Antikrist

Ano tak tomuhle já říkám totální depka. U obou hlavních představitelů nevíte, jestli je máte litovat nebo odsuzovat a to se tak překlápí každou chvíli na stranu jednoho nebo druhého. Úvodní scéna je dokonalost sama a pokud se vám nechce ponořit se do hlubin šílenství, koukněte se alespoň na ten začátek. (16.09.2009)

Lars von Trier vás zve do pekla, ale nazývá ho Rájem, předstírá, že bude léčit, ale přitom vás chce zničit. Vás a vaše konvence... Brutalita a sexualita jsou mocné nástroje a co teprve, když se spojí v jednu krvavou ejakulaci? (tzn. jak může být tento film nedivácký, když používá ty "nejdiváčtější", neboli pro sdělení nejefektivnější, sdělovací prostředky?)... Milovat, nebo trpět žalem? Plodit, nebo zabíjet? Obojí přece. Antikrist v uměleckém a estetickém hávu zobrazuje pudovost a primitivnost (aneb je Freud skutečně mrtev?). Tematizuje základní dilema muže a ženy, staví je vedle sebe a zároveň proti sobě. Trier tvrdí, že muž a žena mohou fungovat jen pokud naplní svůj nejprimitivnější cíl - splodit dítě. Selhání = odsouzení k záhubě. Geny jim nalhávají, že se potřebují navzájem, když ve skutečnosti potřebují jen potomka. Bez něj - když nevládnou pudy - vládne chaos. Nastává destrukce - žena může zničit muže chytrostí a on ji zase silou... 6/10 (10.07.2010)

Extraordinary and unique piece of art. Masterpiece. Zatím ten nejlepší a nejsilnější snímek, co jsem z tvorby Larse Von Triera zhlédla. Toto kontroverzní dílo obsahuje snad všechny prvky, které mou povahu přitahují. Jsou to představy, sny, láska, touha, strach, utrpení a temnota. A také určitá bolestná krása a slast z bolesti a trápení, které zažíváme. Je to jako filmová symfonie o podobách ďábla a zla v lidech i v jejich okolí, kde se může v každém kousku přírody ukrývat jak krása, tak obrovská temná propast. Podle toho, jakým pohledem ji člověk vnímá. Všechno po celou dobu intenzivně pracovalo na tom, aby se mi dostalo pod kůži a zanechalo ve mně jedinečný a nezapomenutelný zážitek. Ze snímku mám pocity jako z děl Ingmara Bergmana. Tajemné, ponuré a depresivní, stejně jako nesmírně působivé. Antikrist není film pro každého a ne každý by ho také zřejmě dokázal snést a porozumět mu. Dokáže do Vás proniknout a vtáhnout do svého snového světa plného nejrůznějších bizarních výjevů. Vtáhne se do Vás a vy zase do něj. Je to jako spojení, jako akt. Zlo je nekonečné, stejně jako hloubka propastí naší duše a mysli. Vizuálně dokonalé a ohromující zpracování vyzvedává Antikrista za hranice dokonalosti. (11.04.2011)

44. MFF KV .. Scénář: Lars von Trier .. Dva výborní herci a Larsovo očistné depresivní divadlo o třech dějstvích, krvácejících orgánech, mluvících zvířatech, šumícím lese. ___ Lars si opět nebere ohledy. Jenže tentokrát tak maximálně na neznalého diváka, kterého pár lekaček a řezání do údů či pohlavních orgánů dokáže ještě rozhodit. Podmanivý byl prolog, jenž je excelentně nasnímaný a ohudebněný. Zbylá dějství jsou pak studií rozkladu osobnosti a prací s bolestí nad těžkou ztrátou. Epilog pak nastiňuje o čem, že měl Antikrist původně a spíše být. Forma intimního manželského dramatu s hororovým vyústěním i jeho obvyklými žánrovými efekty a nejasnostmi mne ze sedačky nezvedá. (09.07.2009)

Je to umění. Bolest, která mě sužuje. Je to tápání v ničem. Je to teror, který si zasloužím. Je to Trier, můj polobůh a středobod všech mých bolestí, který jsou jako bodání se do prstů. Nechutný, ale ku prospěchu té nejdůležitější věci: mozku. Antichrist mě zastihl ve chvíli, kdy jsem dorazil ke dnu a zdálo se, že cesta nebude mít ukazatel nazpět. Nemá ani teď. Trierovo myšlenka mě přivedla na ještě větší mýtinu strachu a nevíry v dobrej konec. Chtělo se mi zvracet. Nikoli z avizovaných záběrů týrání, ale proto, že jsem to bral jako útok na mě. To pak člověk má problém sledovat. Pak přišlo závěrečné pokání a výstup desítek žen na kopec. A nejenže mě napadla myšlenka, že jsem rád, že nemám nikoho, kdo by mě přiváděl k sebedestrukci (myslím životního partnera), ale snad poprvé za dobu sledování filmu mi probleskla teze, že řešit situace se dá i jinak než pláčem. A to smrtí. P.S. Ač nerad, omlouvám se za znění komentáře, které má co do činění s mou nynější náladou. Apeluji na ty z vás, kteří mají špatnou náladu a chtějí do tohoto filmu jít. Je to téměř smrtící, věřte mi! :) (16.01.2010)