Venkovský učitel

Další filmový počin Bohdana Slámy a jeho týmu. Gay tématiku bych mu svěřil i dobrovolně, v jiném tvůrčím případě by to zřejmě dopadlo daleko hůř. Nechybí ani klasicky milý odkaz lásky, odpuštění a v tomto případě i překonání povrchních tělesných žádostí. Herecky velice dobré, Slámův tým to opět zvládl, i když je v mých očích Zuzana Bydžovská převálcovala všechny, společně jim to ladilo skvěle a režisér si stále drží svůj originální štyl. Povedený film. (18.01.2012)

Možná to bude znít divně, ale co podle mě tomuto snímku chybí, je opravdovost. A to prosím jako sůl. Film se tak zatvrzele tváří, že je ze života, až mi v něm nepřijde přirozené vůbec nic, od reprodukce Známky punku na večerní chlastačce až po závěrečnou zlomenou nohu rozervaného Chlapce. O citech, dilematech, vášních a tak už vůbec nemluvím. Nemám nic proti komorním pomalým snímkům, spíš by se dalo říct, že je vyhledávám, ale na první podívání byl Venkovský učitel tak roztahaný, aniž bych v dlouhých záběrech na vlnící se vodu nebo belhajícího anarchistu měla nad čím přemýšlet, že už se to ke konci skoro nedalo vydržet. Jenomže i slabší scénář (Lev? Za co?) a nudná režie by se daly vydržet, kdyby se člověku dostalo těch výborných hereckých výkonů. Jenomže jak jsem docela alergická na afektované teatrální výkony, tak mě ani ukňouraná Bydžovská (Lev? Za co?), ani apatický Liška nedokázali přesvědčit o životnosti svých postav. Velkou chybou také podle mě bylo obsazení neherce do poměrně důležité role Mariina syna, protože jenom to, že ho každá náctiletá dívka, kterou znám, považuje za neuvěřitelně až dokonale krásného muže, na dramatický požitek z hereckého výkonu nestačí. Naopak musím uznat, že Tereza Voříšková předvedla velmi procítěný a uvěřitelný výkon, jenomže se zase na plátně pohybovala jenom chvilku a potom odkotkovala do dáli. Ve výsledku jediná scéna, která se mi ve filmu opravdu byla líbila, byl úvodní coming out před maminkou a následné pokuřování na balkóně. A to je na dvě hodiny zoufale málo. (12.05.2009)

Úpadek tuzemské kinematografie nemusí být definitivní. Pobíhá tu totiž hrstka vyvolených, kteří se nebojí a o tom, že tohle řemeslo milují, jen neplkají, ale něco pro to dělají!! Je to jako ozdravná masáž, protože Sláma (jeho Štěstí považuju za nejlepší české dílo 21.století) nás neatakuje množstvím přiblblých hlášek a laciných gest, nýbrž vypráví vpravdě prostý příběh učitele přírodopisu, který vyměnil hlučnou Prahu za venkovskou školu a homosexuální orientaci dočasně za přátelství s unavenou hospodářkou. Citlivě pojatý snímek je silný v herecké sestavě – i ta nejvedlejší postava tu z minima vytěžila maximum, (v jakémkoliv smyslu) dojímají Liška, Bydžovská nebo Daniel, oku lahodí soustředěné dlouhé kamerové jízdy, několik památných momentů (scéna rodičů na balkóně) nebo Tereza Voříšková. Dojemné dílo zralého autora!! Víc jich takových.. (30.06.2009)

O Pavlu Liškovi si spousta diváků myslí, že většinou hraje naprostého idiota z jednoho prostého důvodu: sám je totiž přesně takový i ve skutečnosti. No, tihle lidé pravděpodobně ještě stále neviděli Polski film. Ve Venkovském učiteli pak Liška není tak docela magor, je jen prostě... no jiný. Férový snímek s tunou zvířátek, sexu a zlobivých dětí! Vypsané pořadí je zcela náhodné. (08.01.2014)

Bohdan Sláma vyrostl ze své formální syrovosti s divokým hmyzem, třebaže velmi nápadité a slibné, a se zdatnou obhajobou na nezdolnost člověka prožívat štěstí, zdárně vplul do záludných vod evropského artu. Na rozdíl od drtivé většiny současných českých dlouhometrážních filmařů na to skutečně má (ještě snad Morávek a možná kdysi Nellis). Všechny ty formalistické poznámky o diegetické a nediegetické hudbě, mizanscéně, střihu a precizně komponovaných záběrech atd. už tady padly mnohokrát, takže nebudu zbytečně redundovat. Velmi mě překvapil Liška (snad poprvé jsem ho viděl v roli někoho, kdo není ani jurodivý idiot, ani adolescentní blb a funguje to skvěle), pobavil mě Kotek (jak by asi vypadalo jeho obsazení do hlavní role místo výborného Ladislava Šedivého?:-)) a potěšil Krobot (jsem fanoušek Krobota – viz: A Londoni férfi ) Obsahem film navazuje na „empatickou“ vlnu sociologicko-psychologické artové cinematiky a jestliže kdosi mítá námitky, že téma je poněkud vyčpělé a animované konflikty profláklé, pak odmítám a mítám zpět, že vše „už tu někdy bylo“ a aktuálnost témat je velmi relativní. PS: Přirovnávat Venkovského učitele k hixploitationu mi přijde trochu jako recenzentská ipsace, ale budiž. To jen tak na okraj. (25.06.2008)