Zkažená mládež

Film sa ideálne hodnotí porovnaním s tematicky podobným švédskym Zlom. Oba snímky vzbudzujú silné emócie a sú rovnako cieľavedomé v tom, čo nám chcú odkázať, ale zatiaľ čo Zlo je atraktívne aj po filmárskej stránke (a to viac než dosť), Klass je filmársky strohý. Je nakrútený bez akéhokoľvek zápalu, akoby skrytou kamerou. To, čo sa pred ňou odohráva síce graduje a dáva zmysel, ale je to scenáristicky i obrazovo maximálne mechanické a nekreatívne. Nebyť aktuálnej a naliehavej témy, film by sotva vykukol za hranice Estónska. (25.03.2009)

Čtyři jen za to, že snímek svým způsobem opravdu může v několika případech ovlivnit šikanu na škole (která tu vždy byla, je, a bude). Dost tomu věřím a snílek nejsem. Představuji si, jak se na tento film ty rádobydrsné děti týrající své slabší spolužáky s posměchem a jiskřičkou v očích dívají, pak před koncem se jim u specifické scény udělá nevolno a možná se zastydí, a na samotném konci snímku jen civí s otevřenou pusou. A zamyslí se. To stačí. V tomto má Klass velké plus. Jinak mne ale velice zaráží údernost, spiknutí celé třídy proti dvěma hlavním obětem a hlavně nereálná zvířeckost ubližujících. Sám jsem se s něčím podobným setkal (jako nemálo lidí) - a přiznám, že na obou stranách barikády - a o dalších mnoha případech jsem četl, ale zde zrežírovaná agresivita byla přehnaná, dementní a fatální. Co mne zaskočilo je například absolutní nezájem ze strany dívek ve třídě. Takové ignorantské chování je snad ještě horší, než samotné ubližování a vysmívání se šikanovaným, a filmu jsem tedy neuvěřil, že se proti dění ohradila jedna jediná dívčina, a i ta nakonec umlkla. Mám-li si zkusit představit, že se toto opravdu může stát v tak vyhrocené formě jako v tomto estonském dramatu, pak to musí být opravdu nejextrémnější varianta šikany. Jenže co vlastně znamená šikana? Deviantní choutky dokázat si, že jsem silnější? Že jsem tak hloupý? Nebudu se dál vyjadřovat, protože mi jinak nedá odpoutat se od osobního zaujetí vůči problému, ale jedno vím jistě: Klass jako výchovný prostředek boduje, ovšem jako dramatický snímek nenechá jedno obočí nepozvednuté. (25.08.2009)

Mrazivý, depresivní, maximálně sugestivní film. Bylo mi z toho svinstva fyzicky špatně. Myslím, že tohle byla dokonalá studie vzniku a postupného přerůstání ostrakismu a exkomunikace v šikanu. Jako učitele se zkušeností několikaleté praxe na základní škole mne poléval studený pot, řešil jsem to asi 2x a vždy to má tyhle stejné symptomy - každá třída má přirozeného vůdce a na druhé straně stojí obvykle introvertní osoba lišící se oblečením, názory, atributy módy, vzrůstem, nějakou anomálií, handicapem, postižením...což je důvod k posměškům, ústrkům, které pomaličku, takřka neznatelně přerůstají v něco víc...zažil jsem přesně takovéhle třídy, které na slovo poslouchaly dominantního vůdce a s atmosférou uvnitř se nedá zvenčí takřka nic dělat...nejstrašnější je, že oběť postupně svou roli přijímá a smiřuje se s ní, což vede k eskalaci násilí...a většina se baví či v lepším případě mlčí... Míra autenticity je obrovská - i naše děti hrají o přestávkách ,,maso" s mincemi, poslouchají tu samou hudbu, upřednostňují značkovost, metrosexualitu, projevují velmi malou míru empatie, adorují akční žánry, bojové sporty, mají sklony k agresivitě, násilí, jsou lehko manipulovatelné...šikanují... Je to latentně civilizační problém a nejsem si jist, zda se dá v podmínkách českého či estonského či jakéhokoliv západního školského systému uspokojivě řešit... to by se muselo změnit něco uvnitř hodnotového žebříčku společnosti... Jsme otupělí, apatičtí, nevšímaví, cyničtí...a takové jsou i naše děti...tohle se děje běžně i na českých školách (vyjma událostí ze samého konce...tedy prozatím...) a neřekl bych, že je to mnoho zveličené... úděsně realistický film... (Svým členěním do kapitol, mírou emocionálního tlaku na diváka, outsiderovstvím hlavního hrdiny, jakousi latentní kauzalitou atd. velmi připomíná snímek Prolomit vlny Larse von Triera...) Podobné filmy: Zlo, Bang, bang, seš mrtvej!, Ben X, Šikana, Maljukgeori janhoksa, Kdyby..., Bowling for Columbine (23.04.2008)

Šikana - každý to slova slyšel, 90 % procent lidí se s ní setkalo ať už v jakékoliv formě. Ilmar Raag nám podává krutou sondu do estonské školy, kde se celá třída vzbouřila proti jednomu chlapci jménem Joosep, který se stal terčem nejdříve žertů a poté neúprostné šikany. I když je od začátku jasné kam snímek směřuje, tak se jedná o velký fimlový zážitek, který ve vás zanechá velmi hluboký vnitřní pocit a donutí k zamyšlení ty, kteří podobné věci dělali či dokonce dělají. Člověku se ani nechce věřit, že příběh je založen na skutečných událostech......... Tohle by se mělo povinně pouštět na základních školách, aby každý viděl, kam až může šikana dospět.......... (12.03.2008)

Lehce přeceněné, ale přesto velmi kvalitní drama ze školního prostředí, které v mnoha scénách zachází do nejhlubších extrémů. Přes pochybnou kvalitu některých charakterů, které dotváří dojem třídy, lze psychologické rozpoložení některých jedinců chápat a včetně závěru skoro až podporovat. Přesto některé postavy působí trochu jako vata vedle několika stěžejních. Třída jako by se skládala z 20ti osob, jednoho vůdce, jeho tři hlavní pomocníky a tihle všichni proti pouhému jednomu chlapci, který se postaví na stranu šikanovaného spolužáka. V závěru se dostaví několik syrových pocitů, ale nejde se ubránit prvoplánovité snaze o tento dojem, skoro až umělý. Přesto výjimečný snímek mezi estonskou produkcí. (11.05.2008)