Antikrist

Nechám si v zime, keď sa idem milovať, otvorené okno? Alebo, nechám v zime otvorené okno malému dieťaťu spiacemu v postieľke? To dieťa sa dostane z postieľky, vyštverá sa do okna a vypadne von... ok. V tom momente som to bral... to je asi najlepší moment filmu i keď v ďalšom nudnom utrpení sledovať Antichrista mi neostalo nič iné ako hľadať si podobné blbosti aby som si film čo najviac zhnusil. Trierov Dogville som považoval za zaujímavý experiment, ale prečo by som mal byť nadšený z filmu kde si žena odstrihne klitoris a mužovi rozdrví gule? A ak si Trier myslí, že by niekto dokázal s prevŕtanou nohou a na nej upevneným brúsnym kotúčom sa motať po lesa a pri tom vzdychať od únavy, nech si to vyskúša na sebe. To ako sa k nemu prekopala do nory ktorá bola 2 metre pod kopcom je tiež nonsens. Pochopil som čo tým chcel autor povedať? Nie! Proste to nepodal pre mňa dostačujúco zrozumiteľne. Mám rád severskú kinematografiu ale Trier tam rozhodne nepatrí. A keď totálne psycho tak radšej niečo ako http://www.csfd.cz/film/20563-possession/ . (13.09.2009)

Což o to, natočené je to skutečně hezky. Některé záběry zamrazí, u některých čumím s otevřenou hubou (tím nemyslím scény, kde mám skutečně důvod mít otevřenou hubu, ale pohledy na přírodu okolo), a některé mě na konec mají šokovat. Šokují, ale mně se to nelíbí. Proč mám na takový film koukat? Co z toho mám? von Trierovi to řeknu rovnou, velký hovno, ale jeho to stejně zajímat nebude. Originalita se vždycky počítá a tady jí je nepočítatelně. Herci se výborně shodli. Chápu že si vybral Willema Dafoe, protože chvíli na to jsem viděl film, kde hraje Ježíše a pochopil, že pro film se přetrhne, klidně vejpůl, i když v tomhle filmu vyzkouší daleko větší hnusy. 18+ jen dokazuje, že tenhle film pro otrlého diváka je. K čemu mi ale bude, když mě režisér zaujme především hnusem? Přitom pár opravdu dobrých scén tam je. Minimálně začátek a konec. Antikrist ale i přes to všecko budu chtít spálit, smazat z mozku, protože tohle už nehraje na depku, tadyto jde daleko dál, do vyššího levelu, a já jsem si jistý, že tohle ve filmu vidět v budoucnu určitě nechci. (10.12.2009)

No, tak tady si za to můžu trochu sama. Tak nějak jsem měla čekat, co od Antikrista dostanu. Je to film, nad kterým se musí dost přemýšlet, aby člověk pochytil všechny ty metafory a skryté významy a podobný hovadinky. Jelikož tohle právě není moje silná parketa, byl pro mě film více méně směskou různě bizarních nebo zajímavejch scén. A aby toho nebylo málo, tak ke konci se začnou vršit nechuťárny nejvyššího kalibru - a to myslím opravdu vážně. Moje hodnocení je teda hlavně za herce, pak za některý hodně podařený scény (strom s rukama např.), za to, co jsem svým průměrným mozkem pochopila z příběhu a pak za všema zmiňovaný GENIÁLNÍ černobílý intro, na to se podívejte a pak film klidně vypněte. Krásná práce kamery, hudby, detailu... škoda slov. (PS.: Ta skladba je Lascia ch'io pianga od Händela). Kdo film pochopil na všech jeho úrovních a pořád se mu nějakým způsobem líbil, asi by dal hvězd víc... (29.11.2011)

