Režie:
Andrew StantonKamera:
Jeremy LaskyHudba:
Thomas NewmanHrají:
Ben Burtt, Elissa Knight, Jeff Garlin, Sigourney Weaver, Fred Willard, Kathy Najimy, MacInTalk, Kim Kopf, Garrett Palmer, Teddy Newton, Jim Ward, Pete Docter (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Lidé opustili Zemi před 700 lety a přesunuli se flotilu obřích plně automatizovaných hvězdoletů. Ze Země se stalo jedno velké smetiště a uklízecí roboti, kteří ji měli dát znovu do pořádku, přestali dávno fungovat. Zůstal jen poslední z nich, VALL-I. Ten každý den ráno navlékne housenkové pásy, nabije si sluneční články a se svým kamarádem švábem se vydává do práce. Osamělost, sbírání všemožných lidských předmětů, a hlavně koukání na videokazetu s muzikálem Hello Dolly! ho postupně proměnily v citově uvažujícího tvora, který touží po lásce. VALL-I jednoho dne objeví mezi smetím výhonek rašící zelené rostliny. Tentýž den zažije i další nečekanou událost, setkává se s robotkou Evou, která byla vyslána z hvězdoletu Axiom zjistit, zda je planeta obyvatelná. VALL-I pozve Evu do svého příbytku a ukáže jí všechny své poklady, včetně zelené rostlinky. K jeho úžasu mu Eva rostlinu sebere a vypne se. Čeká pouze, až bude přepravena zpět na Axiom. Když pro ni dorazí raketa, zamilovaný VALL-I ji odmítá opustit. (TV Nova)
(více)Videa (22)
Recenze (1 551)
"Vyzkoušejte modrou, je to nová červená." Dovede konzumní reklamní společnost Zemi k sebevraždě? Nevím, ale maká na tom opravdu svědomitě. Já tedy nejsem žádný ekologický aktivista ani terorista, ale němý Vall-I mi mluví z duše. Navíc mě baví svým blbnutím s hasičákem, podprsenkou nebo pingpongovou pálkou. Je s ním zkrátka sranda, jeho agitace není příliš vlezlá a jeho jízda mimo vyznačené pruhy je dokonalá. Je to prostě rebel a já mu fandím. ()
Pixar se možná překonal v animacích, ale srovnávat WALL-E s Ratatouille je absolutně zcestné. Jestliže příběh o krysákovi, který chtěl vařit je takřka bez chyby, vtipný, svižný příběh; WALL-E je totální nuda. Stačilo by pár minut a byl by to velmi zdatný kraťas. Ale hodina a půl ekologicky smýšlejícího robota, který popojíždí sem a tam a dialog prakticky žádný, je strašně ubíjející. Někdo před spaním počítá ovečky, někdo čumí na WALL-E. Chrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr ()
Klíčová otázka: Je-li VALL-I filmem konzumním, orientovaným na vyžraného západního diváka (yuppíci po zhlédnutí vytúrujou neonový káry a sešikujou se před McDonaldem), jak muže mít tu drzost a kritizovat konzumní styl života vedoucí ke zdevastované planetě a k obezitě? Tahle ideologie se na první pohled zdá v pořádku. Jako by film cíleně útočil na své vlastní obecenstvo a snažil se ho poučit. Jenže pravda je někde jinde. Ve skutečnosti Pixaři vmanévrovávají diváka do předem utkaného symbiotického systému kalkulu a farizejství, kde filmař není o nic lepší než divák, a stejně to platí i obráceně, přičemž Bursíkovi se oba dva smějí leda tak pod knírek. ____ Celému filmu předchází pětiminutový a odlehčený kraťas z Pixarlandu o rozmíšce kouzelníka a králičího familiára. Jaký to má důvod? Za prvý je třeba odvrátit poučku, která tvrdí, že nezaujme-li film diváka do prvních deset minut, nezaujme ho vůbec. A za druhý kouzlení v tom kraťasu nemá co do věrohodnosti daleko k realitě, přestože se nacházíme v animaci, tedy ve fiktivním meta-světě ještě za filmem. VALL-I přebírá metody hraného filmu, aby se vyhnul nesrozumitelnosti. Animace tedy neznamená popření všech zákonů a zavádění evolučních postulátů. I proto se nedočkáme ve VALL-I jediné transfokace, jevu, který zpřítomňuje kameru a vytrhává diváka. Předměty a postavy zde tudíž zbíhají a vzdalují se od kamery a ona na ně trpělivě čeká, ne obráceně. Kamera ve VALL-I udivuje jistě mnohokrát sama sebe, když zjišťuje za pochodu, že slouží jako pozorovatel, ne jako zachycovatel, a hrdiny následuje jen zřídkakdy. VALL-I nemíní podvracet dohodnutou fikci, naopak sám sebe označuje za G-rated crowd-pleaser, chce zaujmout všechny, vydělat peníze a předně chce vyprávět velký, „anti-lyotardovský“ příběh a legitimizovat nejrůznější společenské činnosti a dát jim celkový smysl. Je proto neomluvitelný podvod na divákovi, když se robot VALL učí s hasícím přístrojem a hraje chaplinovský ping pong, jako by ty předměty viděl poprvé v