VALL-I

Wall-E je neskutečný tahoun. Na animovaných filmech je nádherně najednou vidět, jak z nevinné tvářičky dokáží udělat oblíbence davů. On vlastně nemá, co by jiného nabídl, nemluví, jen tak trochu, a díky jeho očím, ukápne nevinná slzička snad každému, kdo se na něj podívá a bude mít pro něj pochopení. Vznikl další animák, který se zasloužil být sledován, s propracovaným scénářem dokázal, že i bez textu se z něj dokáže stát velký film. Hezky se na to všecko koukalo, moc hezky. Proč tedy dávám čtyři hvězdičky? Přemýšlím, ale jediný rozumný důvod vidím v tom, že jsem takových animáků, a lepších, viděl poněkud líp, ale zas tak patrný důvod to není. Mám takové tušení, že se na něj podívám znova a tu pátou mu tam vlepim, protože tenhle animák, měl být něčím naprosto jiným od ostatních, odlišný, svým nápaditým scénářem a i samotným zpracováním. Jasné je, že se na něj znovu podívám s radostí, protože s radostí on přichází ke mně, s radostí, která pohladí na duši i na srdci. Líbilo se mi jak si Pixaři pohráli a vrazili do tohoto filmu takových nenápadných nápadů, které musí být trnem v oku. Asi tak jako když koukám na originál a jako kdyby roboty namluvil robotický hlas Stephena Hawkinga, nebo jak se vedoucí robot vesmírné lodi plné lidí s nadějí snaží připomenout Hala z Kubrickovi Vesmírné odyssey. I roboti, platonicky připomínající iPod, v dnešní době takový hit, není jen tak. Všecko má svůj důvod a proto je to tak hezké a příjemně se na to kouká. Wall-I je prostě příjemný film od zhora až dolů. (19.08.2008)

Vó-lí. Roztomilejší postavičku by ve filmovém vesmíru člověk jen těžko pohledal. Trošku si zoufám z toho, že ona ekologická proklamace s přehledem zastínila poselství o tom, že jinakost není nemoc, ale naopak dar. Avšak díky Wall-imu jsem po příchodu do obchodního centra cítil o něco větší nechuť než obvykle. Tudíž svůj účel bezesporu splnil. Možná, že je to na blockbuster docela pokrytecké kázat o konzumní společnosti, ale díky bohu za to, že tak aspoň někdo činí. Pixar mi opět připomněl, že animované filmy ještě dosud nedosáhly svého technického stropu a že hrané postavy do animáku nepatří. (20.08.2008)

Rozhodně kvalitní film, ale od Pixaru jsem čekal trochu víc. První půlka rozhodně lepší než druhá, a obsahuje několik skvělých fórků. Wall-E a Eva jsou roztomilí, ale další roboti, kteří přijdou na scénu později, jsou nezajímaví a zaměnitelní. Taky bych místo neustálého "Ííííva" dal přednost bezeslovnému pípání, které tak dobře fungovalo třeba u R2-D2. Naopak celkový námět o zpustošené zemi a zdegenerovaném lidstvu se mi líbil, ale obávám se, že pro hloupé děti a leckdy ještě hloupější rodiče to bude moc velká depka a film nepřijmou příliš pozitivně. Konec se ale povedl a byl velmi dojemný. Viděno uprostřed Atlantiku. (07.09.2008)

Roztomilé, vizuálně úchvatné, obsahově dost plytké a lacině moralistní, ale když to člověk vezme jako eko-pohádku vytvořenou hravými pixarovskými dětičkami, nemůže to zklamat. Humorných špílců, překrásných míst i hezké hudby je v tom dosti, čili člověk snadno odpustí, že jest to poslepováno velmi propustným a prvoplánovým příběhem. Nakonec... je to film pro děti, možná přerostlé, ale pořád děti. A jako takový Vall-I funguje. (28.08.2008)

Psát o tom, že Pixar je na špici technologického vývoje současné animace a že snímky z jeho dílny jsou z tohoto pohledu zážitkem, by bylo nošením dříví do lesa. Od Pixaru se jednoduše čeká podívaná a v tomhle ohledu ani jeho nejnovější kousek nezklamal. Zatímco u Ratatouilla bylo pár scén, které se svým výsledkem blížily hranému filmu, tady jich výrazně přibylo a Pixar ukazuje cestu, jak může animovaný film živý snímek se vším všudy nahradit. Scény mrtvé planety byly úchvatné a mrazivé zároveň. Pokud jde o příběh, film lze v zásadě rozdělit na dvě části. Ta odehrávající se na Zemi je mnohem vstřícnější k dospělému divákovi a rozehrává příběh, který jako by vypadl ze znepokojivých vizí Philipa K. Dicka. Jde o postkatastrofickou představu zdevastované planety plné trosek, prašných bouří a zbytků kdysi funkčního světa. Malý robot Vall-I představuje malý ostrůvek kybernetického života a i když v téhle části filmu nemá jiného protihráče než přírodu, divák se ani na chvíli nenudí a nezbytná porce sentimentu je snesitelná. Tvůrci filmu si nejspíš chtěli vyzkoušet něco nového a taková atmosféra, jakou dokázali v první půli filmu vytvořit, se do té doby opravdu v mainstreamovém rodinném snímku ještě neobjevila. Potom, ne snad že by tvůrčímu týmu došel dech, ale spíš zafungovala záchranná brzda s vědomím toho, jak dopadl u Ratatouilla Jan Pinkava se svým novátorským přístupem a v druhé půli filmu snaživě vyšli vstříc představám disneyovského studia, jak má vypadat klasická dětská podívaná. Otevřeně řečeno, něco na tom bude, protože jsem Vall-I viděl v kině se svým šestiletým synem, a ten se v první půli poněkud ošíval, zatímco v té druhé se spokojeně usmíval a film si užíval. Zbytek filmu odehrávající se v dalekém vesmíru je sázka na tradiční jistoty celovečerní rodinné podívané se zaměřením na dětského diváka. Příběh není špatný, ve skutečnosti je zcela nosný, jenomže je zpracovaný navýsost banálním způsobem. Od Ratatouila je to z pohledu obsahu filmu ve skutečnosti krok zpět. Studio Disney určitě nevrazilo hříšné peníze do nákupu Pixaru proto, aby si zvyšovalo prestiž natáčením špičkových filmů, které budou experimentovat s formou a obsahem, ale proto, aby si plnilo kasičku. Za dobu existence studia Walta Disneyho už mají jeho majitelé dokonale zažitou představu o tom, jak má vypadat dětský animovaný film a je naivní představa, že by se Pixar tomuhle modelu vzepřel. Celkový dojem: 80 %. Stále jde o velmi slušnou podívanou, která děti potěší a dospělého neurazí. Jen si skromně myslím, že kdyby měli tvůrci odvahu rozvinout ty temnější prvky příběhu naplno, byl by to film nepoměrně lepší... (22.08.2008)