Import/Export

Je nad slunce jasnější, že tohle NENÍ film pro každého. A záleží hodně na rozpoložení, v jakém se při sledování nacházíte a také na očekávání, s jakými k němu přistupujete. Tak trochu polodokumentární zpracování může někomu vadit, ale podle mě právě ono je jedním z největších kladů tohoto snímku. Syrovost některých scén, ať už erotických, či nemocničních by se v jiném filmu mohla považovat za pokus o senzacechtivost, ale v Importu/Exportu takhle nepůsobí - naopak, přesně zapadá do režisérova konceptu. Vpodstatě mi na snímku vadila trochu snad jen jeho délka - snad 20 minut ubrat a bylo by to super. Ale když tak zpětně přemýšlím nad dějem, nenapadá mě, ze které části by se dalo něco ustřihnout... Btw. Opravdu "exkluzivní" byly záběry z košického sídliště Luník. Kdo o něm nikdy neslyšel, trochu napovím - jde o takový slovenský Chánov... Malý závdavek viz zde - http://www.osel.cz/_img/img1094695349.jpg (25.11.2007)

Čerstvý zážitek z letošních Karlových Varů a pro mě jeden z nejsilnějších zážitků filmového roku (alepsoň toho dosavadního) vůbec. Chladné, odosobněné obrazy, kamera, která ale současně prakticky před ničím neuhýbá a bere si na svůj sociálně kritický paškál penis obtlosutlého hovada, frndu ukrajinské webové striptérky nebo zadek umírajícího staříka v "eldéence". Přitom z toho ale neleze ani na ždibínek takový samoúčel (byť také v něčem pozoruhodný) jako v loňské Taxidermii. Nesmlouvavou konkrétností, hmatatelnou tělesností a nulovou ochotou dávat laciné odpovědi, tím vším se mi Import / Export na dlouho vryje do paměti. Vysere se v ní, poválí v tom nějakou úžasně humanistickou myšlenku o evorpské vzájemnosti, krkne si a hopsavým krokem ukrajinské socky odejde ze záběru. Do hajzlu, v čem že to vlastně chci žít? Btw, odpudivější kulisy, než je reálný obrázek slovenského cikánského sídliště, by Seidl nenašel ani na té Ukrajině - měly bychom se nad sebou vážně zamyslet. (08.07.2007)

"I may be old, but I'm still foolish." Mám stejný problém jako u filmu Lilja. Všechno je to moc pěkné, chápu proč to režisér dělá, ale nijak se mě to vnitřně nedotýká. S výjimkou starých lidí v nemocnici, to je věc, se kterou by mi připadalo zajímavé (a hodně masochistické) dál pracovat, ne to jenom takhle předhodit syrové. Seidlův filmový styl mi připoměl situaci, kterou jsem zažila. Petr Marek nám pouštěl studentskou etudu, která měla být dle zadání němá. Rovněž se tam odehrával depresivní příběh, který obsahoval staré lidi a smrt, a v poslední scéně proti sobě stál starý děda a jeho dospělá dcera, dívali se z okna a mlčeli. Petr Marek to okomentoval, že jde o dobře zvládnuté cvičení, ale ta závěrečná scéna, že to je přesně ta chvíle, ve které by normální člověk už promluvil. Vybavila jsem si to hlavně při scéně, kdy Olga odchází z domu a loučí se s matkou, ale tak nějak by se to hodilo i na celý film. Ale zase bych se nechtěla pouštět do debat, že některým lidem prostě není do řeči tolik jako ostatním. (06.05.2011)

Syrový realismus čiší z tohoto neúprosného "dokumentu" odvrácené strany života: Ukrajinky, která si v nouzi vydělává v Rakousku a konzumních Rakušanů, kteří zabíjejí duševní prázdnotu na Ukrajině. Po filmové stránce je tu mistrně ukázáno až příliš ponížení lidské důstojnosti člověka 21. století. Ponížení dobrovolné i nedobrovolné. Ty dvě hvězdičky jsou za tu formální - řemeslnou stránku filmu, ten zbytek za obsahovou depresi a beznaděj... (04.05.2010)

jako porno to neobstojí a jako film taky moc ne.. jsou to takové scénky ze života dvou looserů, které však nikam nesměřují, čímž se dvouhodinová stopáž stává nesnesitelnou (navíc ne-konec je tak nijakej, že to celou dobu sráží ještě hloubš).. asi jsem Seidlův umělecký záměr nepochopil, ale pokud chtěl říct, že život v současnosti není žádný med a kapitalismus má i stinné stránky, mohl natočit půlhodinovou sevřenější etudu.. bylo by to zajímavější.. asi už chci v umění víc než jen naturalismus, byť ten byl na celém snímku asi tím nejzajímavějším (08.10.2007)