Ve stínu

Současné příjemné překvapení. Věrná atmosféra doby, reálie - auta, omšelé domy, zařízení domácností, to vše jsou padesátá léta jako v přímém přenosu. Samotný příběh a zápletka jsou inteligentní, pěkné jsou dialogy, neměl bych s ničím problémy, kdyby si, patrně scénárista, ale možná občas i režisér, nepomáhali prostředky malinko lámanými přes koleno: Trojan je občas víc jasnovidec než policajt, německý kriminalista nebo policajt-estébák se prozradí náhodami, které jsou možné v životě, ale ne v takovém množství ve filmu. Nicméně cekově silně nadprůměrný film, kdyby bylo možné dát 4,5, dal bych. (03.03.2013)

Přílišná vážnost (Ondříček sere mramor, měl by si vzít příklad z Verhoevenovy ČERNÉ KNIHY) v kombinaci s místy až uspávajícím tempem a překvapivě malým počtem silných scén zbytečně stahují do vod průměrnosti jinak slibnou dobovou detektivku výrazně říznutou politickým thrillerem (i když v závěru se z toho beztak vyklube jen další černobílá protikomunistická agitka). Atmosféra, výprava a herecké obsazení v podstatě bez chyby (většinu i těch nejmenších a nejméně důležitých rolí tu hrají dobří a známí herci), ale pocitu promarněné příležitosti se asi neubráním... 60 % (19.09.2012)

Davide Ondříčku, podařilo se Vám natočit agitku blbější, než byly ty z padesátých let. Zkuste se podívat na Doznání (1970), případně na Hořící keř (2013). Nevím, jestli i Epsteinův scénář byl tak plochý a nanicovatý, nebo zda vše zkazila ta příšerná režie. Jedno však Ondříčkovi upřít nejde, je skutečný umělec. Natočit tak zdlouhavý, nudný, nic neříkající film plný hloupých klišé s takovými herci, tomu se říká umění. (25.02.2013)

Snaha napchať čisto politický kontext do krimipríbehu je až príliš okatá. Vyznenie je potom oveľa jalovejšie, než v kriminálke, kde ústredný motív netvorí antikomunistická agitka. Podriadenej je jej úplne všetko. Do takej miery podľa tvorcov boli roky 50. temné, že ľudia stratili akýkoľvek humor. Práve absencia odľahčenia je typická pre presviedčacie temno temné príbehy, ktorých úlohou je prostredníctvom kvalitnej remeselnej stránky vytvoriť "objektívnu" predstavu o určitom období dejín. Tlačiť na pílu týmto spôsobom sa však v umení príliš nevypláca. Pretože výsledkom sú podobné dobovo veľmi cenené diela. Ozdobené kritikou i cenami - práve z dôvodu absolútneho súladu ich vyznenia s momentálnymi vládnúcimi ideami, presvedčeniami či štátnikmi. V skutočnosti ide o konštrukty podriadené dobe. Áno, remeselne je to príjemné, herci super, ba ani proti tomu nemám nič, že podstata boľševického systému spravodlivosti slúžila výhradne politickým záujmom, bez ohľadu na spravodlivosť, no robiť z tohto podstatu krimidrámy vyznievajúcej: aha akí boli vtedy hajzli všade, dnes je chvalabohu justícia i tajné a policajné služby vďaka "demokracii" niekde úplne inde, mi príde ako lacné uspokojenie sa a falošná odvaha. (04.04.2013)

Žasnu, jak Trojan zestárnul. Vedle své filmové manželky Soni Norisové na mě působil, jako by utekl hrobníkovi z lopaty. A přišel mi mimochodem strašně podobný Billymu B. Thorntonovi. U herců bych ještě chvíli zůstal - nejvíc mě tady bavil Sebastian Koch (škoda, že nakonec k ničemu mezi ním a Haklovou ženou nedošlo, osobně by mi to tam pasovalo), jiné herce bych naopak z fleku přeobsadil (Babčáková, Taclík, Krobot, Štěpnička... nemám je rád a zejména první tři dle mého soudu kontaminují tuto jinak zdařilou žánrovku nevhodným puncem komediálnosti - soudě mimo jiné i z občasných úšklebků ostatních diváků v sále při scénách, které evidentně vůbec vtipné být neměly (shození tlusťocha z mostu, vyřezávání kulky z těla, stojící Babčáková ve dveřích...). Jinak se zde mihne celá řada výtečných českých herců, což potěší. Ačkoli si nemyslím, že je to špatný film, osobně to u mě bohužel projel (podobně jako třeba z nedávné doby snímek 3 sezóny v pekle) především zasazením děje do roku 1953, jehož reálie sice evokuje jak o život (dobové kostýmy, auta, notně oprýskané omítky domů...), ale výsledný dojem snižují repliky herců, napsané ryze současnou češtinou. Stačí si pustit libovolný čs. film z 50. let, aby člověk slyšel, že tehdy se mluvilo o poznání jinak než dnes. Rovněž zamrzí celá řada žánrových klišé, které zde není těžké identifikovat (odvolání hlavní postavy detektiva od případu, kapka krve dopadlá na tvář ze stropu, vztahová krize hlavního hrdiny, podraz ze strany nadřízených, kteří jsou v tom taky namočení...). Naopak se mi líbila hudba a technické zpracování, které je velmi dobré. Celkově za mě jen 3 *. (12.09.2012)