Ty, který žiješ

Krutofftipné bizárium mistra A. a basama s fósama a tak dál... %-[] . . . A to je právě TO! Jářku ó ANO, aktéři ejhle nemusí dělat debilní ksichty, nemusí chrlit z tlamek pitomé bláboly - když je scénář scénářem a ne scestnářkem, když vše to má prostě pointu a MÁ to na TO! Jo, tohle je zkrátka vypointovaná runda pro milovníky lechtavé krmě, hořkýho pití, absurdního HU MO RU (!) a všelijaké ty uctívače všeho dada a pata a taka taškařic! . . . A ty, který žiješ, si s tím žij a pak se běž zlít, páč runda je runda a zejtra je taky den, byť není dne ani hodiny a každá může bejt poslední a život kurvadrát (to řikám JÁ!) fakt není nic veselého. Zkrátka taškařice k popukání, jo, BYLA TO NÁDHERA! . . . ;o))) - - - - - (Poprvé viděno 24.10.2011 na >levandulovém (;o) prosturku< , hodnocení 489., kokomentář zde patafigický jako "B"dvaapadesátý bo/mbo/komický - 24.10.2011) (24.10.2011)

Mne Ty, ktorý žiješ pripadal ako taká viac divácky prístupnejšia verzia Piesní z druhého poschodia (možno som jediný). Namiesto dešifrovania symbolov sa divák môže viac stotožniť s postavami a nakoniec im aj držať palce v splnení ich snov. V tomto filme ale k tomu neprekvapivo nedôjde, posledná runda musí každému stačiť. Andersson natočil film o ľuďoch, ktorí nepredstavujú reálnych ľudí, ale naše túžby, sny, náturu a samozrejme chyby. Ďalej situácie, aké tiež v živote nenastávajú, ale na reálne situácie a chovanie ľudí s nadsázkou reagujú. Bol som zvedavý, akým smerom sa vyvinie tá pomaly silnejúca búrka a odklonenie od tejto dejovej línie je miernym sklamaním. Ja viem, že to tak malo byť a ten prekvapivý záver s tým súvisí, ale predsa... (06.09.2014)

Formou i obsahem sice osobité, ale celistvé zpracování může již po chvíli začít upadat do nezáživnosti. Rozhodně bych však nepoužila výraz "nudný." Je to jaksi specificky nepodnětné. Tento, možná nesmyslný výraz, stejně ani tak nedokáže vyjádřit mé roztěkané dojmy:) Dlouhé záběry i scény bez postupu děje, často mlčenlivé, nebo s dialogy pronášenými jakoby bez zájmu. Spousta okolních postav vystupuje a působí jako nějaké apatické, nehybné figury. Film v podstatě neobsahuje žádný příběh, nemá nijak propracované, složité či povšimnutí hodné postavy. Jeho nikam nesměřující vývoj Vás může lehce přestat zajímat a ani možná nebudete umět říct, o čem vlastně byl. Něco však v sobě má. Něco, co mi nedovolí o něm říct, že mě nezaujal, nebo, že byl o "ničem." A to ačkoliv jsem ho celý nedokázala sledovat pozorně a soustředěně. Sdílím pocity s komentářem uživatele Niktorius. (25.10.2011)

Anderssonova hořká groteska zasazená do šedivě neútulných interiérů nám předkládá mozaiku mnoha malých, trapných lidiček ve vizuálně vypiplaných a až do naprostého absurdna rozehraných etud. Zábava, u které se sice divák nepopadá smíchy za břicho, ale pokud zvládáte sledovat, co se děje ve druhém plánu statických záběrů, bavit se rozhodně budete. (26.11.2011)

„Lidi toho žádají moc, k tomu jsem za ta léta došel.  Přejí si být šťastní, a přitom jsou sebestřední, sobečtí a omezení. Ano, budu upřímný. Mám chuť říct, že jsou to obyčejní hajzlové, většina z nich. Vést hodinu za hodinou rozhovory, abyste udělali z hajzla šťastlivce, to postrádá smysl. To nejde. S tím jsem skončil. Teď už jen předepisuju prášky…co nejsilnější.“ Po Písních z druhého patra jsem na několik let zlomil na Anderssonem hůl. Ale rozhodl jsem se mu dát další šanci. Ty, který žiješ mě bavil o něco víc, ačkoliv tvůrce filmu z toho bezpečně poznáte. Znovu jde o přehlídku zoufalých postaviček, jejichž osudy se nahodile prolínají (většinou se náhodně objeví, mizí, aby se třeba ještě vynořily), mnohé situace jsou bohužel bez závěru a pointy. Někteří protagonisté promlouvají přímo k publiku a jiné postavy to kupodivu slyší. Pár momentů pobaví, ať už jde o groteskní scénu soulože, dopis z banky či asi nejlepší pasáž v podobě pana Bennyho s velmi živým snem, ale řada jiných vyšumí do ztracena. Dávám tomuhle divnofilmu slabší 3*. (02.03.2024)