Ty, který žiješ

Asi budu jediná, která tady nebude jásat nad dílem Roye Anderssona, ale je to tak. Už druhý film po Patře a je mně jasné, že jsem šlápla...........tam kam nemám. Měla jsem se smát a nebo ronit slzy? Takové experimenty jsou pro znalce filmové tvorby a hlubokého smysluplného humoru, který je mně žel vzdálený a nepochopený, tečka. (27.07.2017)

Krutofftipné bizárium mistra A. a basama s fósama a tak dál... %-[] . . . A to je právě TO! Jářku ó ANO, aktéři ejhle nemusí dělat debilní ksichty, nemusí chrlit z tlamek pitomé bláboly - když je scénář scénářem a ne scestnářkem, když vše to má prostě pointu a MÁ to na TO! Jo, tohle je zkrátka vypointovaná runda pro milovníky lechtavé krmě, hořkýho pití, absurdního HU MO RU (!) a všelijaké ty uctívače všeho dada a pata a taka taškařic! . . . A ty, který žiješ, si s tím žij a pak se běž zlít, páč runda je runda a zejtra je taky den, byť není dne ani hodiny a každá může bejt poslední a život kurvadrát (to řikám JÁ!) fakt není nic veselého. Zkrátka taškařice k popukání, jo, BYLA TO NÁDHERA! . . . ;o))) - - - - - (Poprvé viděno 24.10.2011 na >levandulovém (;o) prosturku< , hodnocení 489., kokomentář zde patafigický jako "B"dvaapadesátý bo/mbo/komický - 24.10.2011) (24.10.2011)

Upršané počasie prinútilo (viac či menej) priopitých účastníkov LFŠ 2007 k uchýleniu sa do príjemného sálu kina Hvězda. V takomto vďačnom prostredí by sa uchytil aj 3-hodinový režisérsky zostrih Kameňáku 3, čo bolo badať na začiatočných asi 20-tich minútach filmu. Diváci odmeňovali scény typu "minútový záber na trombónistu" alebo "strhanie obrusu zo stola" hlasným opileckým smiechom. Potom však akoby uťalo, a i keď diváci neustále hľadali niečo, čomu by sa dalo zasmiať, nedostali už príležitosť. Režisérovi sa totiž úspešne podarilo vyhnúť akýmkoľvek vtipným situáciám. Film pozostáva so série dvoj až troj-minútových absolútne nesúvisiacich scénok, ktoré zaberá statická kamera, a v ktorých sa nič nedeje. Dej scénok sa dá popísať niekoľkými slovami, napríklad "muž telefonuje so synom", "tučná žena súloží s účtovníkom", prípadne "štamgasti objednávajú poslednú rundu". Všetky tieto scény sú však prázdne - bez deja, bez pointy, bez vtipu - a tak len vyprchajú do vzduchu ako chuť zvetralého piva. (01.08.2007)

Nikdy bych nevěřil, že v mých očích zaboduje surrealistický film, i když tohle není, z mého odborného pohledu, surrealismus v čisté podobě. Většina scének smysl dává. Jen spolu skoro vůbec nesouvisí jako celek a film ve finále působí samozřejmě jako obrovský maglajz, když bych to měl vyjádřit až takhle expresivně. Scénky opravdu ale nejsou samoúčelné, nýbrž spíše mnohdy i poměrně promyšlené. Z tohoto pohledu se mi zdá, že ze surrealismu trošku vylézáme a je to samozřejmě jen dobře. Těžko se někdo dovede totiž podvědomě smát. Děj plyne hrozně pomalu a člověk má velmi široký prostor všímat si detailů. Mnohdy se to nejvtipnější děje někde v rožku obrazovky. Člověku rozhodně vlije trošku energie do žil pozorovat 90 minut lidičky, ze kterých už dávno chuť a veškerý elán do života zcela vyprchal. Všichni zde působí jako pouhé loutky, na kterých absolutně nezáleží. Úvod mi přišel výrazně komičtější než závěr. Jako by tvůrcům postupně docházel matroš, tudíž i nápady. Snímek je samozřejmě těžce originální a já si jeho sledování místy opravdu vychutnával. Místy zase ne. Taková óda na život. Jednoznačně tříhvězdičková záležitost. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatelky mat.ilda. (01.09.2015)

Já úplně nevím, jak moc bych tenhle film nazýval surrealistickým. Ono mnoho scén, byť spolu vůbec nesouvisí nebo jen minimálně, říkají nějakou myšlenku, tím pádem tedy dávají nějaký smysl. A ono to má i nějaký smysl celkově - celý ten film je vlastně tragikomická koláž každodenních situací života, z nichž některé z nich zná asi každý z nás. Jenže ve scénách nám jsou představováni lidé, kteří působí, jako by z nich vyprchal všechen život, ale zároveň chtějí, aby se jejich život změnil k lepšímu, jenže problém je v tom, že oni sami neví, jak na to a tak se pořád litují. Může to znít jako klasický film o lidech, kteří neví co se životem, ale vymyká se jim to, protože tenhle má nějaké zakončení, pokud jsem to teda dobře pochopil - ta scéna s letadly podle mě naznačuje to, že bychom se v takové situaci měli zvednout z místa a "rozletět" se do světa (tz. zvednout se z místa, přestat se litovat a podnikat nějaké kroky ke zlepšení života, abychom se v něm nějak posunuli dál). Doufám, že to moje vysvětlení dává smysl, když tak to pak zkusím přepsat, aby to bylo srozumitelnější. Co se filmařské stránky týče - ten film je celkem zajímavě natočen, a to statickými záběry. Někoho to může začít poměrně rychle nudit, a to k tomu připočtěme ten fakt, že to nemá žádný děj, jenže mě to nějakým zázrakem dost bavilo, nudil jsem se minimálně a jen u nějakých scén a spíš jsem se vždycky těšil na to, co na mě Andersson přichystá v dalším záběru (btw, od Roye Anderssona jsem nikdy nic předtím neviděl, tohle je úplně první film, co jsem od něj viděl). Humor tady tolik není, ale když je, tak sem tam celkem zafunguje. Takže ano, mě se ten film líbil a nemám problém mu dát slabší 4*. Mile mě to překvapilo. (08.12.2019)