Tunelové krysy

Nejlepší film Uwe Bolla, který ukazuje to nejlepší i nejhorší z jeho repertoáru. Zlepšení technických kvalit kamerou počínaje je nepřehlédnutelné, v navozování dobové atmosféry Vietnamu ale využívá Boll těch nejotřepanějších klišé, fint a frází, které při nakoukávání válečných filmů nasbíral a zajímavost postav (stejně jako jejich životnost) se rovná nule, čímž nerozeznáte jednu od druhé a odpadá tím napětí, jehož náznaky lze kupodivu ve filum i přesto nalézt. Svůj podíl na tom má jistě atraktivní prostředí podzemních chodeb, v němž bohužel pro změnu nestíhá technika a záběry z 90% tvoří hustá tma. Tunnel Rats se však oplatí vidět, poněvadž odkrývá, proč Boll točí tak jak točí. Boll totiž není úplný antitalent, jen mu chybí potřebné základní znalosti jako zařazení scén i záběrů dle nutnosti a kladení důrazu v jistých částech. Boll není špatný filmař, on prostě jen není filmař. Vzhledem k jeho kadenci, jakou sází jeden film za druhý, jen těžko dojde ke změně a jeho snímky vždy budou nezvládnutými výsledky poměrně slibných námětů. 5/10 (29.12.2008)

Nadprůměrný Boll. Určitě si zaslouží uznání za celkem originální námět a tunelové scény, které mají skutečně něco do sebe a pro klaustrofobiky musí mít tenhle film příchuť hororu. Na druhou stranu je to pořád Boll, takže je tu řada blábolů typu "Viděl jsem tři Američany, jak znásilňují viuetnamskou ženu. Nic jsem neudělal. Bojuji za tu ženu." atd. nebo šílená choreografie nepodzemních bojových scén, kdy ve válečné vřavě v několika záběrech voják jen stojí a tupě čumí, aby mohl být vzápětí efektně zabit. Nehledě na to, že jednoho herce tam krouhli rovnou dvakrát. Nicméně na německého Ed Wooda je to nadprůměr. 35% (16.10.2009)

Upřímně jsem byl zvědavý, jak si průserář Uwe Boll poradí s tématem vietnamské války. Nečekal jsem žádnou velkou smršť a udělal jsem jenom dobře. Protože, a to myslím upřímně od srdce, to tentokrát byla na Uweho poměry dost dobrá řežba. Film pojednává o jednotce americké armády někde ve vietnamské džungli. První půle je taková seznamovací a tady jsem byl celkem zklamaný, že se nic neděje. Pak ale přišla půle druhá a v ním to jen vřelo. Klaustrofobické záběry z podzemních tunelů byly až děsivé. A pak to peklo na armádním stanovišti. Konečně něko nakopal Amíkům prdel a konečně to skončilo... Nebudu prozrazovat. A konec konců i kamera byla pro tento případ nadstandartní. Nebýt té nudnější první poloviny, dal bych i vyšší hodnocení s tím, že jsem nepředpokládal, že by tento režisér ode mne dostal vysoké hodnocení. Tady ale minimálně 3*. Navíc úžasný úvodní song In the Year 2525. (01.02.2011)

Pokiaľ sa vám podarí prehrýzť sa cez tie únavné kecy v prvej tretine filmu, ktoré Uwe pajcol z mnohých predošlých vojnových snímkov a ktoré majú slúžiť ako intro ku charakterom postáv, tak potom vám začne byť úplne jedno, kto a ako v tých dierach zatrepe krpcami. Zamrzeli aj slabšie výkony hercov, ktoré pomohli tomu, že atmosféra v tuneloch síce hustá bola, no rozdýchať sa dala. Rozchodiť asi nie, skôr rozplaziť. Tri a tretina krysy. (18.12.2008)

Mé druhé setkání s mr. Bollem dopadlo o poznání lépe než to první. V komentáři k Postalu jsem se sice dušoval, že ke shlédnutí dalšího Uweho filmu mě už nikdo nedonutí, ale jelikož téma války ve Vietnamu patří k mým oblíbeným, tak jsem si Tunnet Rats nenechal ujít (celkem slušnou podívanou navíc slibovalo hodnocení - 63%). Nakonec musím říct, že jsem nelitoval, film sice nijak zvlášť nevyniká, na druhou stranu alespoň neuráží svou bezbřehou debilitou jako jiné režisérovy snímky... prostě takový průměr (na Uweho poměry samozřejmě nadprůměr). (14.05.2009)