Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Thriller Afterwards je natočen podle novely "Et apres..." francouzského spisovatele Guillauma Mussa. Nathan Del Amicoc (Romain Duris) je vynikající a úspěšný newyorský právník. Jeho osobní život je však chmurný od té doby, co se rozvedl s Claire (Evangeline Lilly), jeho jedinou láskou. Až do chvíle, kdy potká záhadného doktora Garretta Goodriche (John Malkovich), jenž se mu představuje jako "posel". Goodrich tvrdí, že dokáže pomocí svých smyslů určit, kdy jistí lidé zemřou a že je poslán, aby jim pomohl, dokud není pozdě. Nathan mu nevěří ani slovo, ovšem brzy poté je svědkem několika znepokoujících událostí, jež Goodrichova slova potvrdí. (Banger888)

(více)

Recenze (70)

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Obstojně natočený pochmurný esoterický slaďák. Celé se to točí kolem tématu smrti, tak kdo to nesnáší, ať se na to raději nekouká. To brnkání na emoce je místy trochu nepříjemné. Zaujala mě tato promluva: „Před deseti lety mu zemřel táta. Čekal na vlak jako každý večer. Měl dobrou práci, šťastnou rodinu. A jednoho večera už toho měl dost. A když přijížděl vlak, skočil.“ Že by dobrá práce a šťastná rodina dala člověku natolik zabrat, že by to raději zabalil? Mně se to nějak nezdá. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o mrtvých (v noci z 23. na 24. června 2003) - - -     Přistěhoval jsem se do městečka, kde dochází ke zvláštnímu jevu: jednou za rok se do něj vracejí mrtví. Tento den právě nastal. Lidé mi říkají, že mrtví se domnívají, že žijí v Maroku, a proto přijíždějí lodí. Také se dovídám, že paměť mrtvých je porušena, takže většinou nepoznávají své blízké. Pak někdo volá, že už jedou. Vyhlédnu z okna a vidím, jak vzduchem pluje obrovská plachetnice.      Jdeme ven přivítat mrtvé. Jsou jich plné ulice, ale není je vidět. Z četných stop, které na zemi zanechávají, lze však poznat, že si se zájmem prohlížejí městečko i lidi. Teprve večer přicházejí někteří mrtví hmotně a viditelně, vždy po stejné silnici, a štěkotem je pokaždé vítá velký černý pes. Ten je i dnes přítomen, ale chrápe jak zabitý, takže to za něj musí odštěkat nějaký ratlík. Mrtví přicházejí, není jich nijak mnoho, a všichni vypadají dobře a zdravě. Shromažďují se v jakési čekárně. Mluvím s jedním z nich, je to asi pětadvacetiletý muž sportovního typu. Lituje, že nedokáže poznat své rodiče. Pak upoutá moji pozornost asi třicetiletá elegantní žena. Podobá se A. K., kterou jsem před dvaceti lety velmi miloval. Má s sebou jakési okultní komiksy, které si asi vzala jako čtení na cestu. Požádám ji, zda bych mohl do časopisů nahlédnout. Půjčí mi je, ale zklamaně zjišťuji, že je to dost povrchní četba. Ptám se, jaká vážná hermetická díla se studují na druhé straně. Žena si nemůže vzpomenout (ztráta paměti), ale ví si rady. Stočí do kruhu stéblo trávy a dvěma prsty druhé ruky sáhne do prázdného prostoru. Uchopí myšlenku a vysloví jméno, které jsem v životě neslyšel. Jméno však zní podobně jako Aleister Crowley. Ptám se, jestli neměla na mysli jeho. „Ale jistě, že Crowley,“ říká žena, „já jsem to jen nějak popletla.“ Potěší mně, že Therionova díla jsou studována i na druhé straně.      Hovoříme, čas ubíhá a blíží se doba, kdy se mrtví budou muset vrátit. Žena se náhle rozpomene, že by ještě ráda něco stihla, a začne se svlékat. Děj zde nebývá na dramatičnosti a odehrává se v jakýchsi sekvencích. Žena si začne stahovat halenku, obraz na chvíli znehybní, a pak už je nahoře obnažená. Vše vidím chvílemi rozostřeně, chvílemi zase s úžasnou, nadpřirozenou jasností, neboť kolem její postavy probleskuje jakási numinózní záře. Nakonec leží žena na podlaze, nahá a s roztaženýma nohama: není čas na formality.      