Těžké těžké, Larsi. Mám tě rád, často tě chápu, často tě chápat nechci a chci jen cítit, co říkáš obrazy, ale tentokrát... Kdyby si natočil krátký film ve formě epilogu, byl bych šťastný a zase bych tě pár let uctíval. Bohužel tys to natahoval jako gumového hada, který se po půl hodině stál sám sebe opakující ódou na deprese, noční můry, pohled na chápaní ženy mužem i na své obavy. To vše je skvělé, vizuálně krásné a chvílemi opravdu silné. Ve třetí části však upadáš do vod, z kterých ses nedokázal už do konce filmu dostatečně zvednout a ukázat mi důvod, proč neobdivovat jen tu první část... a tak to asi i zůstane. Přitom to mohlo být tak silné a působivé, ale zůstane to pouze autorské a osobní. A ti dva vynikající herci, jsou už jen ozdobou na vánočním stromě z loňských Vánoc. Nemůžu se ještě zbavit dojmu, že žena, která by skrze své sexuální prožitky přišla při tamto aktu o dítě by se pak neustále milovat nechtěla:). Larse to vidí jinak. PS: nečekejte horor, ale ani něco nechutného. Larse je prostě svůj... V dobrém i ve zlém, stejně jako manželství. PPS: Trhl Larse počtem zpomalených záběrů Gibsonovo Umučení Krista?:) (08.01.2010)

Antichrist - podívaná s falicky zdviženým prostředníčkem...... Mrtvá liška obživla…“Chaos vládne“, řekla a zase umřela. Vše co je třeba znát o ději je, že Antichrist je minimalistický snímek s dvěma herci, liškou, rodící srnou a vránou odehrávající se v lese nedaleko srubu, ale parafráze na Bambino to není. Had číhá i na těch nejneočekávanějších místech, kam by nás nenapadlo se podívat. Můžou to být kořeny stromů a nebo ženská duše tápající světem, která se nejvíce bojí sama sebe a své vnitřní síly. Kde najít bezpečné útočiště před krutým světem a osudovou předurčeností pohrávající si s lidskou psychikou. Proč si nevybrat rovnou místo s příhodným názvem Eden, jenž rozhodně není rájem na zemi ale spíše pekelnou jámou, která rozevírá svou rosou zbrocenou náruč nabízející útočiště všem ztraceným duším. Ale za jakou cenu. Lišky zde nedávají dobrou noc a snaha splynout s přírodou je prakticky nemožná. Jen zde vyplouvají na povrch niterné pocity a tužby, které by v osidlech civilizace nebyly realizovatelné. Všudypřítomná agonie se táhne příběhem jako hlavní leitmotiv a svá pavučinová vlákna snová skrz na skrz. To co se ze začátku zdálo být poeticky nemravnou zábavou postupně zabředává do rozmáčeného mechového porostu, aby se ve výsledku stalo součástí Edenu. Ráje či Pekla, kde v kořenech číhají ukryté tužby a vrána vás buď zachrání a nebo pošle rovnou do pekla. Asi by byla chyba brát vážně snímek v jehož závěrečných titulkách figuruje jméno Andrei Tarkovsky, ale kdo nemá rád vtipné hříčky, že? Pohrávání si s formou, kdy makro záběry spolu se slow motion pomalu přibližují různé detaily, které působí znepokojujícím dojmem korunované podprahově ukrytými záběry tváře hlavní hrdinky do jinak rozmazané koláže představující ubíhající krajinu viděnou z okna jedoucího vlaku. Snové výjevy jsou rozkročeny přesně mezi poeticky působící kýč a noční můru, kdy zpoza kořenového porostu stromu vystrkují své paže chtíčem posedlé bytosti. Ostatně erotická složka je jednou z nejzákladnějších stavebních kamenů snímku. Sexualita proudící už z úvodního prologu se postupně stupňuje, aby v samotném finále eskalovala v nepříjemně naturalistické mučení, které atmosféricky koketuje s Kubrickovým Osvícením. Nasnímání snímku na Digital se zdá být v případě Antichrista tou nejlepší možnou volbou. Otupují se ostřejší hrany jednotlivých záběrů ale zároveň zůstává nepříjemná pachuť na patře spolu s vědomím lidského utrpení, které je cítit na každém rohu. Strach ze ztráty další blízké osoby vybičující podvědomí k jedinému možnému závěru mající za následek obsesi vrcholící křečí a žlučovitě vypuzeným křikem spolu s tělními tekutinami a jiným organickým materiálem. 9/10 (10.07.2009)