Seirei no moribito

Kvalitné anime, ktoré stavilo hlavne na materinskú lásku a jej prejavy. Charaktery sú veľmi kvalitné a počas príbehu sa jemne vyvíjajú najmä princ Chagum. Balsa ako silný kopijník/kopijníčka nemá len jednu rovinu silného bojovníka, ale už aj spomínaný materinský cit. City jednotlivých hrdinov k princovi sa budujú celé anime, aby mohlo prísť k celkovému smutnému vyvrcholeniu. Vyvrcholenie v podstate, ale nie je také smutné ako niektoré situácie v anime. Napätie bohužiaľ musí ustúpiť budovaniu vzťahov, napätie v podstate veľa dielov vôbec neexistuje. Príbeh je veľmi dobre vyrozprávaný a Balsa v podstate porozpráva svoj príbeh z minulosti v pravú chvíľu. Keď Balsa porozpráva ako vyrastala konečne zistíme pôvod jej správania a toho aká je. Korením a obrovským korením sú reálne súboje, ktoré sú prepracované do najmenšieho detailu a okulahodiace. Aj keď tieto súboje sú veľmi kvalitné je ich málo čo je obrovská škoda. Čiže tomu chýbalo napätie a viac súbojov aj keď treba povedať, že príbeh je v podstate dostatočne kvalitný a zabaví aj bez toho. Teda je to skôr vzťahové anime ako bojové aj keď to tak na prvý pohľad nevyzerá. Srdce bojovníka je teda srdcom obyčajného človeka, ale bojovník musí bojovať oveľa viac. Keď si vybudujete vzťah k jednotlivým hrdinom bude sa vám na koniec s nimi veľmi ťažko lúčiť. Čakal som teda rozhodne nejaký iný koniec (nemyslím viac premyslený). Niektoré diely pôsobia ako fillery, ale v skutočnosti sú tam práve na to čo som už spomínal na budovanie vzťahov medzi jednotlivými hrdinami a najviac k princovi. Hudobne sa tomu nedá nič vytknúť a animácia je dobrá a to aj v súbojoch. Animačne sa mi nepáči technológia, ktorá je použitá pri zobrazovaní z hora a pochodovaní väčšieho počtu vojakov, ale na to si už zvykám aj z iných anime. (Hodnotenie 4,5) (19.02.2015)

Seirei je zložitým, komplexným a do najmenšej maličkosti prepracovaným počinom. Ani jedna scéna v ňom nie je zbytočná, všetko má svoje presne určené miesto. Pomalý, lyrický spôsob rozprávania príbehu, úcta k všetkému živému, postupné, pomalé odhaľovanie postáv a ich minulosti, hľadanie odpustenie cez službu iným, hrdinstvo bez pátosu, láska bez srdcervúcich vyznaní, dostánie si povinnostiam, hľadanie rovnováhy a všadeprítomná taoistická filozofia. Viac japonskejšie (a snáď ani lepšie) by to už ani nemohlo byť. 10/10. (23.02.2008)

s odstupem času snižuji o jednu hvězdu a to předevšímproto, že už vůbec nemám potřebu to vidět znova. soundtrack má opravdu pěkné skladby (některé dokonce pomáhaly jako background při sepisování mé novely Devět dní), ale jiné jsou fakt děsné, až se to nedá posluchat. a hlavně je to strašně zdlouhavé. do ted si pamatuju jeden díl, který byl úplně k ničemu. okleštit na 20 dílů a bude to super dílo (23.05.2015)

Výborné anime, jsem ráda, že v druhé půli seriálu dostali víc prostoru Tanda a šamanka. Šamanka sype z rukávu jednu skvělou hlášku za druhou a Tanda je ten nejhezčí kreslenej chlap jakýho znám :) Ještě se musím zmínit o hudbě: Seirei no moribito je snad jediný seriál, u kterého jsem úvodní znělku ani jednou nepřeskočila a přiznám se, že jsem si ji i párkrát zazpívala. Plný počet ovšem nedám, na to byly rozdíly mezi kvalitou jednotlivých dílů příliš veliké. A také trvalo moc dlouho, než se pořádně objasnilo, kdo resp. co je vodní duch a co sakra Balsa provedla, že chce zachránit osm životů. Plus Tandovo "přejdu přes ten most až na něm budu stát"...to už bylo moc i na nejhezčího chlapa anime. (28.04.2011)

Dostat se Seirei pod kůži není žádná legrace. Balsa je sice statečná hrdinka jedna radost a věrný Tanda dokonalý nejlepší přítel, ale poslouchat roztodivné myšlenkové pochody prince Čaguma jde občas trochu ztuha (a epizody typu "Čagum si hledá kamarády" tomu vůbec nepomáhají). Když pak musím sledovat i počínání učence Shugy, který místo toho, aby plnil roli potenciálního hybatele děje, jen objevuje fakta, která jsou divákovi dávno jasná, nebyl jsem si jistý, jestli putování s vejcem vodního démona vůbec dotáhnu do úspěšného cíle. Ale chtělo to jen menší dávku trpělivosti. Zcela atypický přístup tvůrců, kteří vypráví hlavní linku jako pozvolné fantasy drama i kapitolu alternativního dějepisu zároveň, si mě postupem času získal, nemluvě o dokonalé audiovizuální stránce. Při sledování čarokrásné krajiny podkresleném pohádkovým soundtrackem Kenjiho Kawaie zkrátka není možné neroztát. V závěru poslední epizody jsem se cítil jako na konci výletu plného zážitků a dojmů. A na pár chvil mi bylo upřímně líto, že to nebylo doopravdy. (21.01.2013)