Docela rád bych jí vyhověl, neboť se mi vysloveně líbí, ale styk s obyvatelkou druhé strany mi přece jen přijde na pováženou. Jdu se tedy raději do vedlejší místnosti zeptat domorodců, jak to v takových případech chodí a co je tady zvykem. „Ale to nesmíš, když jsi s mrtvými v kontaktu poprvé,“ vyděsí se starší muž, jehož žádám o radu, „to bys taky umřel.“ Jde se mnou a vysvětluje ženě, že jsem tedy teprve od března. „A sakra, to jsem nevěděla,“ řekne žena a začne se zklamaně oblékat. () (méně) (více)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,TO JE CENA ZA TO STÁT SE POSLEM“. ,,Ale já o to nikdy nežádal. Nikdo mi nikdy nedal na vybranou“. ,,MĚL JSI NA VYBRANOU, NATHANE. VYBRAL SIS, KDYŽ SES ROZHODL VRÁTIT ZPÁTKY, POTOM CO JSI UMŘEL. A TY SES VRÁTIL. A TEĎ VÍŠ PROČ“..... /// Nathan se podíval smrti do tváře, ale je stále tady. Kay je posel, který pomáhá lidem odejít v pokoji. MYSLÍM, ŽE TO CO DĚLÁTE JE ÚŽASNÝ. Záhadná atmosféra, příjemná hudba, dobří herci (R.Duris potvrdil své charisma z (K)lamače srdcí) a film plný života a SMRTI. Když umřete, to neznamená, že přestanete existovat ..... Mám rád tyhle filosofický úvahy, zvlášť když jsou zabalený do takhle zajímavýho provedení (unylé tempo? Kam furt spěcháte? Umřít?). JAKÉ JE TO ČEKAT NA SVOJI SMRT? Jsem ochoten ,,v něco“ věřit (nejdůležitější je žít naplno dnes, TEĎ! ZÁZRAK ŽIVOTA SI UVĚDOMÍME POZDĚ) a vychutnávat si každej okamžik. Nejen filmu, ale hlavně ŽIVOTA! Mnohem zajímavější než Život po životě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy ve kterých se neustále čeká, že někdo umře. 2.) Bestseller ,,Et après“ od Guillaume Mussa číst nebudu. 3.) Zničeho nic se mi začali stávat zázraky. 4.) Neustále kolem sebe vídám lidi zářící bílým světlem. 5.) Jsem přesvědčenej, že není žádný světlo, ani svatozář, ani hovno (o tom 1. a 3. bodě bych si dovolil polemizovat..). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv záčátek snímku je takový všelijaký a poněkud rozpačitý, konec je doslova prosycen emocemi a smutkem. Zprvu jsem si myslel, že budu zvažovat hodnocení velmi nízké 2*, max. 3*, ovšem s blížícím se koncem jsem začal uvažovat o plném počtu. Afterwards navozuje řadu zajímavých myšlenek o smyslu života, smrti, uvědomnění si priorit, smíření s osudem a přijetí jeho naplnění. K silnému prožitku na konci napomáhá pomalá a tklivá klavírní melodie a skvělé záběry kamer. Celkově vizuální zpracování snímku je třeba pochválit, stejně jako herecké výkony. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Krásné, smutné, zajímavé. Romain Duris je vážně vynikající herec a svou roli zvládl perfektně. Evangeline Lilly ho pouze skvěle doplňovala svou krásou. Pro mě nečekanou roli měl John Malkovich, sedla mu, ale já bych si ho v takové roli nikdy nedokázala představit, ale potěšil mě. Rozhodně hodně zajímavý příběh a celá idea. Celý film je takový jemný a krásně uplývá a vše na sebe navazuje. Opravu příjemná podívaná o smrti a dokonalá doprovodná hudba. ()

BOURQUE 

všechny recenze uživatele

Veľmi zaujímavý príbeh, servírované veľmi dojímavo. Každá veta, každá myšlienka nesie v sebe nielen otázky, ale aj odpovede o živote. Samozrejme (veľmi správne), na niektoré musí odpovedať samotný divák. Neminie nás ani zvrat na konci príbehu. Herecky nadpriemerne zahraný snímok, kde predovšetkým J. Malkovich je najväčším ťahúňom. PS.: „Viete, že labuť spieva len raz svoj život?“ „Áno, počul som o tom. Je to vraj jej smrťou.“ Osobné hodnotenie: 82% (****) ()

Galerie (37)

Zajímavosti (3)

  • Inšpiráciu pre natočenie snímky dostal režisér Gilles Bourdos ihneď po tom, čo dočítal novelu "Et apres..." od francouzského spisovatele Guillauma Mussa. (MikaelSVK)
  • Filmovanie snímky prebiehalo v kanadskej provincii Quebec, v amerických štátoch Nové Mexiko a Texas a taktiež v meste New York. (MikaelSVK)
  • Celosvětová premiéra proběhla 7. září 2008 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)

Reklama

Reklama