Ty, který žiješ

Ty, který žiješ je film švédského filmaře Roye Anderssona, který (ne)příimo navazuje na svůj předcházející snímek Písně z druhého patra - ať už převážně statickou kamerou, snímající jednotlivé aktéry, anebo epizodickou strukturou vyprávění. První polovina je naprosto výborná, skvěle pointované scénky a práce s více plány najednou (např. muž postávající na balkóně, přemýšlející o ničem, za nímž se dohrává dějství z předešlé scény s hlučným muzikantem a rozčíleným sousedem) říkají, že tohle točil skutečný filmař. Druhá je již o něčo slabší a smích hořkne, tragikomický pohled na celé to lidské pachtění a snažení, úniky ke snům a další, ani třeskutě vtipné být nemůžou. Přesto zaujmou jednotlivé scény nápaditou inscenací, ta svatební-snová zvlášť. Ale Písně z druhého patra jsou lepší... (03.08.2007)

Absurdné, melancholické, snové i vtipné fragmenty, ktoré dávajú divákovi impulz, aby sa raz opäť zastavil nad životom, ktorý žije a len tak ticho sa nad ním zamyslel. Fragmentárnosť filmu je docielená aj úžasnou kamerou, ktorá úplne ignoruje detail a jednotlivé príbehy tak pôsobia ako neznáme fotografie. Podľa mňa by však filmu pomohlo spoločné prepojenie všetkých minipríbehov, ktoré by divákovi zrozumiteľnejšie odhalili, akýsi vyšší plán celého filmu. Takto môžeme len tápať..., ale možno práve to bolo režisérovým cieľom a zámerom... (29.09.2008)

Dílem souvislé a dílem nesouvislé obrazy se mi líbily tak dva z pěti. Proto i takové hodnocení. Problémem zde bylo, že se mi dostal do cesty Ulrich Seidl, a já musel porovnávat "jak by to udělal on", a vždycky mi vyšlo, že by to udělal lépe. Rakouská mentalita je mi ostatně bližší než skandinávská. Tedy dva z pěti, a brzy je zapomenu všechny, byť alespoň onu svatbu bych si chtěl uchovat. A ještě upozornění: Písně z druhého patra je vyšší třída. (08.10.2021)

Krutofftipné bizárium mistra A. a basama s fósama a tak dál... %-[] . . . A to je právě TO! Jářku ó ANO, aktéři ejhle nemusí dělat debilní ksichty, nemusí chrlit z tlamek pitomé bláboly - když je scénář scénářem a ne scestnářkem, když vše to má prostě pointu a MÁ to na TO! Jo, tohle je zkrátka vypointovaná runda pro milovníky lechtavé krmě, hořkýho pití, absurdního HU MO RU (!) a všelijaké ty uctívače všeho dada a pata a taka taškařic! . . . A ty, který žiješ, si s tím žij a pak se běž zlít, páč runda je runda a zejtra je taky den, byť není dne ani hodiny a každá může bejt poslední a život kurvadrát (to řikám JÁ!) fakt není nic veselého. Zkrátka taškařice k popukání, jo, BYLA TO NÁDHERA! . . . ;o))) - - - - - (Poprvé viděno 24.10.2011 na >levandulovém (;o) prosturku< , hodnocení 489., kokomentář zde patafigický jako "B"dvaapadesátý bo/mbo/komický - 24.10.2011) (24.10.2011)

Do kontrastu se zde staví naše každodenní strasti, reptání, žehrání... a jeden opravdu velký problém, který by všechny tyto chmury zahnal jako mávnutím kouzelného proutku. Objeví se hned v první scénce, kde jen mávnete rukou a říkáte si: No jo, nějaký neurotik.... ale to ještě nevíte, co bude scéna poslední. Filmem nevede žádný jednotící příběh, jde spíš o sled komických scének, jen některé postavy se objevují častěji než jiné. Bohužel některé scény byly dost přehnané, čímž pro mě ztrácely svou vtipnost. (25.07.2007)