96 hodin

„Now´s not the time for dick measuring..“ Máš pravdu Liame, nemá cenu se s tebou přeměřovat a já si tě přeji za taťku.. Pierre Morel se rovnou pustil do horké kaše a nabízí přímočarou jízdu ve stylu agenta Bournea zatíženého otcovskými povinnostmi a házejícího exkrement na logiku příběhu i politickou korektnost. Hlavní devizou je nekompromisní brácha žuly Neeson, jenž na trestné výpravě za záchranou panenství dcery mlátí zločineckou lůzu pistolí do ohryzků a přitom všem se drží výrazu ustaraného tatínka. Na můj vkus ještě mohl občas odlehčit atmosféru nějakým tím vtipem, když by třeba ve scéně mučení elektrickým proudem na rozloučenou prohodil: „Nechám ti rozsvíceno, ať se nebojíš..“ (05.11.2009)

Steven Seagal, Jason Bourne, Jack Bauer. Alespoň dvě z těchto jmen se vyskytují snad ve všech recenzích na tento film. A není to vůbec zcestné připodobnění. Liam Neeson je zde typickým Bauerovským otcem, který se vydává na cestu za záchranou své dcery po Bournovském způsobu a drtí své protivníky poseagalovsku. Scénář tedy moc originality nepobral, diváka může překvapit snad jenom to, jaká náhoda bude zase použita, aby se hrdina dostal o krok dál. Nicméně kvůli ději se na akční filmy nechodí. Nelítostné a nekorektní vybíjení Albánců a jiných podvratných existencí potěšilo moc. Takže 4*. (24.10.2008)

Johohó Liam Neeson jako ultimátní drsňák, který by klidně mohl chodit na pivo s Jackem Bauerem. Liam tam zabíjí tu albánskou špínu, jako by se nechumelilo, a když si na něj někdo otevře držku, nebo na něj nedejbože plivne, tak mu zabodne kolíky do kolen a usmaží no na homemade elektrickym křesle. Vše odsejpá, jak má na nudu není čas a všechny role mají známé tváře. Myslím že jedno zhlédnutí mi na obdivování Neesonova úctyhodného bodycountu nestačí. (25.09.2008)

Napůl old-fashioned, napůl v moderním evropském střihu plném úzkých uliček, kontaktních soubojů a kličkujících francouzských aut. S Britem v hlavní roli téměř dokonale funkční; a i když tam - zdá se - pořád jako by něco chybí, závěrečná balada na piáno podkreslující titulky vás přesvědčí, že to tam přece jen bylo, jen vám to došlo trochu později. Jinak scénář je samozřejmě demence roku :-). (07.09.2008)

"Není čas si měřit pinďoury." Ale právě naopak, teď ten správný čas nastal. Bryanovi totiž unesli dceru a dobrovolně mu ji nevrátili, takže se mohou na vlastní oči, uši, krky, lokty i kolena přesvědčit o tom, že majitelem největšího pinďoura je právě Bryan. A jelikož nejsem závistivý, tak mi ta sada speciálních dovedností připadá velmi zábavná, a pokud někdo unese mé dítě, tak se dozví, že znám někoho, kdo zná někoho, kdo tvrdí, že jednou viděl někoho, kdo se nápadně podobal Bryanovi. A s takovými známostmi bude potomek doma dřív, než stačím vyslovit obligátní: Zabiju tě, až umřeš, borůvkovej koláči. (15.06.2016)