když nakonec nemá tak silný fantasy podtext a nedisponuje množstvím digitálně dokonalých postaviček, ta Del Torova přítomnost je cítit v každém jeho okamžiku. A když dojde ke konci, kde se dokonale propojí nadpřirozené vyznění s tím blízkým realitě, musím scénáristovi tleskat a děkovat mu za to, že po Šestém smyslu zase někdo dokázal z hororu udělat mimořádně inteligentní snímek. (11.08.2008)

Sirotčinec není klasický horor, ale spíše film o hledání matky s výbornou atmosférou a několika mrazivými momenty, které bohužel nestačí k otitulkování filmu jako hororu. Kdo čeká krev nebo hromadu strachu měl by raději jít na jiný film, protože toho se určitě nedočká. Vedle dobré hudby a ne zrovna nejoriginálnějšího příběhu se režisér a hlavní postava snaží udržet diváka v obavách a očekávání, což se daří tak na půl. Škoda propracovanějších momentů, které by se hodili do opravdového hororu a málo originality, kterou nezachraňuje ani závěr. (09.08.2008)

Sirotčinec je velmi napínavý a strašidelný film a toto si dokáže udržet po celou dobu. Problém mám s tím, že vztahy a citové vazby členů rodiny mi připadaly nedotažené. Tím pádem mi místy postava např. Laury připadala jako hysterka z béčkového hororu, která je ve filmu jenom proto, aby bylo koho strašit. Zrovna tak jsem úplně nerozuměl motivacím staré/mladé vychovatelky. Takže kdyby byly motivace a chování postav uvěřitelnější a pochopitelnější, uvažoval bych o plném hodnocení. (06.03.2011)

Horory to mají dneska velmi těžké, alespoň u mě teda. Zpravidla si je totiž dávám na noc, aby to mělo ty správný grády a to je právě jádro pudla. V dnešní době se totiž začnu bát sotva ráno otevřu oči a čekám kdy a kde se zase co během dne vysere. Hned od rána se na mě valí slušný dávky strachu. Neukrad mě přes noc nějaký gang autíčko ?? Nenabourám ? Neskončím v zácpě ? Stihnu přijít včas na jednání ? Nepřijdu o klienty ? Nezmlátí mě někdo na ulici ? Kdo mě dneska okrade ? Nebudu mít v kaslíku moc složenek ? Nepošle mě do prdele má jediná milenka ? Budu mít večer co jíst ? Nejsme díky výrokům prezidenta republiky ve válce s celým světem ? To je jen nepatrná dávka každodenních téměř již povinných strachů. No uznejte sami, že když si pak večer natahnete fajfky k bedně nebo v kině, tak nějaký to hovado se sekyrou v ruce už působí spíše sklidňujícím dojmem. Někdy si dokonce přeju být jeho první obětí a vyřešit tím definitivně ty strašně "výhodný" úroky u hypotéky. Pak jsou, ale horory prosté všech násilných tvorů i netvorů a sázející spíše na psychologickou stránku, jako třeba Sirotčinec. Moje dení strachy sice Sirotčinec netrufnul, ale svou hustou atmosférou jim byl více než vyrovnaným soupeřem. Velká škoda, že film neskončil o 10 minut dříve. Příběh by pak nabral v konečným efektu na mnohem větší síle. Nevadí i díky skvělému herecku výkonu Belén Ruedai jsem si zoufalost matky, která se neche smířit se smrtí svého syna prožil s ní a to se počítá ! (04.09.2008)