VALL-I

Vidět ve Wall-Im jenom ‚jostomioučkou‘ pohádku o zamilovaných robotech je trochu scestné. Pixar to má totiž promakané do poslední mrtě. Ta počáteční retro atmosféra, práce s filmovými narážkami, Newmanova hudba, fantastický vizuál a do toho všeho sic tak primitivní, přesto neskutečně našlapaný příběh, který svoje ekologické poselství a kritiku konzumu neprodává zase až tolik lacino, jak by se mohlo zdát, jsou totiž důkazem chytrých tvůrčích hlav, které prostě umí, nech si někteří zapšklí škarohlídové okolo myslí co chtějí. Filmy od Pixaru mají totiž srdce velké jako světová ekonomická krize a já se klidně znovu a zase nechám s radostí pobavit i dojmout. PS: By mě zajímalo, co na to Václav Klaus. :) (22.10.2008)

Příliš roztomilé, příliš mravokárné a příliš gulášoidní. Pixaři opět nasazují do hry nejpokročilejší technologii a pitvají sci-fi klasiku, aby z ní udělali něco nového a vzrušujícího. Žvatlající robůtek je sice übercute, stejně jako jeho iPodovská láska "odjinud", ale jakmile příběh opustí orbit zdevastované Země, dělí se věci na příliš infantilní a příliš moralistické... což je úděl většiny animáků, ale nikoliv v tak ostře kontrastní formě jakou předvádí VALL-I. Děti budou u vytržení, já jsem se celkem nudil... asi jako u plochých dílek od Foxů a Dreamworks... Tady je té hloubky až až, ale člověk z ní dostává závratě. :) (19.07.2008)

Číslo 5 žije! A to i nadále, zato jeho rezivějící synátor Vall-I je mrtev již v polovině stopáže. Brutální vraždy se na něm dopustila Pixaří nemohoucnost příjít s nosnou dějovou linkou. Tak nějak jsem si to dle reakcí před projekcí představoval. A v zásadě tomu tak vskutku je. Vůbec mi to však nevadilo, jelikož ta oduševnělá kukadla s neustále doostřujícími čočkami si mě zcela podmanila. Škoda, že galapředstavení nejsympatičtější animované postavy posledních několika sezón kazí to zpropadené lidské pokolení. Paradoxně totiž dodal Pixar duši strojům, ale ne již i lidem (já vím, že jde z části o záměr, ale i tak). Neorganické bytosti tu totiž překypují city a živelností, zatímco všechny organické formy jsou otravné a hodné totálního vyhlazení. Nejlépe i s celou zelenkavou agitkou. Ovšem i tak, všude, kde mají navrch roboti, je plné hodnocení nedostatečné a naopak - tam, kde se objevují lidé, je to stěží za tři. Ještě, že ten první případ platí výrazně více. (14.08.2008)

WALL-E. Dokonal-E. Poslední filmy Pixaru už ani nepotřebovaly diváka (konzumenta) k tomu, aby byly zhlédnuty (zkonzumovány), protože se zabalily do úhledného balíčku a nezapomněly se ještě k tomu ohodnotit (ať již je to rozhovor dvou staříků o starých dobrých dobách a kluk na kole v ÚŽASŇÁKOVÝCH či jihnoucí Anton Ego v RATATOUILLE); ošklivost se vynahrazovala opojnou krásou (např. Rémy vynořující se ze stoky zíral na romantickou Paříž) a jednoduchý příběh s mravním ponaučením na bázi "neboď egoista a sobec, mysli i na druhé" se na rodinný film natahoval a vyprávění uměle povyšovalo (mýtizace cesty Marlina za Nemem slovestností v HLEDÁ SE NEMO)._____ VALL-I se těchto neduhů zbavuje a je tak nejdospělejším, možná i nejlepším filmem studia Pixar (na takové prohlášení mi ale chybí větší časový odstup). Zbavuje se i neduhů jiných animáků posledních let, a tak se nesetkáváme s komickou vedlejší postavičkou (švába za takovou nelze považovat a porouchaní roboti v akčním finále zatávají obdobnou funkci jako znetvořené hračky v PŘÍBĚHU HRAČEK či akvarijní rybky u zubaře v HLEDÁ SE NEMO), muzikálové či zpívané pasáže zde jsou prostřednictvím intertextových vložek směrem k HERRO, DOLLY!._____ VALL-I je depresivní animák s ryze filmovým snímáním, který hlediskové záběry využívá k větší procítěnosti a za jehož výpravu by se nemusela stydět jakákoliv apokalyptická filmová sci-fi, zvukové efekty jsou naprosto precizní a nepřekvapí, že je za ně zodpovědný Ben Burtt. Úvodní scéna zaujme tím, jak ladně se nediegetická hudba stane diegetickou a co se týče hudby, pracuje se na několika úrovních - Newmanova vhodně podkreslující dění na pláně, písně z HELLO, DOLLY! "zvněšňující" myšlenky postav a ryze parodická (Straussovo "Tak pravil Zarathustra" z 2001: VESMÍRNÉ ODYSSEY)._____ Je sice pravda, že akční finále mírně drhne (ovšem pouze napoprvé) a že úvodní originální cca. půlhodina beze slov, pouze s jednou reklamou ala BLADE RUNNER, je lepší než zbytek, ale... Stejně jako předchozí Pixarovky, i takhle je tematizací jejich vztahu s Disneym. Přetechnizovaná a odlidštěná posádka Axiomu, jejíž postavení se nezpochybňuje, totiž narazí na robůtka s osobností, poučeného starými filmy a vypravěčskými postupy (stylizace VALL-I do grotesky ala Charlie Chaplin, muzikálové vsuvky), který je zachrání a ukáže jim cestu. I ono enviromentální poselství (až na jednu scénu s kapitánem o uvědomění) není nucené a nepřijde mi nikterak pokrytecké kritizovat konzumní styl života, protože je to alespoň podvratné a takhle to může vyslechnout spousta lidí. Nejsem pokrytec, který VALL-I - kritiku konzumerizmu - označuje za pokrytecké dílo natočené za velkou spoustu peněz, kdy další se ještě vrazily do reklamy, přičemž onanuji nad SPEED RACEREM (viz Cival). P.S. Plakal jsem. (30.07.2008)