Režie:
Koen MortierScénář:
Koen MortierKamera:
Glynn SpeeckaertHrají:
Dries Vanhegen, Norman Baert, Gunter Lamoot, Sam Louwyck, François Beukelaers, Bernadette Damman, Joris Van Der Speeten, Nancy Denijs, Nomie Visser (více)Obsahy(1)
Každá díra ve Flandrech má svou provinční rockovou kapelu, která hraje, kde se dá, a marně sní o slávě. Tři postižení muzikanti, kteří se podobně jako jejich idoly obrátili k drogám, hledají bubeníka pro svou skupinu The Feminists. Známý spisovatel Dries by byl ten pravý, ale má to háček – neumí totiž bubnovat. Přesto se tento arogantní manipulátor za skupinou vypraví, a odstartuje tak osobní šarvátky a rodinné sváry, jež dávají všanc křehkou budoucnost kapely. Násilí narůstá a Dries posléze dokáže muzikanty přimět, aby vzájemně pili svou krev. Ex Drummer rozhodně není konvenčním filmovým přepisem literární předlohy známého vlámského spisovatele Hermana Brusselmanse. Je drsný, vzdorný, hrůzný a příležitostně i komický a podobně jako Mortierovy krátké filmy je to především expresivně natočený hudební snímek. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (151)
Ani se nedivím, že pan režisér sháněl peníze na tento film devět let - nebere si totiž servítky vůbec před ničím - postižení, přistěhovalci (včetně ti z "východní Evropy"), Asiati, sociálně slabí, homosexuálové, dánská královská rodina, obyvatelé města Oostende a ženy bez rozdílu barvy pleti a národnosti - ti všichni se aspon jednou v pruběhu filmu chytnou za nos - kazdopadne film je to svižný, plný šílených scén, dunivé muziky, černého humoru, vulgarit, násilí a ačkoli se mnou někteří nebudou souhlasit, celé to má hlavu a patu a nosnou myšlenku. Je to sice trochu morbidní, ale já se u tohoto filmu dobře bavil ()
Ex Drummera predchádza vlastná povesť. Tak expresívne zvláštny film a dá sa charakterizovať jedným úplne bežným slovom, označujúcim jeden úplne bežný jav: bublina. Nechutnosť, bizarnosť, oplzlosť a ich násobky sú vo filme len samoúčelnými drístami tvoriacimi filmu arogantný pohľad, pod ktorým sa však schováva len historka postrádajajúca akýkoľvek hlbší alebo relevantnejší zmysel, čiže celý Ex Drummer je, ak je divák ochotný nazrieť pod povrch a blažene sa nečľapkať len v pekne zatuchnutom vizuálne s pár dobrými nápadmi (napr. byt naruby) a primitívnou genitalitou, zamenenou s genialitou. .......... Tiež mi uniká zmysel komentárov, kde je Ex - Drummer porovnávaný s Taxidermiou. Spojiť tieto dva filmy v jednej vete s podobou rivalského zápasu je prehnane nevyvážené. Taxidermia sa s témou hnusu štrukturálne hrá, preniká do jej hĺbky vytvára úrovňovo zložité príbehy vyvierajúce z jej metaforickosti, zatiaľ čo Ex Drummer si na nej stavia len (na prvý letmý pohľad príťažlivý) exhibicionistický imidž. Áno, je to drsné - ale neschopné vnútornej ofenzívy. ()
„Už se prali?" Punková špína, jak to mají mazlíčci z ulice rádi! Zpočátku tak trochu ubíjející, jak ale začali zkoušet, příběh nabral dech a rozjel se naplno. Možná více než punk připomíná všechno to křepčení, mlácení, šoustání, řvaní, krvácení a zvracení dada. Ale anarchie tam samozřejmě je, snaha popřít i sebe sama, všichni jsou žumpa a já to lejno v ní plavající a hrajeme jen jednou, No Future. A ke všemu výborná hudba, co dělá z toho hnusu a hniloby fajnový zážitek - Mogwai, Isis, Funeral Dress, Daisy Temple, Lightning Bolt, Colonel Bastard, Ghinzu... ()
Garážový trash rock ako červená niť v svete hnusu. Ex drummer svojou beznádejou upomína Korineho Gummo (I keď nieje ani spolovice tak silný) avšak svojim outsiderským exhibicionizmom i miernou originalitou je mi veľmi sympatický. škoda len že korčuluje na tenkej hranici humoru čierneho a buranského čím sa stáva zábavnou no zľahka prázdnou režijnou hračkou. Také silnejšie 3* ()
U tohoto filmu hrozně moc záleží na tom, jak jej osobně uchopíte a kolik let vám je... Jsou lidé, na které zapůsobí díky pro někoho výborné hudbě a celém tom "okolo toho", jsou lidé, kteří film asi vůbec nepochopí a zůstane pro ně jen hnusnou oplzlostí, jsou lidé, kteří se v něm najdou a některým to neřekne nic ... Jsou lidé, kteří se možná zasmějou černému humoru, ovšem tento film mi přišel tak "černohumorný", že nahlas jsem se zasmál asi jej jednou ... jinak jsem se smál v duchu a hodně často mi bylo "smutno" ... Já se v tom filmu našel ... Neříkám, že jsem něco jako ti chudáci ve filmu ani hlavní frajerský hrdina, ale bylo v životě prostě období řady let, kdy jsem se pohyboval v podobné společnosti plné šílených, ujetých, postižených chudáků, alkoholiků a feťáků ... ale naštěstí jsem nikdy nepřepadl na jejich stranu a zachoval si normální rozum a všechno tak nějak prožil a přežil s nedocenitelnými zkušenostmi ... Tohle je život, takhle to funguje ... život většiny lidí není plný "zlatých táců a stříbrných podnosů", ale špíny, hnusu a smutku pramenícího z nikdy nesplnitelné touhy vymanit se z reality, kam je osud uvrhl ... Tak to vnímám já, i když uznávám, že film jde vnímat z mnoha úhlů... ()
Reklama