Zkažená mládež

Mrazivý, depresivní, maximálně sugestivní film. Bylo mi z toho svinstva fyzicky špatně. Myslím, že tohle byla dokonalá studie vzniku a postupného přerůstání ostrakismu a exkomunikace v šikanu. Jako učitele se zkušeností několikaleté praxe na základní škole mne poléval studený pot, řešil jsem to asi 2x a vždy to má tyhle stejné symptomy - každá třída má přirozeného vůdce a na druhé straně stojí obvykle introvertní osoba lišící se oblečením, názory, atributy módy, vzrůstem, nějakou anomálií, handicapem, postižením...což je důvod k posměškům, ústrkům, které pomaličku, takřka neznatelně přerůstají v něco víc...zažil jsem přesně takovéhle třídy, které na slovo poslouchaly dominantního vůdce a s atmosférou uvnitř se nedá zvenčí takřka nic dělat...nejstrašnější je, že oběť postupně svou roli přijímá a smiřuje se s ní, což vede k eskalaci násilí...a většina se baví či v lepším případě mlčí... Míra autenticity je obrovská - i naše děti hrají o přestávkách ,,maso" s mincemi, poslouchají tu samou hudbu, upřednostňují značkovost, metrosexualitu, projevují velmi malou míru empatie, adorují akční žánry, bojové sporty, mají sklony k agresivitě, násilí, jsou lehko manipulovatelné...šikanují... Je to latentně civilizační problém a nejsem si jist, zda se dá v podmínkách českého či estonského či jakéhokoliv západního školského systému uspokojivě řešit... to by se muselo změnit něco uvnitř hodnotového žebříčku společnosti... Jsme otupělí, apatičtí, nevšímaví, cyničtí...a takové jsou i naše děti...tohle se děje běžně i na českých školách (vyjma událostí ze samého konce...tedy prozatím...) a neřekl bych, že je to mnoho zveličené... úděsně realistický film... (Svým členěním do kapitol, mírou emocionálního tlaku na diváka, outsiderovstvím hlavního hrdiny, jakousi latentní kauzalitou atd. velmi připomíná snímek Prolomit vlny Larse von Triera...) Podobné filmy: Zlo, Bang, bang, seš mrtvej!, Ben X, Šikana, Maljukgeori janhoksa, Kdyby..., Bowling for Columbine (23.04.2008)

Šikana - každý to slova slyšel, 90 % procent lidí se s ní setkalo ať už v jakékoliv formě. Ilmar Raag nám podává krutou sondu do estonské školy, kde se celá třída vzbouřila proti jednomu chlapci jménem Joosep, který se stal terčem nejdříve žertů a poté neúprostné šikany. I když je od začátku jasné kam snímek směřuje, tak se jedná o velký fimlový zážitek, který ve vás zanechá velmi hluboký vnitřní pocit a donutí k zamyšlení ty, kteří podobné věci dělali či dokonce dělají. Člověku se ani nechce věřit, že příběh je založen na skutečných událostech......... Tohle by se mělo povinně pouštět na základních školách, aby každý viděl, kam až může šikana dospět.......... (12.03.2008)

Klass vypráví extrémní příběh ze školních lavic, jehož doslovnost je obrovským kladem i záporem naráz. Ukazuje přesvědčivou třídu plnou parchantů s neomezenými možnostmi v oblasti psychického i fyzického týrání, drží se naoko zpátky a v závěru exploduje se vší koncentrovanou nenávistí. Situace je odhalená až na kost, nabízí jasně čitelné příčiny i důsledky, drtí dva otloukánky na prach a o nic víc se nezajímá. Její nekompromisně protlačované poselství je tak nakonec trochu ke škodě věci. Po skončení filmu by mohl méně přemýšlející jedinec nabýt dojmu, že je to tak vlastně všechno správně - zbytek třídy je totiž prezentován jako stoprocentně zlá, zkažená a zákeřná sebranka. Příběh sice je vyprávěn z pohledu šikanovaných a tudíž o jakékoliv ospravedlňování utlačovatelů nestojí, nicméně hlubší rozbor členů třídy bych i tak uvítal. Zkažených 8/10. (02.02.2009)

Sedm dní stačilo Bohovi, aby stvořil svět. Sedm dní stačí na to, aby se z obyčejných žáků stala Zkažená mládež. Syrová brutalita aneb šikana mezi žáky byla a vždy bude. Někdy to dopadne dobře (myslím tím, že se věci mezi žáky urovnají a stanou se přáteli), někdy to vyústí v katastrofu jako na škole Columbine. Závěrečné mrazivé minuty ve mně zůstanou ještě dlouho. (09.01.2011)

Ano, postavy se chovají nelogicky, nepříjemně, k nikomu z nich si pravděpodobně nevytvoříte sympatie, možná s výjimkou Kaspara, ale chování všech bylo prostě nadmíru reálné. Lidé, zvlášť v pubertálním věku, jsou často hloupá, manipulativní, stádní, bezempatická, agresivní stvoření, co v těchto situacích jednají téměř výhradně pudově. Čtu tady, že není možné, aby šikanovala celá třída. Já říkám, že je to velmi možné. Často jsou organizátory jeden, dva, tři žáci. Zbytek je ze strachu a stádnosti podporuje, tiše i nahlas. Skoro horší, než ono aktivní šikanování, mi přišla reakce dívek, které jakoby s tím nesouhlasily, avšak všemu se smály a tím vlastně dávaly všemu souhlas. Zamrazilo mě, když jsem si vzpomněl, že to samé jsem víceméně dělal taky, když jsem náhodou nebyl terčem já. A se mnou všichni ostatní. Kdybych se stejnými reakcemi na šikanu nesetkal sám, filmu bych to určitě vyčetl, takhle ale nemůžu. Postava They byla rovněž zajímavým charakterem. Dívka, která při prvním náznaku toho, že její chlapec nezapadá do kolektivu a potřeboval by pomoc, se od něj nejdříve distancuje, pak ho zapře. To je také velmi typické. Nepříjemným aspektem filmu byla téměř nepřetržitá chyba v komunikaci v podstatě všech zúčastněných. Ať už ve vztahu syn X rodiče, učitelka X žáci, Kaspar X Thea, žáci X žáci...měl jsem pocit (těžko říct, jestli oprávněný), že bych to já všechno dokázal vyřešit slovy, a proto mě tenhle aspekt na filmu hrozně štval, ale i ten je prostě reálný. Šikanové děti se to bojí komukoliv říct. Samotný konec jsem očekával a je vidět, že i takové jednání může být velice pochopitelné, pokud člověk zná všechen kontext. Že jsem vůbec nezmínil formální stránku? To jsou holt ty filmy, kde je obsah tak silný, že všechno ostatní zastíní... (10.08.2009)