Antikrist

Freud je mrtev, ať žije depresí stíhaný Trier, aneb vyšlete armádu Střihorukých Edwardů, nechť zbaví hříšné ženy ďáblova tlačítka rozkoše! Antikrist mi vůbec nepřišel jako misogynní film, naopak. Líčí muže jako emočně povrchního tvora, jenž je, pomineme-li sílu fyzickou, mnohem slabší než žena. Prostě tak, jak tomu ve skutečnosti je. Vyvěrá přitom z poutavé formy, zatímco obsahem sám sobě ulehčuje situaci, neboť cokoliv si o něm myslíte, je pravda a vše, co o něm napíšete, je prachsprostá lež.. Co se symboliky týká, stoprocentní jasno jsem měl jen v případě na nohu přimontované brusky, jenž představovala vyjádření nespokojenosti ohledně frekvence "broušení" ze strany manžela. Zbytek v podobě ukecané lišky, imortálního ptactva a ševelícího kapradí tam stejně dal režisér na popud některých místních uživatelů, kteří mu během natáčení seděli na klíně a šeptali do ouška: „Larsi, brácho, ať ten lišák něco plácne. Já to pak na databázi budu interpretovat…“ (27.04.2011)

Moc jsem nevedel, co cekat. Trailer nevypadal buhvijak, ale potencial mel a Trier umi natocit jak kravinu typu Dogville, tak pecku typu Kralovstvi nebo Evropa. No a vizualne uchvatnej prolog me pekne navnadil. Jenze pak to tak trochu uvizne na mrtvym bode, zenska zacne vysilovat kuli smrti ditete a chlapek se ji snazi pomoct, to vse v hodne pozvolnym tempu, kde se vetsinu casu nic moc nedeje, hlavni dvojka bud dlouze mlci nebo dlouze keca a obcas to pusobi lehce lacine a divadelne. Na druhou stranu tu je ale obcas nejakej paradni zaber, at uz po vizualni strance nebo nejakej radne nechutnej a znepokojivej. A velky plus filmu je, ze i kdyz to horor neni ani nahodou, spis psychologicky drama s drsnym koncem, po celou dobu si film udrzuje paradni temnou atmosferu. Navic Dafoe a Gainsbourg byla fakt spravna volba, film stoji jen na nich a hrajou perfektne. Smysl toho vseho mi sice trochu unika, film misty silne nudi, ale rozhodne se jedna o atmosferickou a temnou podivanou. (31.08.2009)

Při poznávání evropské filmové scény jsem se poprvé střetnul s Lars von Trierem a po zhlédnutí jeho počinu vím, že zdaleka ne naposled, přesto dojmy z Antikrista mám velmi smíšené. Čekal jsem "psychárnu", ale krapet jinšího kalibru, napínavou a s hororovou atmosférou. Efektně udělaný Prolog mě dobře navnadil, ale po něm následovalo pomalé, místy až meditativní vyprávění (tj. nuda)), jehož tempo nemohli zachránit ani hlavní představitelé, protože jednoduše neměli moc co hrát (a to jsem si od Williema Dafoea sliboval). Pak sice dostali prostor, zvláště Charlotte Gainsbourg a k tomu se tu objevilo několik silných momentů, které jsem myslím nikde jinde neviděl a tudíž mi přišly jistým způsobem originální (nejspíš samoúčelné, přesto mě zaujaly), ale pak to vše dospělo do pochybného finále a následné pohledy kamery na jakési výjevy/odkazy už šly úplně mimo mě. Takže příště očekávám od pana režiséra kvalitnější podívanou, teď hodnotím pouze 3*. (10.07.2011)

44. MFF KV .. Scénář: Lars von Trier .. Dva výborní herci a Larsovo očistné depresivní divadlo o třech dějstvích, krvácejících orgánech, mluvících zvířatech, šumícím lese. ___ Lars si opět nebere ohledy. Jenže tentokrát tak maximálně na neznalého diváka, kterého pár lekaček a řezání do údů či pohlavních orgánů dokáže ještě rozhodit. Podmanivý byl prolog, jenž je excelentně nasnímaný a ohudebněný. Zbylá dějství jsou pak studií rozkladu osobnosti a prací s bolestí nad těžkou ztrátou. Epilog pak nastiňuje o čem, že měl Antikrist původně a spíše být. Forma intimního manželského dramatu s hororovým vyústěním i jeho obvyklými žánrovými efekty a nejasnostmi mne ze sedačky nezvedá. (09.07.2009)

Výsostně intelektuální zážitek, přes všechny ty mediálně avizované nechutnosti a detailní záběry zvrácených scén. Lars von Trier ve své proklamované kontroverzi postoupil na samu hranu snesitelnosti. Opět vyprávění členěné do kapitol, opět snímek plný náznaků, symbolů a metafor, opět silný ženský úděl, tentokrát ovšem významově převrácený do výrazně kontroverzního antifeministického naprogramování. Vyznění Antikrista je skutečně velmi odvážný a pozoruhodný kalkul, kterým chce Lars po svém přispět do tématické polemiky, a je to příspěvek skutečně osobitý. Rozpad tradičního svazku muže a ženy Trier vnímá jako zásadní hodnotu, kterou ztrácí západní civilizace, jedním dechem nutno dodat, že z pohledu tvůrce filmu vinou ženy, v jejímž nitru dříme onen Antikrist. Takový pohled jde přesně proti dnešnímu úzu politické korektnosti a také proto vzbuzuje kontroverze. Zaostření na psychologickou rovinu příběhu (především v první půli filmu) dělá ovšem z Antikrista skutečně hluboký snímek, nutno ale jedním dechem říci, že snímek navýsost obtížný a neprvoplánový. O estetických kvalitách minimálně Prologu nemluvě. Bez debat filmová událost tohoto roku... ,,Freud je mrtev" (29.10.2009)