Síla slova

Pekná, taká milá rozprávka s Denzelom Washingtonom na pozdvihnutie sebavedomia čiernej populácie. Samozrejme, že v USA musí byť takýto film minimálne raz za rok, aby všetko bolo politicky korektné. The Great Debaters je slušný film a má peknú gradáciu deja a jednotlivý predstavitelia sa potýkajú s určitými problémami tej doby. Vykreslenie doby a problémy aké mali sa mi zdali hodnoverné, aj keď ja to môžem asi ťažko posúdiť. Pubertálne chovanie predstaviteľov filmu mi niekedy liezlo na nervy z dôvodu, že sa film zaoberal oveľa dôležitejšími problémami, ale postupne som si zvykol. Denzela samozrejme netreba chváliť za nadpriemerný herecký výkon keď on ho má v každom filme v podstate vždy vyčnieva. Dobre to najdôležitejšie po príbehu u mňa je či ma film bavil a tento áno, tak tomu zodpovedá moje hodnotenie. (09.11.2015)

Zajímavý snímek, u kterého se musí trochu i přemýšlet. Sice trochu náročný film, ale stojí za to se na něj mrknout. Denzel opět nezklamal, stejně tak Whitaker (starší), ale i jeho syn Whitaker mladší byl slušnej. Možná, že se měl Denzel trošku víc zaměřit i na jeho politické angažování. Tam by byl prostor pro více zvratů a napětí. Ale i tak se jedná o zdařilý kousek. 75% (02.02.2011)

Prakticky klasický sportovní film, kdy se z neznámého a podcenovaného mužstva stane šampion. Jenomže tohle není příběh ledajaký, jde v první řadě o boj s rasismem, o zrovnoprávnění černochů. Podívejte se na jména postav, možná vám něco budou řikat. Jedná se o příběh podle skutečné události a o kurevsky silný příběh. Obsazení je docela vtipný. Když řeknu, že výborně hraje Denzel, tak to může znamenat pochopitelně Washington, ale taky Whitaker. Cože? Jestli myslím Foresta? Ano, ten tam hraje taky dobře. A je i není Denzelův otec... Prostě kdo má rád inteligentní, spravedlivé, silné filmy, necht se na to koukne. (30.01.2008)

Washington coby režisér docela obstál, a to snad zejména díky tomu, že jeho film se ani v nejmenším nesnaží vybočit ze zavedených postupů. Je to tuctový, hezký film o hezkých lidech bojujících proti nespravedlnosti. --- Mě tyhle filmy o diskriminaci černochů často vybízejí ke srovnání s bolševickým režimem, který jsem zažil. Slovo "totalitní" je zřejmě důležité; v Americe diskriminace existovala a byla sprostá, jenže Amerika nebyla totalitní, takže všechny ty bariéry byly jaksi děravé. U nás nebylo možné byť na periferii provozovat činnost, která úplně neladila s vládnoucí ideologií, v Americe člověk narážel na odpor, ale nějaké cestičky přecejen existovaly. --- Tenhle rozdíl se mně týkal velmi osobně, protože já jsem coby mládenec vnímal život v komunismu jako naprosto bezvýchodný a jedinou volbou pro mě byla emigrace. Kdybych měl ty šance jako měli oni černoši, určitě bych bojoval... Celkem mě mrzí, jak rychle tyhle historické zkušenosti z paměti nejen mladých lidí vyprchávají. Zase už by rádi stát, který všechny díry utěsní a zajistí všem bez výjimky jakési jistoty. Ukazuje se, že dáte-li otrokům demokratická práva, zvolí si otroctví. Ostatně i mezi americkými černochy někdejší étos boje za svobodu zdegeneroval v nárok na sociální dávky. (17.05.2016)

Tak strašně rád bych Denzelovi přihodil ještě tu čtvrtou hvězdu, ale čím víc se k filmu vracím, tím víc se mi prohlubuje pocit, který jsem měl už při jeho sledování. Rasismus je vždy velmi vděčným tématem pro film. Vzpomeňme Jako zabít ptáčka, Čas zabíjet, Útěk v řetězech, Hádej, kdo přijde na večeři...atd. atd.. V tomto filmu se Denzel Washington rozhodl převést na plátno skutečný příběh amerického básníka, novináře a politika Melvina B. Tolsona a jeho žáků, členů debatního kroužku, s nímiž triumfoval v mnoha soutěžích. Téma samo o sobě slibné - bojovat proti rasovému útisku slovem - ovšem Washington (snad kvůli režisérské nezkušenosti, snad kvůli tlaku studia) se nevyvaroval tradičním klišé hollywoodských filmů - významné pohledy, patetické tleskání na "vhodných místech"... Vlastní dějová linka je i při neznalosti dobových reálií snadno předvídatelná. V každém okamžiku je jasné, co bude následovat; jak to celé skončí je nasnadě. Přestože je film velmi dobře nasnímán a herci (zejm. Washington i oba Whitakerové) jsou dobří, slabinou je právě scénář. Film je o debatérech, o diskuzích, výměnách argumentů - i když se zajímavých diskuzí dočkáme, z větší části jsou to jen výměny citátů významných osobností, které mladí hoši a dívka sypou z rukávu jako chodící encyklopedie. Argumenty podávají silné, ovšem nijak originální, a zejména v závěrečné řeči Jamese Farmera Jr. se sází spíše na city a vytvoření silného patosu, který evidentně na Američany vždycky fungoval. Nehledě na to, že členové debatního kroužku měli v soutěži vždy za úkol argumentovat ve prospěch té "správné" věci (tzn. té, které sami v hloubi duše věřili a která byla podstatou boje proti rasové nesnášenlivosti). Ale kdo by se chtěl koukat, jak černoch v rámci soutěžního klání argumentuje proti odstranění segregace ve školách? Že film trpí hollywoodskou megalomanií je zjevné i z toho, že skutečný debatní tým pana Tolsona nikdy proti debatérům z Harvardu nebojoval ... Uspěl pouze proti Univerzitě Jížní Kalifornie a to navíc jen tak tak... Přesto má film kvalitu, kvůli níž je dobré ho vidět. Nevyniká originalitou, ale myšlenky v něm obsažené je dobré si stále připomínat a navíc, jak už bylo řečeno, má moc pěknou kameru... 3 a 1/2* (04.10.2008)