životě... když by je měl dávno znát z garbage-pyramid, které desítky let hromadí. ____ VALL-I není dramatem děje, ale dramatem okamžiku. Scénu komponuje vždy od detailu k celku a zpátky k detailu. Pokud se přece jen pokouší o zásadní twisty a dramatický oblouky (viz kubánská revoluce ve ¾ filmu), nemůže najít klenební svorník a událostem schází jak motivace, tak nenucená spontánnost. Nedominuje zde text nad obrazem, jako u telenovel, protože Pixaři sebevědomě, a nakonec i oprávněně, předpokládají, že u VALL-I prádlo nikdo žehlit nebude. ____ Enviromentální čtení filmu donutilo přehodnotit filmovou TOPku nejen aktivistu Al Gorea, rodáka z Washingtonu, ale všimli si toho i odborníci přes fokalizaci (vypravěčská finesa zostřující hledisko té které postavy). Zatímco tedy Eve (Expert vegetační evaluace = neboli rostlinářský odborník) trpí klausovským prizmatem, tudíž se jí dostává výhradně fokalizace vnější a neznáme její myšlenky, na Vallovi participuje vypravěč mnohem častěji a poskytuje nám o něm řadu indiskrétních informací a vodítek. ____ Režisér a scénárista Andrew Stanton není zdaleka první, koho sledování běžných životních situací dovádí k soudům nad okolní společností, avšak do svých filmů to promítá s takovou průzračností, že nezbývá než s ním od první minuty (nikoliv však bezvýhradně) souhlasit. Jenže tady se vyskytl majoritní problém v nemožnosti odstředit myšlení od propagandistické rétoriky celého filmu, která se tváří děsně dekonstruktivně tím, jak rezignuje na jednotný smysl a zdůrazňuje pluralismus (už jen v tom smyslu, jak chce mermomocí infiltrovat kina po celém světě), ovšem de facto jen nepřesně parafrázuje Derridu ve smyslu kritického přezkoumání naší kulturní pansofie a výchozích pojmů (právě proto, že tyto pojmy visí nad propastí nepřezkoumané kultury, tudíž ani VALL nechápe, k čemu je Rubikova kostka a kam zařadit vidličku). ____ Je tedy nutno volat do Vatikánu, že je třeba uznat další zázrak? Není. Když na tyhle věci máte oko, vidíte, ze animák VALL-I není stoprocentně atraktivní, ani revoluční. Nakonec všemožnými citacemi a vsuvkami dává VALL-I najevo, že před klasikou se je třeba shýbat (Kubrickovi se jen uctivě přibližuje) a že autonomní klasikou vlastně ani být nechce. () (méně) (více)
Pixar robil vždy filmy pre celú rodinu. Najmenších divákov poteší jemný humor, veľmi sympatické postavy a farebnosť. Starších zasa odkazy na iné filmy, hlbšia myšlienka a prepracovaná animácia. Robot Wall-E snáď ani nemohol byť vymyslený lepšie a dobíjanie kovového srdca Eve je podarené. Skvelá animácia, hudba, nápady a aj trošku humoru. Zapôsobilo to na mňa. Veľmi zlaté. 90% ()
Pokud je opravdu WALL-E něčím roztomilý, příjemný, nebo rovnou dokonalý, pak jedině svou fantastickou animací. Nádherná, uhlazená a až do detailů propracovaná grafika - tou se Pixar dotknul nebes, ale co obsah? Ekologická propaganda a environmentální moralismus díky celkovému infantilnímu pojetí určitě nezpůsobí kdovíjaké pohnutí mysli civilizace, ale aspoň nepůsobí násilně. Nelze popřít, že ve WALL-E tkví originální počáteční nápad a zajímavé je také vyobrazení dalece futuristické společnosti, ale samotný děj je velice plytký, předvídatelný a rozhodně ne vždy zábavný... Provařená lovestory mi vyloženě lezla na nervy, robůtek VALL-I není milý, je to jen kybernetická verze hloupého Honzy a celý film je o "neuvěřitelném" dobrodružství, kterak ke štěstí a miliardkrát vyspělejší samičce přišel. Ač je WALL-E v mainstreamu nejspíš trefou do černého, zůstávám poněkud otráven. 6/10 ()
Galerie (41)
Photo © Walt Disney Pictures
![VALL-I - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/697/161697692_609b7d.jpg)
Zajímavosti (65)
- Do některých kin byl film posílán pod názvem „Sundaye“. (HellFire)
- Představa, že by se vytvořilo tolik odpadu, jako je znázorněno ve filmu, je lehce úsměvná, protože kdyby na zemi existovala díra 36,6 metru hluboká a 113 959 477 m² široká, tak by podle Dr. Williama Rathje (archeolog a profesor na arizonské univerzitě, který se zaměřil na problematiku odpadu) dokázala pohltit odpad celých USA za 100 let – zní to jako moc, ale velikost té díry je zhruba taková, jako velikost druhého nejmenšího státu v USA. Kdyby se stejným tempem kopalo dál, tak za 10 000 let by bylo odpady zaplněno pouze 5 % USA. (Maulincio)
Reklama