Všechny polohy lásky

Nenápadný film zo španielskej produkcie, ktorý nesklamal spracovaním, herecky a tematicky. Tých tém je tu možno trochu viac ( súrodenecké, partnerské vzťahy, homosexualita, väzenské prostredie, šikana, vzťah k sebe samému, vzťah otca a syna, milostný trojuholník...), no v zásade držia ucelene po kope. Súhlasím, že film môže v mnohom pripomínať Almodovara, verím tomu, že ten by do spracovania dal viac farieb, temperamentu, horlivosti a vášne. A tak "Všetky podoby lásky" sú pre mňa filmom komornejším a realistickým, výborným v detailoch, s typickým španielským rukopisom. (02.07.2012)

Pekný námet, výber postáv a aj celkové spracovanie. Takýto štýl s rozvetveným dejom pomedzi rôzne postavy filmu mi je veľmi sympatický, ale v tomto prípade mi prekážala tak trochu absurdnosť (občas viac ako len trochu) niektorých situácií a aj samotných koncov všetkých vetiev filmu. Aj keď sa naskytá otázka "Nie je aj život okolo nás tak trochu absurdný?". Po dlhšom rozmýšľaní ma napokon ovládol pocit, že v podstate na každom kroku sa človek v medziľudských vzťahoch stretáva s nesmiernou absurditou. Ak bolo cieľom filmu rozvíriť tieto pocity, tak sa mu to podarilo dokonalo. Španieli vedia skvelo narábať s emočnými náladami príbehov, a toto bol toho len ďalší dôkaz tohto majstrovstva. (06.03.2014)

Solidní sondička do životů, srdcí, životních cílů, trenek a kalhotek běžné španělské populace. Sem tam jsem se zasmál nad nějakým tím vtípkem retardovaného kamaráda hlavního hrdiny. Sem tam jsem se zhrozil nad "manuálkou" u maséra a rozhodl jsem se, že nikdy žádného nenavštívím. Příjemné osvěžení. Španělská kinematografie je dost specifická. Soudě dle toho mála, co jsem zatím viděl. Nemohu říct, že bych si na ní nějak ujížděl, ale čas od času nějaký ten snímeček určitě neuškodí. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (03.12.2016)

Chvílemi jsem si připadal, že sleduji něco od Almodóvara, ale vedle něho jsou Všechny polohy lásky přeci jen trochu více plytkou záležitostí. Tato vztahová mozaika osciluje mezi multipersonálními dramaty Alejandra Gonzálese Inárritu a lehce zvrácenou poetikou Almodóvarových děl a rozhodně se jedná o to kvalitnější ze zajímavé španělské produkce. Ačkoliv se (především) jedná o vztahové drama, vyskytuje se zde nemalé množství kvalitních komických prvků, které dokážou celou podívanou v pravou chvíli oživit. Kvalita všech mikropříběhů je kolísavá, avšak i těch pár hlušších míst vždy podrží skvělí herci. Všechny polohy lásky nejsou perlou španělské kinematografie, je to „pouze“ velmi dobrý film, který by mohl být trochu více osobitý, aby dosáhl kvalit tvorby slavných španělských auteurů. 80% (15.06.2010)

Nepravděpodobný děj přetavil režisér do uvěřitelných emocí. 1) 36letý Daniel Sánchez Arévalo (scénář a režie) jde v Aldomorových stopách jak ve formě tak i v obsahu sdělení. Děj nacpaný divácky atraktivními prvky kupodivu nesklouzne do kýče a ubalancuje své nepravděpodobné, leč předvídatelné zvraty, aniž by za svou sdělnost zaplatil laciností či podbízivostí. 2) 25letý pěkný Quim Gutiérrez (domovník Jorge) i 27letý přitažlivý Raúl Arévalo (Jorgeův kamarád Israel) jsou jasnou nabídkou dívkám a některým mužům, aby si vychutnali novou španělskou hereckou generaci, jaksi samozřejmě přirozenou a sympatickou. 3) Vyššímu hodnocení mi brání skutečnost, že dramatické osudy hlavních představitelů se mě nikterak nedotkly. Po celou dobu jsem zůstal zvědavým, pravda, ale emocionálně nedotčeným divákem. Žádný smích, žádné slzy. (23.09.2011)